Politika

Na podzim se odehrají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jistě budeme svědky i nejedné návštěvy vládních či opozičních politiků ve školách, a i tentokrát se jistě otevře diskuse, v jakém rozsahu je přijatelné, či přímo žádoucí, „tahat“ politiku nebo jednotlivé politické činitele do škol a školských zařízení. Podívejme se na věc z hlediska právní úpravy – jaké má škola v této oblasti povinnosti a kde jsou hranice, za které nesmí nechat věc zajít.

V posledních patnácti letech stála u řady projektů, které měnily a mění české vzdělávání. Začínala jako učitelka, sbírala zkušenosti při koordinaci evropských programů i v rámci českého neziskového sektoru. Nyní Silvie Pýchová po 12 letech opustila pozici ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV). „Společným jmenovatelem všeho, co jsem dělala a dělám, je zaměření na člověka a jeho kvalitu života. A taky na jeho svobodu a autonomii, na to, že má člověk v rukou nástroje, kterými kvalitu svého života může rozvíjet, včetně vzdělávání,“ říká Silvie Pýchová.

Politika je všude, kde jsou v místnosti více než dva lidé. Ve své nejširší podstatě znamená soužití a vztahy ve skupině. Škola nemůže být apolitická už proto, že jsou v ní lidé. Otázkou není jestli, ale jak téma politiky ve škole uchopit, aby se nestala nástrojem propagandy a pomáhala rozvíjet občanství.

Každoročně se zástupci 10 žákovských parlamentů z celé ČR scházejí na půdě Senátu, aby veřejnosti představili své nejúspěšnější projekty. Letošnímu, 9. ročníku akce „Co dělají školy pro demokracii?“ předcházelo online hlasování veřejnosti, do kterého se zapojilo přes 1 355 hlasujících. Titul nejinspirativnější projektu roku si odnesl projekt Stop plastovým obalům žákovského parlamentu ze Základní školy TGM v Milovicích.