Poradna - strana 40

Co lze dělat, pokud zaměstnanec v pracovní neschopnosti nekomunikuje se zaměstnavatelem? Nebere telefon, nekomunikuje. Potřebujeme vědět alespoň předpokládanou dobu léčby. Lékař řekl, že má informovat zaměstnanec. Existuje nějaký postup?

Dobrovolnická činnost v MŠ ,kteráje zřízena obcí. Může MŠ sepsat s VOŠ "Smlouvu o výkonu dobrovolnické činnosti studenta VOŠ"?

Může obec jako územně správní celek, tedy zřizovatel příspěvkové organizace školní jídelny či školy, kde je jídelna s doplňkovou činností, žádat na základě níže uvedené právní normy o úhradu ztráty vzniklé v doplňkové činnosti vlivem vyhlášení nouzového stavu s nařízením omezení činnosti? Při tom, že by územně správný celek (USC), myšleno obec nebo kraj, mohl žádat ministerstvo vnitra o náhradu za škody způsobené vyhlášeným nouzovým stavem, vycházím ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Konkrétně z § 36 Náhrada škody, kde je psáno: (1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. USC je podle definice právnická osoba, ztráta u doplňkové činnosti školní jídelny je v příčinné souvislosti s vyhlášeným krizovým opatřením podle krizového zákona (navíc, žádný z dotačních programů vyhlášených Vládou ČR neumožňuje žádat USC o tyto peníze). ŠJ si škodu nezpůsobila sama. (2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. (4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. Tady by se dle zákona mělo jednat o Ministerstvo vnitra a žádat by měl USC. (5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. ŠJ by měla vyčíslit ztrátu za vyhlášený nouzový stav na jaře tohoto roku.

Jsme malá škola, jednotřídka s jednou pí učitelkou na plný úvazek s nadúvazkovými hodinami a jednou vychovatelkou ŠD. V průběhu minulých tří let jsme přijali opakovaně řetězením pracovních poměrů zástup za učitelku ZŠ,která byla na MD a RD a již nastoupila zpět na své místo. Potřebujeme, aby původně zastupující učitelka mohla učit dále některé nadúvazkové hodiny. Lze nějak ošetřit opětovné uzavření pracovního poměru, abychom se vyhnuli uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou? Bývalá zastupující učitelka je nekvalifikovaná a těžko budeme hledat učitelku na 2h týdně. Lze využít nějaké výjimky?

Chtěla bych se zeptat, jak správně jmenovat zástupce ředitelky MŠ. Nyní má jmenování dodatkem smlouvy, ale to je prý chybné.

Při pracovnělékařských prohlídkách vyžaduje závodní lékař výpis ze zdravotní dokumentace zaměstnance. Ten je vystaven jeho praktickým lékařem za úplatu. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci náklady uhradit. Doklad je však vystaven na jméno zaměstnance, nikoliv na zaměstnavatele. Jak správně postupovat? Je možno zaměstnanci takový doklad proplatit? 

Bude se vracet úplata za zájmové vzdělávání (školní družinu), když byla zakázána osobní přítomnost žáků nařízením vlády? Pokud ano, v jaké poměrné části?  

Seznámení se situacíObdrželi jsme  e-mailovou zprávu od matky, která žádá o poskytnutí informací o její zletilé dceři – konkrétně jde o sdělení okolností, které vedly k ukončení studia její dcery na naší škole nebo o vydání posledního vysvědčení její dcery. V e-mailové zprávě specifikovala její RČ, bydliště apod. Dále také sdělila, že po ní dcera vymáhá dlužné výživné. Na základě uvedeného jsme ji sdělili, že dle § 21 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, mají na tyto informace nárok pouze rodiče, kteří plní vůči studentovi vyživovací povinnost. Matka nás kontaktovala zpět s tím, že sice nemáme právo cokoliv hodnotit, ale že výživné již doplatila a ať jí neprodleně sdělíme informace, o které žádá. 1. Musí matka zaslat žádost datovou schránkou dle § 14 odst. 3 zákona svobodném přístupu k informacím, která je veřejná (ačkoliv ji nemáme na stránkách školy)? 2. Jakým způsobem má tato osoba doložit, že plní vyživovací povinnost k této studentce, abychom dostáli zákonnému požadavku na poskytnutí informace dle § 21 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona?

