Úplata za školní stravování

S řešením dlužného stravného se školy potýkají čím dál častěji. Správný postup může zahrnovat výzvu k uhrazení dluhu, předžalobní výzvu, žalobu nebo návrh na vydání platebního rozkazu.

V oblasti doúčtování ceny obědů školy často váhají, jaký volit postup. Pro to, abychom mohli odpovědět na otázku "Jaká má být cena nedohlášeného (a často neodebraného) oběda v době nemoci dítěte?", se musíme podívat na základní právní předpisy, které upravují cenu dotovaného oběda.

Jsme základní škola, která vaří denně cca 800 obědů. Ve vnitřním řádu školní jídelny je stanoveno, že nevyzvednuté obědy v daný den jsou přednostně na konci stravovací doby nabídnuty jako přídavek žákům, kteří mají zájem. Dále je v řádu stanoveno, že pokud nejsou vydány nevyzvednuté obědy žákům z důvodu jejich nezájmu, je možno prodat oběd či jeho část formou zbytkového obědu za sníženou cenu. Také platí, že zbytkový oběd si nemůže koupit zaměstnanec ani žák, pokud v daný den nemá zaplacen svůj oběd. V rámci kontrolní činnosti nám bylo sděleno, že škola nesmí žádný „zbytkový“ oběd prodat, ale musí dané jídlo dát do odpadu. Jaký je správný postup, který odpovídá platné legislativě?

V rámci veřejnosprávních kontrol kontrolujeme mimo jiné i evidenci k neodhlášeným a neodebraným jídlům v MŠ/ZŠ. Jde nám o správný a jednotný postup u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v rámci našeho městského obvodu. Je nám jasné, že zorientovat se v zákoně a vyhlášce nemusí být pro každého jednoduché, zvlášť když některé používané pojmy, nejsou přesně popsány, proto bychom Vás poprosily o Váš názor. Máme dotaz k dotovaným obědům v MŠ. Jedná se o příspěvkovou organizaci zřízenou ÚSC. Jde o případ, kdy je dítě nepřítomno v MŠ od pondělí do čtvrtku a rodič stihne včas dítě odhlásit stravu na pondělí. V průběhu pondělí se dítě jeví v pořádku, rodič přihlásí dítě od úterý zpět do MŠ (strava je přihlášena). Dítě však opět nedorazí. Vedoucí školní jídelny tento den (úterý) považuje za první den neplánované nepřítomnosti s nárokem na dotovanou stravu. S vedoucí školní jídelny se rozcházíme v názoru co je „plánovaná“ nepřítomnost dítěte. Vedoucí školní jídelny má za to, že plánovaná nepřítomnost je nepřítomnost dítěte o které rodič dopředu ví a neplánovaná nepřítomnost je ta, kterou rodič dopředu neví (nemoc) a nedokáže vždy včas odhlásit z docházky a potažmo ze stravy. Náš názor je ten, že ve výše popsaném případu jde o souvislou nepřítomnost dítěte v MŠ od pondělí do čtvrtku, kdy první den rodič stihl odhlásit dítě ze stravy a v ostatní dny už dítě nemá nárok na dotovanou stravu. Neplánovanou nepřítomnost vnímáme, že jde o nepřítomnost, která souvisí s osobní situací dítěte. Jelikož vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění uvádí neplánovanou nepřítomnost (tj, bez ohledu na její důvod) a neomezuje jí pouze na neplánovanou nepřítomnost z důvodu nemoci a zdravotních potíží, může proto jít i o neplánovanou nepřítomnost z jiných osobních důvodů. Pokud rodič nestihne včas odhlásit dítě má nárok první den této neplánované nepřítomnosti na dotovanou stravu. Plánovanou nepřítomnost dítěte chápeme jako situaci, kdy škola z objektivního důvodu nemohla zajistit činnost předškolního vzdělávání, k němuž je dítě přihlášeno a jichž by se mělo účastnit (předškolní děti, děti s odloženou školní docházkou, které úplatu za předškolní vzdělávání nehradí) nebo se mohlo účastnit (děti 3-6 let u nichž není povinná předškolní docházka, úplatu za předškolní vzdělává ní hradí). Tato situace např. nastává je popsána u středoškolského vzdělávání …..“Například během „svatého týdne“, rozumíme-li jím období, kdy škola neuskutečňuje pro žáka ani vyučování ani jiné činnosti, na nichž by měl nebo mohl být žák ve škole účasten, jde o „plánovanou nepřítomnost“ ve škole“ viz stanovisko Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy/Č.j.: MSMT-17742/2012-20 ze dne 30. dubna 2012.Domníváme se, že takto lze stanovisko aplikovat i na předškolní a základní vzdělávání, kdy je z tohoto stanoviska zřejmé, že plánovaná nepřítomnost dítěte/žáka/studenta ve škole nastává z objektivních příčin na straně školy nikoliv subjektivních příčin na straně dítěte/žáka/studenta a v takových případech je strava automaticky školou odhlášena. Domníváme se, že situace, kdy rodič o nepřítomnosti dítěte dopředu ví a včas odhlásí dítě z docházky a potažmo ze stravy nelze považovat v kontextu vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění za plánovanou nepřítomnost, jelikož strava nebyla vůbec připravena a rodiči tak nevznikly žádné náklady (ani v souvislosti s dotovaným obědem). Dále vnímáme, že postupem vedoucí školní jídelny, která souvislou nepřítomnost dítěte dělí dále na základě přihlášek rodičů na plánovanou a neplánovanou nepřítomnost, dochází k čerpání dotované stravy i v jiné dny než jen v první den nepřítomnosti dítěte.

Základní předpisy

Právní předpisy, metodika, informace