Odklad povinné školní docházky

Plynulý přechod mezi mateřskou a základní školou, bez zdržení a s podporou. Tak by šlo stručně charakterizovat motto, které stálo za tzv. odkladovou novelou školského zákona. Ta byla v průběhu letních měsíců schválena Parlamentem ČR a vstoupila v platnost. Co vše novela přináší a co bude znamenat pro praxi?

Přechod dítěte z mateřské do základní školy představuje jedno z klíčových období v jeho životě. Jde o významnou změnu nejen v oblasti vzdělávání, ale i v sociálním a emočním vývoji dítěte. Úspěšné zvládnutí tohoto přechodu může zásadně ovlivnit postoj dítěte ke škole i jeho další vzdělávací dráhu. Zajištění plynulého a úspěšného přechodu je proto jedním z klíčových úkolů vzdělávacího systému.

Dítě bylo řádně přijato v rámci vyhlášeného zápisu pro školní rok 2024/2025 do 1. třídy. Žákyně do školy nenastoupila, takže škola začala podnikat kroky, aby zjistila, proč nenastoupila. Snažila se o komunikace emailem, na který matka nereagovala. Později se emailem ozvala babička s informací, že dcera s vnučkou se odstěhovala do Německa. Škola požadovala potvrzení o nástupu dítěte do školy v Německu, ale byl jí zaslán pouze naskenovaný jakýsi dokument v německém jazyce bez jakékoli další informace od zákonného zástupce. Z překladu dokumentu škola zjistila, že škola v Německu povolila odklad povinné školní docházky. Škola požadovala oficiální dokument a poté i další doklad o docházce např. do mateřské školy, který nebyl přiložen. Po této emailové zprávě se školou přerušila babička jakoukoli komunikaci. Telefonní čísla na rodinu byla již na začátku září 2024 nedostupná. Poté škola nahlásila situaci na OSPOD. Na základě výše uvedeného nemá škola od zákonného zástupce po celou dobu 1. ročníku žádnou informaci ani omluvu, takže u ní evidují neomluvené hodiny. Jak má dále škola postupovat, aby se neomluvené hodiny nadále nenavyšovaly? Jak vést žákyni v evidenci matriky? 

Dne 1. 9. 2025 nabyla účinnosti novela školského zákona, která přinesla zásadní změny v odkladech povinné školní docházky (OŠD). Tato změna je doprovázena několika dalšími úpravami, které by měly napomoci snadnějšímu vstupu nezralých žáků so výuky na základní škole.

V přechozím znění školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.) v § 37 stanovil možnost odložení začátku povinné školní docházky (dále jen „OŠD”) ředitelem základní školy o jeden školní rok, pokud byla žádost zákonného zástupce doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“) a odborného lékaře nebo klinického psychologa.

Jak máme postupovat, když zákonný zastupce podal žádost o odklad školní docházky, ale v průběhu správního řízení si to rozmyslel a chce, aby dítě bylo přijato do 1. třídy? Rozhodnutí o odkladu ještě nebylo vydáno. 

Přinášíme vám rozhovor s Alenou Lalákovou, pedagožkou, ředitelkou základní i mateřské školy, psychoterapeutkou a supervizorkou. Je uznávanou odbornicí v oblastech řízení školských organizací, dětského vývoje, speciálněpedagogické diagnostiky a intervence.

Tématem tohoto článku bude odklad školní docházky, což je jedno z témat, které umí poměrně spolehlivě rozproudit debatu a vybudit emoce. Ve hře jsou argumenty o „prodloužení dětství“, o „konkurenční výhodě“ dětí s odkladem při přijímacích zkouškách na víceletá gymnázia, z druhé strany zaznívají hlasy o tom, že „škola má být připravena na dítě, nikoliv dítě na školu“ a vyčíslují se miliardy korun, které snížení počtu odkladů přinese do státního rozpočtu.