Máme v 7. ročníku žákyni s psychickými problémy (sebepoškozování), která je v péči dětského psychiatra. Tento lékař doporučil matce, aby žákyni v případě potřeby doprovázela do školy a byla s ní při vyučování. Mohu toto matce na základě doporučení lékaře povolit? A jak to ošetřit "papírově"?  

Jsem vychovatelka ve školní družině na plný úvazek. Momentálně, když je škola zavřená, jsem přeřazena do MŠ, protože kolegyně jsou na ošetřovném. Smlouvu změněnou nemám. Ve dnech 29. a 30. 10. jsou podzimní prázdniny, ale naše MŠ bude v provozu. Mám nárok na volno, jako vychovatelka ŠD, nebo musím jít dále pracovat do MŠ?

Máme dvě kolegyně v pracovní neschopnosti, zřejmě dlouhodobé. Tyto kolegyně s námi nekomunikují a nedávají o sobě nic vědět. Jedna z nich má opakovaně vystavenou pracovní neschopnost od psychiatra. Za jednu nemáme zástup. Má zaměstnanec povinnost hlásit přibližnou dobu léčby, nebo nemusí?  Prosím o radu, jak tento problém řešit.

Zajímalo by mě, zda existuje právní předpis, který omezuje počet dnů/týdnů, ve kterých ZŠ může pořádat zotavovací akci (např. školu v přírodě). Může škola (teoreticky) vyjet na měsíční školu v přírodě nebo pořádat školu v přírodě každý první týden v měsíci?

Jeden ze zákonných zástupců žáka (matka) zažádal vzhledem ke svému zdravotnímu stavu o individuální vzdělávání pro své syny (dne 27.8.2020), kteří navštěvují 4. ročník základní školy (celý školní rok 2020/2021). Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání bylo vydáno dne 2.9.2020. Do této doby jsme neměli žádné informace o skutečnosti, že otec s tímto způsobem vzdělávání nesouhlasí a že ho matka neinformovala. Dne 15.9.2020 nás otec emailem informoval, že s uvedeným rozhodnutím nesouhlasí a dozvěděl se tuto skutečnost od třídní učitelky, když si volal do školy ohledně prospěchu svých synů. Oba rodiče byli školou informování o nutnosti vzájemné shody – bohužel, ale domluva neproběhla. Jaký je, prosím, v takovém případě další postup ze strany školy či rodičů?  

Ve středisku volného času (SVČ) dva zaměstnanci – oba pedagogové uzavřeli sňatek. Doposud mnohé aktivity (tábory, akce, výukové programy pro školy, mnohé z nich dotované projekty) realizovali spolu. Nicméně vzhledem k rodinné vazbě se ptám, jestli se může jednat o střet zájmů, pokud se v rámci jejich pracovních úkonů jedná i o schvalování pracovních směn, čerpání a schvalování finančních prostředků, vnitřní kontrolu apod.? Konkrétní případy: Jeden z nich na pozici hlavního vedoucího na letním táboře, druhý jako jeho podřízený, např. zástupce hlavního vedoucího nebo řadový oddílový vedoucí. Hlavní vedoucí přitom schvaluje výkazy odpracovaných směn, na které se následně vážou proplácené příplatky za víkendy i přesčasy, dále čerpání a dodržení rozpočtu celého tábora, který se může pohybovat v poměrně vysokých částkách. A samozřejmě výkon přímé pedagogické činnosti, včetně řízení a kontroly práce partnera-manželky/manžela. Dotované projekty: Jeden z nich je vždy odpovědnou osobou za projekt, zodpovídá např. za nákupy pomůcek, materiálu a potřebného vybavení, opět schvaluje výkazy směn podřízených zaměstnanců, čili ve vybraných případech i svého životního partnera. Pokud akce probíhají o víkendech, opět navazují příplatky dle ZP. Pokud akci realizují jen spolu, není možné provést kontrolu třetí nezávislou osobou. Je-li v týmu více osob, jsou vedoucímu akce/projektu stejně podřízeni. Vedoucí pracovník: Jeden z nich – muž- je vedoucí oddělení tělovýchovy, čili teoreticky by měl kontrolovat prostřednictvím hospitací i práci svého podřízeného, čili manželky. Otázkou je, do jaké míry taková vnitřní kontrolní činnost vůbec může být objektivní. Navazují další komplikované situace, např. v jejich požadavku čerpat dovolenou nebo náhradní volno vždy ve stejný termín, což provoz SVČ vhledem k nízkému počtu 8 interních pedagogů (vč. ředitele) velmi komplikuje.  

