Životní prostředí

Nejen v souvislosti s novou legislativou začíná nabývat na důležitosti téma kvality vzduchu ve školních prostorách. Pojmy mikroklima a wellbeing budou stále důležitější jak pro rodiče kvůli zdraví jejich dětí, tak i pro zřizovatele a vedení škol, neboť nezanedbatelnou součástí technických řešení pro řízení tepelné pohody je správné nakládání s energiemi, které může přinést velké finanční úspory.

V kurzu Člověka v tísni se žáci seznámí se zásadami kvality života ve městě. Poté zmapují vybrané téma a potřeby místních obyvatel v této oblasti. Nakonec připraví vlastní žákovský projekt, který má zlepšit vybraný aspekt života v jejich okolí. Vyzkouší si tím, jak oni sami mohou ovlivnit kvalitu života ve městě, kde žijí.

Planeta hoří. Ano, to je metafora, ale jen částečně. Někde hoří doslova. Někde jsou sucha a někde povodně. Extrémy spojené se změnou klimatu jsou a budou stále častější. Vedle toho nám před očima mizí biodiverzita, různorodost druhů života, které dohromady vytvářejí ekosystémy, na nichž sami závisíme. Pak je tu ještě znečištění, především plasty, které už se v malém množství najdou úplně všude, včetně vody, kterou pijeme, a vzduchu, který dýcháme.

Životní prostředí. Téma, které hýbe světem. Týká se totiž každého z nás.

Dne 22. dubna je Den Země, ale nejen v tento den je potřeba ve školách o udržitelném rozvoji hovořit. Klimatická změna je globálním problémem, který vyžaduje naši pozornost a každodenní kroky vedoucí k jejímu zmírnění. Jedním z klíčových aspektů boje proti klimatické změně je dekarbonizace, tedy snižování emisí skleníkových plynů. V tomto kontextu je potřeba se zaměřit na praxi celé školy i na vhodné investice do budov a areálů škol.

Nový školní rok právě odstartoval. Jako vychovatelky a vychovatelé školních družin máte skvělou příležitost děti formovat a trávit s nimi nemalé množství času aktivitami, které je mohou ovlivnit klidně na celý život. Pokud stejně jako my fandíte vzdělávání venku, rádi vám pomůžeme s realizací.

Více než padesát žáků naší školy od první až do deváté třídy se stalo v minulém měsíci asistenty vědců z Masarykovy univerzity – zapojili se do unikátního výzkumu s cílem monitorovat kvalitu ovzduší a zkvalitnit život v Brně1). Příští rok naši žáci vyjedou na výzkumný zahraniční výjezd do německé partnerské školy a přivítají své německé kolegy v Brně v rámci programu Erasmus+. Nejedná se o jednorázové akce, ale o střípky zapadající do širší filozofie vzdělávání, kterou bych chtěl v tomto článku představit.

V srpnu 2018 Greta Thunbergová, tehdy žákyně na začátku deváté třídy soukromé francouzské školy v centru Stockholmu, přestala chodit do hodin a místo toho trávila školní dny před švédským parlamentem s transparentem „Školní stávka pro klima“. Ten rok bylo ve Švédsku mimořádné horko a požáry a Thunbergová apelovala na politiky, aby se důsledně zasadili za opatření proti dalšímu globálnímu oteplování. Ve svém protestu pokračovala každý pátek a brzy si získala pro svůj mladý věk (bylo jí 15 let) a přímočaré (až neomalené) vystupování značnou mediální pozornost, a to nejen ve Švédsku, ale celosvětově.

V minulém vydání Učitelského měsíčníku jste mohli zaznamenat článek, který stručně představoval iniciativu několika partnerských organizací nesoucí název Učím o klimatu. Pro širší přiblížení klimatického vzdělávání jsme o rozhovor poprosili koordinátorku a metodičku globálního vzdělávání ve společnosti Člověk v tísni Veroniku Endrštovou. Právě ona totiž proces tvorby portálu www.ucimoklimatu.cz vede. „Řešení klimatické změny na celospolečenské úrovni vyžaduje celospolečenskou transformaci. Myslím si, že je potřeba žáky na tuto transformaci připravovat. Nejen kvůli uplatnění na trhu práce, ale aby byli schopni problému rozumět a řešit jej. Cesta je ve změně myšlení, a když se neuskuteční během vzdělávání, později v životě to jde mnohem hůř.“

Na webové stránce www.ucimoklimatu.cz najdou učitelé, metodici i další vzdělavatelé bezplatně k dispozici více než třicet lekcí do výuky, metodickou podporu, publikace a další materiály k aktuálnímu tématu změny klimatu.

