Emoční inteligence

Vědecké studie poukazují na nezastupitelný význam podpory sociálních a emočních dovedností dětí v předškolním věku. Tyto dovednosti nejen přispívají k akademickému úspěchu, ale také formují základy pro zdravé mezilidské vztahy a emocionální pohodu, což má dlouhodobý vliv na celkový životní úspěch jedince. Konkrétní nástroje a kroky pro začlenění ověřených strategií rozvoje sociálních a emočních dovedností do práce s dětmi nabízí pedagogům metodika Dobrý začátek. Metodika nejenže pomáhá rozvíjet dovednosti dětí, ale také poskytuje prostor pro osobní i profesní růst samotných pedagogů. V následujícím textu chceme čtenářům představit jeden z posledních projektů organizace Schola Empirica, během kterého jsme zkoumali zavedení inovativního Kurikula metodiky Dobrý začátek do praxe vybraných škol v Praze a Středočeském kraji.

O metodice Dobrý začátek, jejích hlavních principech a přínosech pro předškolní děti, pedagogy i rodiče jsme na stránkách tohoto časopisu již mnohokrát psali. S končícím školním rokem bychom se rádi rozloučili skrze sdílení zkušeností Věnceslavy Koubové – ředitelky Mateřské školy Sluníčko v Roudnici nad Labem, která patří do skupiny škol, jež se již v roce 2014 zapojily do pilotních projektů Scholy Empirica zaměřených na podporu inkluzivního předškolního vzdělávání včetně spolupráce s Centrem pro empiricky ověřenou ranou intervenci – Centre for Evidence Based Early Intervention (CEBEI) pod Bangorskou univerzitou ve Walesu.

Co vše se skrývá pod emoční inteligencí? Co od člověka vyžaduje a co mu přináší? Jak souvisí s naší dospělostí a sebedůvěrou? O tom všem jsem se bavila s Mgr. Jiřím Šmejkalem, lektorem a koučem AKADEMIE Libchavy.

Abeceda – nejen manažerská – začíná písmenem A. V první části našeho seriálu jsme zvládli nejen A (analýza), ale také B (brainstorming/brainwriting), C (cíl nebo raději cesta) a D (důvěra). Dnes se zastavíme u dalších čtyř písmen abecedy a popíšeme si další nástroje využitelné v praxi ředitelů základních uměleckých škol.

Abeceda – nejen manažerská, začíná písmenem A. V první části našeho seriálu jsme zvládli nejen A (analýza), ale také B (brainstorming/brainwriting), C (cíl nebo raději cesta) a D (důvěra). Dnes se zastavíme u dalších čtyř písmen abecedy a popíšeme si další nástroje využitelné v praxi ředitelky mateřské školy.

V předchozím čísle jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku budou metodiky poskytnuty školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku vám blíže představíme první tematickou oblast metodik, kterou je emoční gramotnost.

Dnešní čeští učitelé mívají obvykle vcelku dobré vzdělání v předmětech, které učí. Vědí však, jak pracovat s emocemi svých žáků? S klimatem třídy? Co dělat, když žáci nerozumějí svým pocitům a jednají impulzivně, či jsou naopak svými emocemi paralyzováni?

„Každý se může rozzlobit – to je snadné. Avšak rozzlobit se na toho pravého člověka, tou pravou mírou, v ten pravý čas, z toho pravého důvodu a tím pravým způsobem – to už tak snadné není,“ Aristoteles.   Pojem emoční inteligence je v současné době velmi rozšířený a diskutovaný. Mnoho lidí si ho vysvětluje jako schopnost vcítit se do ostatních, kterou má člověk danou od narození. Patříte také mezi ně? Skutečnost je jiná. Schopnost vcítit se do ostatních je jen jednou z jejích složek. Být emočně inteligentní znamená také znát vlastní emoce, zvládat je, dokázat sám sebe motivovat a vyznat se v mezilidských vztazích. A určitě se na tom všem dá pracovat.