Odklady povinné školní docházky představují dlouhodobý problém v českém vzdělávání. Podle analýzy PAQ Research každé čtvrté až páté dítě v Česku dostane odklad, což představuje výrazně vyšší podíl než ve většině zahraničí. Tento nadměrný počet odkladů zatěžuje školský systém, prohlubuje regionální nerovnosti a má závažné ekonomické dopady. Snižování množství odkladů by mohlo státnímu rozpočtu ušetřit až tři miliardy korun ročně. Klíčové problémy zahrnují nedostatek logopedů, nejednotná kritéria pro udělování odkladů, rozdíly v praxi jednotlivých regionů a vysoké nároky kladené na školní připravenost dětí.

V dubnu jsme přijali dítě do 1. ročníku. Proti rozhodnutí o přijetí se neodvolal. Nyní se zákonný zástupce rozhodl, že by zažádal o odklad školní docházky. Potřebné dokumenty od lékaře a PPP má. Jak máme, prosím, postupovat, aby to bylo správně. 

Komenský ve své době určil šestileté dítě věkově optimální pro začátek vzdělávání a staletí jeho doporučení potvrdila. Po více než 350 letech si právě Češi, Komenského národ, usmysleli, že to bude jinak, zbytku vyspělého světa, kde je běžný počet OŠD okolo 5 %, navzdory.

Lze snížit počet odkladů a přitom nemít selhávající prvňáčky? Cestou je důsledná diferenciace výuky a pro tu musí mít učitel informace o rozvojových potřebách dětí.

V předchozím čísle Řízení školy jsem představil analýzu, kterou EDUin vydal v rámci svého pravidelného Auditu vzdělávacího systému. V minulém článku jsem se věnoval podmínkám naplňování Strategie 2030+ jako celku, dnes vám nabízím nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty Strategie a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Jak je naší tradicí, nabízíme i doporučení, co zlepšit, abychom ve druhém implementačním období byli úspěšnější.

Nejnovější statistiky a analýzy, které mapují situaci ohledně odkladů povinné školní docházky v ČR i v zahraničí. 

Lze snížit počet odkladů, a přitom nemít selhávající prvňáčky? Cestou je důsledná diferenciace výuky a pro tu musí mít učitel informace o rozvojových potřebách dětí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo variantní řešení, jejichž cílem je omezit vysoký počet odkladů povinné školní docházky. Usiluje tak o nápravu situace, kdy je Česká republika podle mezinárodních srovnání i dat České školní inspekce zemí s výrazně nejvyšší mírou odkladů školní docházky v Evropě. Průměrný podíl dětí, které zahájí školní docházku s odkladem, je v tomto školním roce přes 24 procent, v řadě srovnatelných zemí jde přitom jen o jednotky procent. MŠMT proto předkládá k odborné i politické diskuzi čtyři možné varianty řešení.  

První třídu základní školy u nás každoročně opakuje zhruba každé sté dítě. Nejvíce propadajících prvňáčků chodí do škol v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, vyšší čísla mívá také Středočeský kraj. Ve stejných regionech, ale nejen v nich, můžeme vidět na druhou stranu i nejvyšší počty odkladů školní docházky u předškoláků. Podle dat České školní inspekce má deset ze čtrnácti krajů alespoň jeden okres, kde míra odkladů dosahuje až 30 % populačního ročníku. Průměrně získá odklad školní docházky pětina dětí každý rok.

„Máme dát odklad? Proč ho nenecháme ve školce? A nebude se nudit, když bude větší?“ Toto jsou jen některé z mnoha otázek, které si kladou rodiče budoucích prvňáku. Jejich otázky ukazují, že vnímají, o jak dalekosáhlé rozhodnutí se jedná. Odpovědi často hledají u učitelů i v poradenských zařízeních. Názory odborníků na toto téma ale rozhodně nejsou jednotné. Někteří odklad školní docházky vnímají jako nevhodný nástroj, který je nadužíván, jiní naopak poukazují na riziko předčasného nástupu do školy. Podle školských statistik se týká každého pátého dítěte. Jde tedy o tak významný jev, že je zarážející, jak málo studií se věnuje jeho efektivitě.