Jak bychom měli optimálně postupovat v souladu se ZP a dalšími předpisy v případě kolegů, kteří mají absenci z důvodu studia a jak tuto absenci vykazovat (splnění kvalifikačních předpokladů,dlouhodobý kurz Montessori - na škole máme třídy, které se v tomto programu vzdělávají)?

Náš IT pracovník má plný úvazek a navíc nám pomáhá s výukou dle potřeby na základě DPČ. Letos potřebujeme hodin více (mám prohlášení, že je odborník), a tak má v úterý až čtvrtek více hodin a již dochází k přerušení více jak 2 hodiny a za ten mu i příplatek zaplatíme. Jako IT pracovníkovi bych mu chtěla pracovní dobu rozložit: v pondělí a v pátek – 11 hodin + 0,5 oběd, v úterý, středu a ve čtvrtek – dopoledne a odpoledne tak, aby byl pokryt celý úvazek, s čímž souhlasí. V jeho náplni práce ale máme pracovní dobu od 7:00 – 15:30 hodin. Můžete mi poradit, jak máme postupovat?   

Změny v zákoníku práce - novela k dovolené. 1. Pedagogický zaměstnanec má snížený úvazek - 20 hodin. Z toho je 15,5 hodin přímé práce a 4,5 hodiny nepřímé práce. Je možné mu rozložit pracovní dobu do 2 dnů - 1. den 10 hodin: 5,5 přímá a 4,5 nepřímá, 2. den 9 hodin přímá a 1 hodina nepřímá? 2. V pracovní smlouvě je uvedeno: úvazek snížený - 20 hodin. Musí být ve smlouvě uvedeno, že bude pracovat v určité dny? Nyní tam máme uvedeno - rovnoměrné rozvržení pracovní doby. Dosud jsme měli i částečné úvazky rozepsány do všech dní. Je to nutné?

Paní učitelka má v naší MŠ trvalý PP a byla na MD do 3 let věku dítěte. MD ji skončila dnem 27. 9. 2020, kdy se tedy končil i PP jejího zástupu. Do práce (nejbližší den - 29. 9. 2020) nenastoupila ani se řádně písemně či telefonicky neomluvila. Nemám žádné informace. Ráda bych se informovala, zda je v pořádku, pokud ji obešlu písemně a ukončím její trvalý PP, abych mohla zajistit provoz MŠ, a zároveň ji pošlu ZL?  Můžete mi prosím poslat správnou formulaci odůvodnění dle ZP?

Mohu převést na home office (výuku z domova) i paní učitelku, která není v karanténě, ani její nemoc nesouvisí s onemocněním COVID-19? Jedná se např. o rizikové těhotenství.

Je v rámci kompetencí školské rady možné zadávat průzkum mezi žáky školy bez souhlasu vedení školy? Doslova cituji obdržené info od předsedkyně školské rady: "O podobný autoevaluační elaborát žádám i zástupkyni studentů ŠR, která provede cílený průzkum mezi našimi studenty, který se bude týkat vyhodnocení výuky a vzdělávání z jejich úhlu pohledu, jak v době distančního studia, tak i před ním."  Ředitel školy byl jen informován o započatém průzkumu, nikoliv o jeho formě, zadání a rozsahu.