Zřizovatel

Od roku 2017 pro vás chystáme prázdninové čtení s přesahem - Letní speciál Řízení školy. Každý rok jiné téma, jiné otázky a jiné hlasy, třeba generál Petr Pavel, herec Tomáš Hanák nebo novinář Zdeněk Šámal.

Metodická příručka je určena především ředitelům škol a školských zařízení, využít ji mohou také zřizovatelé. Vysvětluje rozdíl mezi výroční zprávou o činnosti školy a výroční zprávou dle informačního zákona. 

Je u školské příspěvkové organizace nutný souhlas zřizovatele s přijetím účelově určeného nadačního příspěvku? Podle jakého právního předpisu?

Doplňková činnost příspěvkových organizací je obecně upravena zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Je to činnost:  která navazuje na hlavní činnost školy – poskytování vzdělávání a je nějakým způsobem s činností školy spjata.  Okruhy doplňkové činnosti navazují na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně. Jde o činnosti, které příspěvková organizace provádí mimo svou hlavní činnost, za jejímž účelem byla zřízena.

Vzdělávací a zájmové aktivity mimo školu mají často na děti větší vliv než to, co probíhá v samotné škole. Mohou být účinnou prevencí patologických jevů a posilovat soudržnost obyvatel v obci a ve městě. Článek popisuje tipy pro zřizovatele, jak neformální vzdělávání podporovat a jak odstraňovat obvyklé bariéry. Text vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Je možné, aby zřizovatel změnil rozhodnutí ředitele? Ředitel udělil podmínečné vyloučení na dobu jednoho roku a zřizovatel po odvolání rodiče, zkrátil tuto dobu na čtyři měsíce.

Nerovnosti ve vzdělávání mají často velmi prozaické příčiny a řešení je nutné hledat v mezioborovém přístupu. Text nabízí krátký souhrn nyní již dobře zmapovaných informací. Článek vychází mimo jiné z podkladového textu Jana Zemana (PAQ Research) pro online publikaci Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Plánování kapacit je v poslední době klíčovým tématem zřizovatelů škol. Problematika je složitá a v různých regionech značně odlišná. V textu se věnujeme společně uplatnitelným pravidlům a také zkreslujícím faktorům, které mohou plánování kapacit ovlivnit. Článek vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Lze zrušit zřizovací listinu a zároveň vydat novou? Nechceme zrušit příspěvkovou organizaci, pouze vydat novou „modernější“ zřizovací listinu (i s ohledem na jejich 13 dodatků). Lze tuto situaci vyřešit i jiným způsobem? Např. použití formulace „vydání nové zřizovací listiny nahrazuje dosavadní vydání včetně všech platných dodatků“? 

V českém decentralizovaném systému je nejdůležitější osobou každé školy její ředitel. Na kvalitě vzájemné komunikace mezi ním a zřizovatelem velmi závisí jeho výkon a odráží se i v atmosféře ve škole s výrazným dopadem na její kvalitu.

Ředitel školy je v decentralizovaném českém školství naprosto klíčovou postavou, která má zásadní vliv na podobu a kvalitu vyučování. Ač učí jednotliví pedagogové, je to ředitel, kdo vydává školní vzdělávací program, kdo pedagogy vybírá a následně řídí či motivuje a určuje jejich další profesní vzdělávání.

Manuál pro zřizovatele škol byl vytvořen společností EDUin jako součást projektu Lepší školy v obcích a městech

Potkaly se nejen jednou – a ne u Kolína, advokátka s ředitelkou a povídaly si o všem možném. A také o právních věcech ve školství. A díky spojení školské praxe a právní teorie vznikla tato série rozhovorů, se kterými se setkáváte po celý školní rok 2023/2024. Zamýšlíme se nad personálními záležitostmi ředitele školy a vymýšlíme, jak nastavit personální činnosti co nejlépe. Minule jsme si povídaly o bezpečnosti a bezpečí a dnes se přesuneme k poslednímu tématu, kterým je ředitel školy.

Nejčastější právní formou základních a středních škol je právní forma příspěvková organizace. Základní pravidla jsou definována v § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a jedním ze zásadních znaků je silně závislý (až podřízený) vztah příspěvkové organizace vůči svému zřizovateli. U základních škol jsou zřizovateli obce, u středních jsou to kraje. Tento článek by měl osvětlit některá pravidla, podle nichž probíhá finanční vztah mezi zřizovatelem (obec nebo kraj) a jím zřízenou příspěvkovou organizací (základní nebo střední škola).

Fragmentace vzdělávacího systému v Česku má negativní dopad na správu škol i výsledky výuky. Ukazují to analýzy organizace PAQ Research, která rozdrobený systém zkoumá v sérii Odpovědní zřizovatelé – lepší školy. Dosud se zaměřila na problémy malých zřizovatelů, u nichž hrozí nedostatek expertních, finančních a časových kapacit. Malé obce proto často neslouží ani jako „parťák“ ředitele, ani jako garant kvality.

Zřizovatel není povinen školu hodnotit, nicméně je to jeho právo. Pokud se k tomu rozhodne, měl by mít jistotu, že k tomu má časové a odborné kapacity. V textu shrnujeme hlavní zásady, kterými je možné se při hodnocení školy řídit, včetně konkrétních ukázek. Článek vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Může se zástupce zřizovatele (zástupci spolku zřizující školskou právnickou osobu; případně rada školské právnické osoby) pohybovat bez svolení ředitelky školy po škole s cílem hodnotit pedagogické postupy? Je také možné, aby si zřizovatel vynucoval setkání s učiteli za účelem hodnocení vzdělávacího procesu? Je možné toto odmítnout a raději nabídnout nějakou formu zprostředkování informací od vedení? Skola je soukromá, je školskou právnickou osobou a zřizovatelem je zapsaný spolek.

Zřizovatel školy má dvě základní pravomoce: kontrolní a hodnoticí. Kontrolní činnosti jsou v praxi zřizovatelů běžně známé, hodnocení škol bývá méně využívané a je také z různých důvodů komplikovanější. Shrnujeme oblasti, kde má zřizovatel zákonem stanovené jasné povinnosti, i oblasti, v nichž se může angažovat, pokud na to najde odborné kapacity. Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Existují dvě extrémní polohy. Jedna má za to, že zřizovatel žádnou pedagogickou vizi mít nemá a ani ji nepotřebuje. Druhá, že škola „patří“ zřizovateli, a proto může určovat, kterým směrem škola půjde. Nepříliš jasno v tom mohou mít například rodiče. Do čeho tedy může zřizovatel mluvit a jak má naložit s vlastní pedagogickou vizí? Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Čí je škola a kdo za ni zodpovídá? Podle legislativy především ředitel, ale zřizovatel často cítí, že minimálně politická zodpovědnost za školu jde za ním a často i stížnosti rodičů na školu končí u něj. Jakou roli má tedy zřizovatel hrát? Tato pracovní situace vysvětluje, co může dělat zřizovatel v pedagogické oblasti, aniž by zasahoval do kompetencí ředitele školy.