Spolupráce

eTwinning je aktivita Evropské komise, díky níž mohou školy realizovat mezinárodní spolupráci na dálku s využitím digitálních technologií. Téma i časový rámec projektu si určujete sami, takže ho snadno navážete na běžnou výuku. Výhodou je také to, že eTwinning není dotační typ vzdělávacího programu, a proto s ním můžete začít kdykoli.

Komunikace v organizacích je základní podmínkou jejich fungování. Každé pracovní prostředí – bez ohledu na obor, velikost či míru formálnosti – stojí na předpokladu, že lidé sdílejí informace o tom, co dělají, proč to dělají a jak jejich práce souvisí s prací ostatních. Komunikace je mechanismus, který propojuje jednotlivé role, týmy a činnosti do jednoho funkčního systému. Umožňuje sladění kroků v čase, předávání odpovědnosti i řešení nečekaných situací. Jinými slovy: bez komunikace nemůže existovat koordinace. Pravá ruka musí vědět, co dělá levá.

Jak smysluplně rozvíjet projektovou výuku, digitální kompetence a zároveň podpořit aktivní zapojení žáků? eTwinning je program Evropské komise umožňující školám mezinárodní spolupráci na dálku s využitím digitálních technologií. V Česku ho zajišťuje Dům zahraniční spolupráce (DZS) prostřednictvím Národního podpůrného střediska pro eTwinning, které školám poskytuje informace, poradenství i metodickou podporu, a to zcela zdarma. Protože eTwinning není dotační typ vzdělávacího programu, lze s ním začít kdykoli v průběhu roku.

Vztahy ve škole nejsou jen „měkkým“ tématem. Podle mezinárodního šetření TALIS 2024 souvisejí se spokojeností učitelů, jejich ochotou ve škole zůstávat i s tím, jak se daří rozvíjet výuku. Jak spolupracují čeští učitelé, jak vnímají vedení škol, rodiče a žáky — a co z toho plyne pro každodenní řízení školy? Výsledky mezinárodního šetření ukazují, co z dat plyne pro řízení škol v českém kontextu.

Projekt Intergenerational Education in the Czech-Slovak Context realizovaný s podporou programu Erasmus+ a Domu zahraniční spolupráce (DZS) přináší inspiraci pro školy, které chtějí do výuky dějepisu začlenit mezigenerační dialog a multiperspektivní přístup k moderním dějinám. Projekt spojil české a slovenské pedagogy, vytvořil didaktickou online platformu a zapojil žáky i seniory do společného učení prostřednictvím orální historie. O cílech projektu, jeho přínosech a dopadech na školní praxi hovoří Dominika Kopčiková, koordinátorka projektu a vedoucí vzdělávání organizace Paměť národa.

Jedná se o metodické doporučení ke spolupráci škol a školských zařízení s Policií České republiky při preventivních aktivitách a při vyšetřování protiprávních činů dětí a trestných činů páchaných na dětech. 

Jak vypadá učící se škola v každodenní praxi? Když ředitel vytvoří prostor pro důvěru, spolupráci a profesní růst, začíná skutečná transformace. Školy, které změnu vnímají jako společnou cestu, ukazují, že učící se kultura má konkrétní dopad – na výuku, vztahy i myšlení lidí.

Ředitelkou Gymnázia Komenského v Havířově se stala M. Bouchalová začátkem letošního srpna. Jak zvládá svou roli, jaké mezinárodní výjezdy už sama absolvovala a jak se jí daří podporovat Erasmus+ ve škole?

Jihomoravský kraj pořádá v Mikulově dva dny trvající setkání pro všechny ředitele škol, které zřizuje. Na konci školního roku je účast ředitelů vždy hojná a vzájemně se radíme, přirozeně spolu souzníme, smějeme se, sdílíme vzájemné školní problémy a utužujeme kamarádské vztahy.

Klub zřizovatelů vznikl v roce 2017 z iniciativy neziskové organizace EDUin jako platforma pro obce a města, kterým na školách záleží. Nabízí prostor ke sdílení, aktuální informace i podporu. Letos se jeho vedení ujala Jana Münzbergerová, která v rozhovoru přibližuje jeho fungování i vizi.

Je to trochu divný titulek článku, že? Může tomu být jinak? Je spolupráce zřizovatele a školy důležitá, anebo je lepší, pokud zřizovatel pošle škole jen peníze na provoz a zbytek nechá na řediteli? Vždyť přece zřizovatel je amatér, který vzdělávání nerozumí. Zkusím na tyto otázky odpovědět z pohledu zřizovatele z menšího, téměř desetitisícového města s jednou základní školou o tisíci žácích, s třemi mateřskými školami a jednou základní uměleckou školou.

