Co nám přináší a co bere stávající systém přijímacího řízení na střední školy? V čem se systém jednotné přijímací zkoušky osvědčil? Splnil původní očekávání? Jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
Audit vzdělávacího systému 2021
Mgr.
Miroslav
Hřebecký
Programový ředitel EDUin
Blíže představujeme jednu z podrobnějších analýz, jež je součástí Auditu vzdělávacího systému 2021 a kterou letos na jaře představil EDUin (viz
Řízení školy
5/2022).Přijímací řízení na střední školy je v současné chvíli v případě maturitních oborů povinně navázáno na jednotnou přijímací zkoušku (JPZ), kterou připravuje a organizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT).
V systému, který by byl z pohledu žáků ideální, by platila vyrovnanost nabídky a poptávky při výběru školy, případně by nabídka byla vyšší než poptávka. Pak by si uchazeč vybíral svobodně školu, nikoliv škola své žáky. Zásadním problémem naší středoškolské soustavy je ovšem zastaralá struktura. Ta neodpovídá preferencím a zájmům rodičů a žáků, takže na straně jedné máme poloprázdné střední školy zaměřené především na profesní přípravu (učiliště), které jsou pro stát finančně nejnáročnější, a na straně druhé existuje převis zájmu o školy se všeobecně vzdělávacím programem. To způsobuje, že celý systém je nákladný, část veřejnosti jes ním nespokojena a kvůli nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou praktikujeme jednotnou přijímací zkoušku. Zavedli jsme výběrový systém na principu postupného vylučování části žáků, kteří se posléze koncentrují ve „zbytkovém“ učňovském školství.1) Tento model je zásadní systémovou vadou. Místo toho, abychom podporovali mladé lidi v dosažení maximálního možného vzdělání, klademe jim v tom naopak