Dokumenty - strana 64

„Filmovka se snaží divákům přinášet ucelenou informaci nejen o filmu, ale i o dějinách společnosti,“ říká programová ředitelka Letní filmové školy v Uherském Hradišti Iva Hejlíčková. Přinášíme rozhovor nejen o tom, jak vypadal letošní ročník festivalu, ale i o patáliích s hosty a o plánech na příští rok.

V roce 1962 se začal psycholog Thomas Gordon ve své práci věnovat rodičům i učitelům. Jeho přístupy se za více než půlstoletí své existence staly jedním z nejúspěšnějších programů pro rozvoj tzv. soft skills a komunikačních dovedností na světě. Škola bez poražených je postavena na jeho myšlence, tedy na tom, že pro vzdělávání hraje klíčovou úlohu vztah učitele a žáka. Právě vztah je chápán jako jeden z nejvýznamnějších faktorů pro předávání znalostí a dovedností. S Janem Vávrou, který u nás vznik Školy bez poražených inicioval, jsme si povídali nejen o jejích principech.

Ti z vás, kteří si k nedělní snídani pouští jako kulisu pořad České televize Toulavá kamera, možná zaznamenali velmi zajímavý projekt Obchodní akademie a jazykové školy Písek. Tamní studenti vytvořili cestu zobrazující dnešní bolesti a trápení. Je inspirována tradičními křížovými cestami, které připomínají zastavení z posledního dne života Ježíše Krista, popsaného v bibli. Místo kapliček stojí na této cestě velké kameny. O tom, co symbolizují a jak vlastně celý nápad Cesty bolestných kamenů vznikl, jsem si povídala s Pavlem Sekyrkou, ředitelem školy.

Oblíbená představitelka Simony z Comebacku i známá herečka Dejvického divadla Simona Babčáková má profesní život po koronapauze znovu nabitý, nejde přitom jen o představení a natáčení. Kromě moderování nejrůznějších akcí se zaměřuje i na vzdělávání. A to jak v rámci rozvoje vlastní osobnosti, tak v rámci přednášek pro širokou veřejnost. I když sama nemá vysokoškolské vzdělání, říká, že zdroje inspirace pro hledání sama sebe jsou dnes dostupnější než kdy dřív a pro hledání vnitřního hlasu se stačí jednoduše zajímat.

V projektu Nové školy, o. p. s., Zkoumavé čtení se řada učitelů druhého stupně ZŠ dva roky pravidelně snažila zařadit do svých hodin práci s textem. Cílem nebylo jen osvěžení výuky jiným typem aktivity nebo změna způsobu získávání poznatků, snahou učitelů bylo též zvýšit čtenářské kompetence žáků na obecné rovině. Užitečným průvodcem v této činnosti jim byla britská učebnice Boost Your Progress in Reading and Writing1) , která nejen mapuje základní čtenářské strategie, jež by žáci druhého stupně měli ovládnout, ale též ukazuje k tomu vhodné postupy a aktivity. O této učebnici i projektu psala již Irena Poláková ve dvou předchozích číslech Učitelského měsíčníku.

V předchozích dvou číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku budou metodiky poskytnuty školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na další tematickou oblast metodik s názvem Silné stránky osobnosti.

Jsou věci, na které vás během studia zapomněli upozornit. Jednou takovou je, že ve školství budete v jednom kuse řešit, že je někdo nemocný.

Jsou problémy, které se nás jakoby netýkají až do chvíle, kdy se nás začnou týkat. Pokud jsem v minulém vydání psala o vysoce funkčním prostředí pro učení a wellbeingu, je nejen logické, ale v novoročním čase i symbolické doplnit celý kontext kreativního vzdělávání o téma rovnosti a rovného přístupu. Protože každý z nás chce dostat šanci, pro sebe, své nejbližší okolí a hlavně pro své žáky.

Školství směřuje svou úrovní i svými prohlášeními a požadavky na alespoň průměrně vzdělané a kultivované rodiče. Jenže takových je jen část, byť možná větší. Co s těmi ostatními, jejichž obzor i zájem, alespoň pokud jde o vzdělání a výchovu dětí, jsou poměrně nízké. Přitom školství jejich spolupráci při edukaci dětí rovněž zcela nezbytně potřebuje. Určitě ještě víc než u rodičů, kteří se o rozvoj svého dítěte zajímají a věnují mu množství energie i času. Víme dobře, že dítě docela přiměřeně odráží sociokulturní úroveň rodičů.

„Máme dát odklad? Proč ho nenecháme ve školce? A nebude se nudit, když bude větší?“ Toto jsou jen některé z mnoha otázek, které si kladou rodiče budoucích prvňáku. Jejich otázky ukazují, že vnímají, o jak dalekosáhlé rozhodnutí se jedná. Odpovědi často hledají u učitelů i v poradenských zařízeních. Názory odborníků na toto téma ale rozhodně nejsou jednotné. Někteří odklad školní docházky vnímají jako nevhodný nástroj, který je nadužíván, jiní naopak poukazují na riziko předčasného nástupu do školy. Podle školských statistik se týká každého pátého dítěte. Jde tedy o tak významný jev, že je zarážející, jak málo studií se věnuje jeho efektivitě.