Dosluhující přes 40 let stará budova střední školy (COPTH – Centrum odborné přípravy technickohospodářské) v Českobrodské ulici v Praze 9 prošla nedávno kompletní rekonstrukcí. Výsledkem je energeticky a uhlíkově pozitivní objekt, který je svými vlastnostmi výjimečný nejen v Česku, ale i v rámci celé Evropské unie. Samozřejmostí jsou soláry a tepelná čerpadla, přírodní fasáda i venkovní učebny.

Již třetím rokem funguje při družině ZŠ Velké Popovice Badatelský klub, jehož smyslem je poznávání přírody a pobyt v ní.

Jak se prohlubuje a medializuje klimatická krize a neubývá sociálních hrozeb v globálním měřítku, čím dál více škol zaujímá zodpovědný a aktivní postoj k tzv. soft skills, přípravě žáků na nepředvídatelné zvraty a obecně řečeno k tréninku lidskosti, vzájemnosti a solidarity ve všech myslitelných podobách. RVP pro základní i střední vzdělání shrnuje formování zdravých lidských postojů v podobě průřezových témat.

Jak ve škole naučit děti, aby neplýtvaly jídlem a zlepšily si vědomosti o spotřebě potravin? Učitelům a žákům základních škol by s tímto tématem měl zábavnou formou pomoci nový vzdělávací projekt Smart Food. Připravují ho Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity (MENDELU). Pro základní školy chystají nová interaktivní výuková média (tzv. IVM) a vzdělávací videa, která budou dostupná na platformě Futurebooks.

V druhém dílu podcastu Mozaika vzdělávání zpovídal Marek Adler učitelku Základní školy Vrané nad Vltavou Kateřinu Vrtiškovou. Řeč přišla na témata učení venku, Škola bez poražených či Global Teacher Prize. Nabízíme přepis části rozhovoru přinášející odpovědi na otázky, proč se jít s dětmi učit mimo budovu školy, co je pro to třeba udělat a jaké překážky se mohou objevit.

Zapojovat se do dění ve svém okolí má prý tak trochu v krvi. Tomáš Adamec se narodil a vyrostl v malé vesničce Moravičany. Už jako malý kluk zpíval v kostelním sboru, pomáhal s organizací tradičních hodů a dalších kulturních akcí. „Jako student jsem během dospívání začal tvořit i samostatně. Se spolužáky jsme například pořádali velikonoční hry v ulicích nebo dětské tábory,“ vzpomíná. Postupně se Tomáši Adamcovi v Moravičanech povedlo mimo jiné zachovat náves, vybudovat komunitní centrum a inspirovat další obyvatele obce na Šumpersku, aby se více zajímali o místo, kde žijí. Za tuto iniciativu jej Nadace Lilie & Karla Janečkových ocenila titulem #laskavec.

V tomto textu bude komentováno několik obecně platných zásad a účelově vybraných činností, které mohou být provozovány na různých mimoškolních akcích, a proto o nich pojednáváme souborně.

Mateřská škola Slunečnice Maršovice se chlubí poměrně rozlehlou certifikovanou přírodní zahradou, jež nese jméno Fantazie. Přírodní zahrada byla vybudována prioritně k environmentálnímu vzdělávání a výchově dětí, ale své pestré využití našla postupem doby rovněž v mnohých dalších rovinách. Využíváme ji například také ke hrám dětí, k relaxaci i k různým akcím školy pro děti nebo pro děti a jejich rodiče.

Nástroji systematické a komplexní realizace EV na školách z pohledu jejího managementu jsou školní plány (programy) environmentální výchovy (ŠPEV) s dlouhodobými i krátkodobými cíli. Z hlediska vytváření a posilování víceúrovňových dovedností koordinátorů EV je potřeba vytvořit manuál koordinátora EV, který bude metodickým pomocníkem a bude podle potřeby modifikován v kontextu konkrétních podmínek škol vyhodnocených SWOT analýzou.