Čtenářství

V tomto roce uběhne 80 let od konce druhé světové války. Víme, že je důležité si tuto historickou událost neustále připomínat. Stejně tak je nutné vědět, co jí předcházelo a co následovalo. Konec války s sebou přinesl radost, štěstí a hlavně naději, že už bude jen lépe. Ale platilo to pro všechny?

Dospívání je klíčovým obdobím formování kognitivních funkcí nezbytných pro efektivní a samostatné učení. Podle vývojové psychologie se přibližně od 12. roku rozvíjí abstraktní myšlení, logická a mechanická paměť, schopnost konceptualizace, zobecňování i metakognice. Tedy dochází ke změnám, které poskytují dospívajícím nástroje pro inovaci přístupu k učení a vytvářejí základ pro účinné studijní strategie. V souladu s tím se postupně od druhého stupně základní školy proměňuje i formát učení se. Stále více záleží na iniciativě žáků, jejich samostatnosti, zodpovědnosti a schopnosti plánovat.

Jakub Pavlovský neboli @bookscalling je vystudovaný novinář, knihovník, učitel, popularizátor a milovník knih i dobré kávy. Svou vášeň sdílí s tisíci fanoušků na svých sociálních sítích. Na profilu razí motto: Čtěte kdekoliv a kdykoliv. Přinášíme rozhovor o tom, jak sociální sítě pomáhají literatuře, na jakém nejzajímavějším místě s sebou měl knihu nebo co mu na českém knižním trhu chybí.

Vedete hodiny speciálně pedagogické péče nebo pedagogické intervence? Jak podporujete rozvoj čtenářství u mladších i starších žáků?

Obecně se ví, že čtení knížek je pro děti důležité. Rozvíjí jejich vyjadřovací schopnosti, fantazii, umožňuje jim prožívání různých příběhů a dovednost čtení je důležitá pro jejich další učení. Méně se ale ví, že stejně důležité je i předčítání. Podle zahraničních výzkumů neurovědců by se mělo dětem předčítat až do 12 let. Právě tak dlouho trvá, než se mozek vyvine tak, aby děti byly schopné čtenému textu plně rozumět.

V posledním díle seriálu o čtení v oborech učitelka přírodovědných předmětů na druhém stupni Monika Chrobáková popisuje, že jejími nejčastějšími nástroji pro výuku jsou texty a badatelský přístup k oboru. Tyto dva způsoby v sobě snoubí prvky, které způsobují, že děti jsou ve výuce aktivní, zažívají radost a mohou podpořit, že pracuje opravdu každé dítě.

V 9. díle seriálu o čtení v oborech přibližuje Hana Matulová, učitelka matematiky a fyziky na ZŠ Jičínská v Příboře, jaká čtenářská úskalí připravuje pro žáky matematika.

V 8. díle seriálu čtení v oborech Pavla Nawratová a Eva Mitchell, učitelky angličtiny v ZŠ Zdice, popisují své zkušenosti s rozvojem čtenářství v cizím jazyce – proměnu učebnic, využití neučebnicových textů, prožitkové čtení a další užitečné čtenářské aktivity.

Pohádky mají rády všechny děti. Doma dětem čte pohádku maminka, ve škole paní učitelka a ve školní družině paní vychovatelka.

Třetí díl seriálu o čtení v oborech přináší praktickou ukázku práce s více texty v přírodovědě v 5. třídě. Autorka lekce Ilona Zapletalová ze ZŠ Kunratice v Praze, školy zapojené do projektu Pomáháme školám k úspěchu, podrobně popisuje, jak žáci s texty pracovali, jakou podporu k práci dostali a jaké přínosy pro jejich učení práce s více texty měla.

Ve 2. díle seriálu o čtení v oborech se učitelka ZŠ Plešivec Dagmar Kopřivová věnuje přínosům čtení neučebnicových textů ve vlastivědě a přírodovědě. Uvádí řadu zdrojů takových textů a popisuje postupy, které ve škole využívají.

Pokud bychom si dějiny homo sapiens představili jako jednu hodinu, pak čteme teprve minutu. I proto dělá porozumění textu žákům i mnohým dospělým potíže. Nejúspěšnější školy v Anglii na to reagují důrazem na hlasité celotřídní čtení napříč předměty s responzivními prvky a explicitní výukou slovní zásoby i kontextuálních znalostí.

Mohlo by se zdát, že příležitosti ke čtení mají mít žáci především v hodinách českého jazyka a literatury, ať už v klasických dílnách čtení, nebo během rozmanitých čtenářských lekcí. Ale chceme-li, aby se z žáků stávali kritičtí a nezávislí čtenáři, tak to dlouhodobě není dostatečné.

V 10. díle seriálu o dílnách čtení se věnujeme specifičnosti hodnocení v tomto formátu.

V 9. díle seriálu se dočtete, jak učitelé zapojení do projektu Pomáháme školám k úspěchu v Libereckém kraji využívají při realizaci dílen čtení podpory svých kolegů prostřednictvím formátu učící se skupiny.

Před několika málo měsíci jste měli možnost přečíst si v seriálu „Zkoumavé čtení“ na stránkách Učitelského měsíčníku o našich zkušenostech se zaváděním metod rozvoje čtenářství v odborných předmětech na druhém stupni základní školy. Referovat o zkušenostech umí leckdo z nás, že ano? Naší snahou je však vždy nabídnout různorodé formy metodické podpory těm, kdo by se rádi vydali v našich stopách. Dovolte nám tedy téma uzavřít představením, co nabízíme volně ke stažení.

V dalším díle seriálu popisuje učitelka českého jazyka a literatury na 2. stupni Jitka Suchá, jak koncipují výuku literatury v Základní škole Staňkov, zapojené do projektu Pomáháme školám k úspěchu, a jaké změny provedli.

V 7. díle seriálu se dozvíte, že pokud učitel dobře sleduje a vyhodnocuje čtenářské preference a potřeby žáků, může dílny čtení systematicky využívat k rozvíjení rozmanitých čtenářských dovedností.

V šestém díle seriálu si přiblížíme na příkladu Základní školy ve Zdicích, jak je důležité pro úspěšné fungování dílen čtení a kultivování dětského čtenářství budování podnětného čtenářského prostředí ve škole.

V dnešním dílu seriálu o dílnách čtení se o svou zkušenost podělí učitelka ZŠ a MŠ Dobronín Alena Horská, která v tomto formátu pracuje už od začátku 1. třídy.