Obec

V Bašti nedaleko Prahy se otevřela tento školní rok nová svazková škola Pod Beckovem. Jaké to je, rozjíždět novou státní školu? Na co naráží a co jí pomáhá, popisuje její ředitelka Petra Mazancová.

„Slučování“ škol bylo původně součástí tzv. velké novely, která měla 11 novelizačních bodů. Tato novela by nestihla být projednána, proto byl tento bod formou poslaneckého návrhu předložen jako pozměňovací návrh k jiné novele. I proto změna nebyla projednána tak, jak by si školy i zřizovatelé představovali. Změny, k nimž dojde, se dotknout zásadně menších škol, které budou buď přičleněny k větším školám, nebo dojde k jejich vzájemnému spojení, aby byla splněna podmínka nově stanovená školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb.).

Ve středočeské Chýni se staví v rámci Svazku obcí Chýně – Hostivice nová škola. Zajímavé na ní je, že dvojice zřizovatelů již s velkým předstihem zapojuje veřejnost, tvoří zřizovatelskou vizi a vizuální identitu, aktivně přemýšlí nad koncepcí školy a plánuje s dostatečným předstihem vypsat výběrové řízení na ředitele či ředitelku tak, aby uchazeč/ka co nejvíce naplňoval/a vytyčený profil.

Komunální volby přinesly po celé republice obměny v obsazení radnic a městských úřadů. Je to výjimečná příležitost začít v oblasti školství pracovat na změnách přímo na komunální úrovni. Na hlubší změny nebývá mnohdy čas, je nutné přizpůsobovat plány covidovým opatřením či integraci zejména ukrajinských dětí do našeho vzdělávacího systému. Odborníci na vzdělávání spojení iniciativou „Domácí úkoly“ nicméně doporučují sedm drobných změn, které mohou zřizovatelé udělat právě nyní pro lepší vzdělávání přímo na úrovni jednotlivých obcí.

Uvažuje-li se o zřizování středního článku (např. podpory MŠMT), je nezbytné mít dobrý přehled o středních článcích, které už v našem fragmentovaném a decentralizovaném systému existují. Jedním z takových středních článků jsou obce, v nichž specifickou kategorii představují obce s rozšířenou působností (ORP). Proto bylo za účelem vytvoření přesnější představy o činnostech a kapacitách obcí zřizujících školy provedeno na jaře a začátkem léta 2021 online dotazníkové šetření, v rámci něhož byly osloveny všechny obce zřizující školy včetně zástupců ORP z útvarů, které mají ve své gesci školství („odbory školství“). Tento článek se zaměřuje na popis potenciálu ORP plnit roli středního článku jakožto obecného konceptu podpůrné struktury pro školy bez vazby na současné či aktuálně plánované aktivity MŠMT, v kontextu personálních kapacit ORP, jejich aktuálního využití a s přihlédnutím k realitě systému škol v jednotlivých regionech.

Rozdílný přístup obcí k financování jimi zřizovaných škol je mezi jejich řediteli a ředitelkami nezřídka vnímán velmi citlivě. Naopak zástupci obecních samospráv donedávna poukazovali na to, že na jimi provozované školy často výrazně doplácejí z jiných než k tomu určených prostředků. Situace se měla proměnit od 1. ledna 2018, kdy došlo ke zvýšení poměru vymezených financí na dítě a žáka, které by za ním měly v ideálním případě doputovat na zajištění provozu a činnosti mateřské či základní školy dle rozpočtového určení daní. Nastala však v reálné výši příspěvku škole změna? Podle údajů vykazovaných samotnými obcemi v průměru nikoliv. To však neznamená, že všechny radnice a obecní úřady dávají svým školám málo. Naopak minimálně čtvrtina z nich dává do systému mnohem více vlastních prostředků než těch, které jsou pro školy metodicky určeny. Kolik na činnost školy ve vaší obci přispívá právě váš zřizovatel?

V ČR existuje množství organizací, které poskytují odbornou podporu školám. Zároveň díky evropským financím vznikla síť 200 místních akčních plánů, v jejichž nejlepším zájmu je, aby dobře plnily svoji misi rozvíjet oblast vzdělávání na svém území. Jednou z příležitostí, kde se tyto dva světy mohou propojit, je Veletrh Úspěch pro každého žáka.