Pohled do historie

Od 5. března až do konce června bude v prvním českém mrakodrapu na Žižkově probíhat akce 90 let (ne)svobody s Domem RADOST, na kterou mohou zavítat učitelé i se svými studenty a populární formou se dozvědět o části naší novodobé historie daleko více než z učebnic.

Dlouhodobě bývám dotazován, proč byly školské úřady (ŠÚ) zrušeny. Zejména po vzniku krajů jsem byl ve funkci vedoucího odboru školství krajského úřadu takto dotazován i starosty obcí. Zjištění jediného relevantního výzkumu o ŠÚ (1996, doc. Malach, MU), ze kterého vyplynulo, že za opodstatněné považuje ŠÚ 95 % ředitelů a 70 % starostů, dokládají úspěšnost odvětvové řízení školství, která v nějaké míře stále rezonuje. Pokusím se stručně shrnout příčiny, proč ŠÚ 90. léta nepřežily.

Při vysvětlování činností odvětvového řízení školství veřejnosti jsem používal formulaci: „Legislativa po školském úřadě chce, aby byl koordinátorem školství v regionu, metodickým rádcem, spravedlivým rozpočtářem a garantem efektivity.“ Co to konkrétně znamenalo? Především jako státní instituce musely školské úřady (dále jen „ŠÚ“) dodržovat právo veřejné, tzn. konat jen v případech a v mezích stanovených zákonem (konkrétně § 5–11 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správěa samosprávě ve školství), a to způsobem, který zákon stanoví.

Ve Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+ můžeme číst: „V průběhu přípravy Hlavních směrů vzdělávací politiky jsme mnohokrát a opakovaně narazili na požadavek opětovného zřízení školských úřadů, které by koordinovaly školy v daném území, poskytovaly jim cílenou podporu a zároveň sloužily jako ‚prodloužená ruka‘ MŠMT v regionech.“ Byl jsem ředitelem Školského úřadu (dále jen „ŠÚ“) Nový Jičín po celou dobu jeho existence, jako pamětník a přímý účastník éry odvětvového řízení školství se proto pokusím připomenout1) fakta a souvislosti, které zmíněný stálý zájem vysvětlují.

Ve čtyřech minulých vydáních časopisu Řízení školy pojednával historik Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze Jan Šimek o historii školní inspekce v českých zemích od předtereziánských dob po konec osmdesátých let dvacátého století. V poslední části této série nastíníme podobu školní inspekce v současnosti.

Další pokračování seriálu věnovaného dějinám školní inspekce ukáže, jak dohled nad školami fungoval v době trvání Československa, a to od vzniku tohoto státního útvaru do konce socialismu. Rok 1948 během této etapy znamenal zlom nejen politický, ale i předěl v organizaci školství, včetně inspekce.

Definitivně převzal stát dohled nad školstvím až roku 1868. O rok později byl vydán nový školský zákon, který zásadním způsobem proměnil organizaci školství i obsah výuky. Ani jedna z těchto výrazných změn se však v praxi neprosazovala snadno. Obtížím spojeným s ustavováním nově pojaté školní inspekce koncem 60. let 19. století je věnován tento díl seriálu o dějinách školní inspekce.

Ruku v ruce se školstvím se vyvíjel i dohled nad školami, dějiny školní inspekce však nepatří mezi příliš známá témata. Podat základní přehled vývoje inspekce je námětem tohoto seriálu, jehož první díl pojednával o zavedení systematizovaného dozoru v době tereziánských reforem. V druhé části pojednáme o době po skončení osvícenských reforem, kdy opět převládly konzervativní tendence a školy se vrátily pod církevní dohled. Definitivně se státní dozor prosadil až roku 1868.

Stejně jako se v průběhu věků měnilo školství, měnila se i podoba dohledu nad školami a jejich kontrola. V každém případě však „školní inspekce“ provází školství od samého počátku, ať už se v té které době nazývala jakkoliv. Je proto s podivem, že tato důležitá složka školského systému prozatím zůstávala stranou pozornosti badatelů. Toto bílé místo nyní zaplnila výstava a publikace „Od školdozorce k inspektorovi. Historie školní inspekce“, kterou připravili odborní pracovníci Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze. Výstava trvá do 18. 4. 2019. Základní přehled etap vývoje dohledu nad školami přináší čtenářům několikadílný seriál, který bude postupně otiskován na stránkách tohoto časopisu.