SCHOLA EMPIRICA, z. s., přináší a adaptuje do prostředí českých škol empiricky ověřené metodiky ze zahraničí. Učitelé v mateřských školách testují metodiku Dobrý začátek rozvíjející socio-emoční dovednosti dětí, pedagogové v základních školách pak zkoušejí, zda se i u nás osvědčuje program prevence šikany KiVa a metodika posilující osm měkkých dovedností Skills Builder. To, jestli jsou tyto metodiky úspěšné a vhodné pro české prostředí, sledujeme již druhým rokem pomocí evaluace. Jak taková evaluace vypadá a proč je tolik důležitá? Na následujících řádcích vás necháme nahlédnout pod pokličku evaluací metodik Dobrý začátek a Skills Builder.

Individuální vzdělávací plán (IVP) je jedno z podpůrných opatření, která doporučují a specifikují podle konkrétních potřeb žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jednotlivá školská poradenská zařízení (ŠPZ – PPP nebo SPC).

Patříte mezi vyučující, kteří registrují větší výskyt LGBT+ témat ve škole? Máte ve svých třídách studující, kteří se hlásí k ne-heterosexuální sexuální orientaci nebo menšinové genderové identitě? Naše zkušenosti ukazují, že podle mnoha vyučujících těchto studentů a studentek přibývá. Téma se objevuje stále častěji v politických a kulturních debatách, v médiích a ve veřejném diskurzu. Je tedy logické, že se musí řešit také ve školách, a to buď v souvislosti s identitou samotných studujících, nebo jako téma do výuky, o kterém studující chtějí mluvit.

Až jako mantru někteří pedagogové donekonečna opakují, že mnohé děti nemají na zvládnutí požadavků příslušného náročnějšího studia dostatečné schopnosti. Tento jejich pohled působí velmi věrohodně, značná část vlastností je v populaci skutečně rozložena normálně, tedy s nejvyššími četnostmi kolem průměru a malým výskytem extrémních hodnot. A striktně vzato polovina výsledků je statisticky podprůměrných, tedy pod přesným průměrem. Nás pochopitelně hodně zajímají právě tyto výkony, které jsou nízké a které, podle nás, odrážejí slabší úroveň zejména kognitivních schopností.

Bé Ha Nguyen, která v Čechách slyší spíše na jméno Míša, je jednou z nejen nejznámějších, ale také nejzajímavějších českých youtuberek. Pohybuje se nejen na poli módy, krásy a cestování, věnuje se však také tématu duševní hygieny. Právě tipy na mentální a fyzickou očistu, které (skoro) nic nestojí, zajímaly i nás. Ne vždy to totiž musí být jen o cenově přepáleném yoga retreatu…

„ABA třída“ je speciální učebna pro žáky s poruchou autistického spektra (a jinými poruchami), která využívá principy aplikované behaviorální analýzy. Jednu takovou třídu se podařilo založit rodinám Nábělkových a Urbanových a zajistit tak vzdělání pro jejich kluky s autismem Tobiáše a Matyáše. V založení konceptu ABA třídy pomohl Tomáši Nábělkovi spolek MODRÝ KRUH, který zveřejnil dárcovskou výzvu na podporu obou chlapců. Jaká je další činnost MODRÉHO KRUHU a jaké největší předsudky o autismu dodnes panují? Nejen o tom jsme si povídali s tatínkem Tobiáše Tomášem Nábělkem.

Honza (Jan Beneš – vychovatel ve školní družině, ZŠ Pernerova, Praha 8) se objevil jednoho letního dne v DYS-centru Praha na konzultaci. Sdělil mi, že má specifické poruchy učení, že mu učení nikdy moc nešlo, ale že se rozhodl učit se anglicky, a tak by se rád zeptal, jestli je možné mu vůbec nějak pomoci, i když už je dospělý. Obdivovala jsem jeho odvahu pustit se do takto náročné nové věci, obzvláště poté, co mi odvyprávěl svůj životní příběh.

Tématu kariérového poradenství je v tomto časopise věnován prostor poměrně často. V České republice ale doposud chybí základní nastavení kvality této služby a ve vzdělávání není legislativně ukotvena profese kariérového poradce.

Současná doba, změny ve společnosti a v rodinách našich žáků přináší čím dál častěji do škol situace, o kterých můžeme hovořit jako o náročných nebo krizových. V prvním díle jsme se seznámili s obecným rámcem a definicí krize.

V minulém dílu našeho seriálu jsme se společně věnovali správnému nastavení spolupráce uvnitř poradenského týmu, tedy uvnitř našeho školního poradenského pracoviště. Nastavili jsme komunikační toky, pravidelné porady a způsoby sdílení informací. I když máme ŠPP složené z výborných odborníků, neobejdeme se bez spolupráce s externími subjekty. Některá spolupráce je povinná a jiná vzniká logicky z aktuálních potřeb školy.