Dobré vztahy mezi rodinou a školou vedou ke spokojeným žákům a jejich dobrým výsledkům. Certifikace Rodiče vítáni garantuje vstřícné jednání mezi školou a rodiči a usnadňuje tak rodičům výběr školy. Jaká jsou kritéria a proč po své škole certifikaci požadovat, popisuje produktová manažerka Klára Stáňová.

Rodiče z komunitní MŠ a ZŠ Archa úzce spolupracují s vedením školy. Podílejí se na tvorbě rozpočtu a pomáhají s fundraisingem. Ve škole funguje sdružení rodičů, které provozuje mikrobus a pořádá velké komunitní akce. V době covidové krize tu vznikla i jakási „širší rada“ (smíšená skupina vedení školy, zástupců rodičů a pedagogů), která diskutuje důležitá strategická témata z různých úhlů pohledu. Participativní přístup se osvědčil a škola na něm začíná stavět dlouhodobou vizi spolupráce s maminkami a tatínky. Zástupci rodičů v této radě jsou i Petra Macháčková (PM) a Jiří Richter (JR).

České školství prochází zásadní proměnou. Místo memorování znalostí je kladen důrazna rozvoj kompetencí, které mají děti připravit na život v rychle se měnícím světě. Pro úspěch této změny je zásadní, aby ji pochopili i rodiče. „Pokud rodičům nevysvětlíme, co a proč se mění, budou od školy čekat to, co sami zažili. A to už dnes nestačí,“ říká Mgr. Marcela Murgašová, zakladatelka iniciativy Měníme osnovy. V rozhovoru popisuje, jak školám i rodičům pomáhat překonat strach ze změn, proč je partnerský přístup zásadní a co se můžeme naučit od zahraničních škol.

Spolupráce s rodiči je v každé mateřské škole důležitá, v lesní mateřské škole je však jedním z hlavních pilířů, na kterých je toto vzdělávání postaveno. Rodiče jsou nejen partnery při vzdělávání dětí, ale často i aktivními spolutvůrci školního života. V tomto článku se podělím o naše zkušenosti s různými formami zapojení rodičů u nás ve Školce v zahradě v Kutné Hoře.

Jednou z možností, jak pravidelně udržovat kontakt s rodiči a dát jim možnost nahlédnout pod pokličku školního dění, jsou rodičovské kavárny. V posledních deseti letech získávají na popularitě a stávají se mezi školami rozšířenější. Již název evokuje, že se jedná o méně formální setkání pedagogů a rodičů, které vytváří příležitost pro setkávání a posilování vzájemných vztahů mezi všemi zúčastněnými v přátelském duchu. Podoba takových kaváren může být různá. V laboratorní škole Poznávání máme dva typy rodičovských kaváren - třídní a společné celoškolní, které se pravidelně po měsíci střídají.

Letní měsíce mohou být pro děti plné zážitků. Záleží na tom, jaký program z nepřeberného množství možností jim dokážeme nabídnout a jaký (společně s dětmi) vybereme. Škola jako důvěryhodná instituce hraje významnou roli i v období mimo školní rok. Jak a proč může být organizace příměstských táborů ve spolupráci školy a prověřené organizace výhodná nejen pro děti a rodiče, ale i pro samotnou školu?

Jak si představujete spolupráci s rodinou? Takto? „Zítra si děti do školy přinesou listy z alespoň třech různých stromů. Budeme s nimi pracovat na výtvarné výchově.“ „Jak to, že...

České školství čelí dlouhodobě výzvám, které nelze vyřešit dílčími reformami ani shora řízenými zásahy, ani není v silách jednotlivé organizace dosáhnout viditelné změny. Od roztříštěnosti systému přes nerovné podmínky žáků až po potřebu systematické podpory duševního zdraví a wellbeingu celkově – řešení toho všeho závisí na schopnosti dlouhodobé spolupráce a udržitelných krocích.

Školy v naší lokalitě Plzeňsko jsou v projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ) už pátým rokem. Sdružuje se devět škol. V prvních letech se náš realizační tým (RT) složený z ředitelů a pedagogických konzultantů snažil podpořit společné profesní učení v lokalitě především nabídkou možností pro společná setkávání. Organizovali jsme otevřené hodiny v jednotlivých školách, realizovali jsme nabídku nejrůznějších setkání k dílnám čtení i dílnám psaní pro ty, kteří s těmito formáty teprve začínali. Iniciativa tedy vycházela především od RT. Přemýšleli jsme, jak zařídit, aby společné profesní učení ve školách zapojených do projektu PŠÚ v naší lokalitě více podporovalo jejich autonomní potřeby, vlastní iniciativu a současně bylo propojeno s učením jejich žáků a žákyň.