Školy základní

Nový interaktivní nástroj je určen nejen pro ředitele, ale také pro zřizovatele škol a školských zařízení. Poskytuje podporu v oblasti administrativní a manažerské práce, která je nezbytnou součástí každodenního chodu školy. 

Tradiční setkání zřizovatelů v rámci konference Lepší škola se letos bude věnovat myšlence, jak mohou obce i města pomoci snižovat nerovnosti ve vzdělávání – ať už jde o přímou podporu školy, meziobecní spolupráci nebo práci s komunitou. 

"Neporazitelní jsou 'projekt', který má ambici inspirovat, propojovat a otevírat témata, která se dotýkají nás všech – odvaha, motivace, vnitřní síla, druhé šance. Přinášejí silné lidské téma, které vytváří pocit hrdosti, sounáležitosti a sdílené naděje. Jsou odpovědí na rozdělenost dnešní doby, ukazují, že navzdory odlišnostem a těžkostem máme mnohem víc společného, než si myslíme."

Přechod dítěte z mateřské do základní školy představuje jedno z klíčových období v jeho životě. Jde o významnou změnu nejen v oblasti vzdělávání, ale i v sociálním a emočním vývoji dítěte. Úspěšné zvládnutí tohoto přechodu může zásadně ovlivnit postoj dítěte ke škole i jeho další vzdělávací dráhu. Zajištění plynulého a úspěšného přechodu je proto jedním z klíčových úkolů vzdělávacího systému.

Je možné nepřijmout žáka do školní družiny na základě jeho opakovaného porušování školního řádu při vyučování? Nebo jsme povinni jej přijmout a následně na základě porušování vnitřního řádu školní družiny je možno jej vyloučit?

Na podzim 2025 vydá MŠMT metodiku k již schváleným změnám hodnocení v prvním a druhém ročníku základní školy. Metodika pomůže školám rozhodnout, jak a čím známky nahradit, jak to udělat efektivně, s co nejlepším poměrem mezi vloženou námahou a výsledným efektem.

Nástup do základní školy představuje v životě dítěte významný milník. Proto je důležité nepodcenit adaptaci, která není jen otázkou osvojení nového režimu, ale zahrnuje celou škálu sociálních, emocionálních, komunikačních a kognitivních procesů. Úspěšná adaptace má zásadní vliv na následný vztah dítěte ke vzdělávání.

Mám učitelku, která by učila výhradně v 1. třídě, tj. v rozsahu 20 hodin týdně přímé pedagogické činnosti. Kromě toho by poskytovala 2 hodiny týdně přímé speciálně pedagogické podpory (PSPP). Která varianta je v tomto případě správnější a výhodnější: Uzavřít s ní pracovní poměr na plný úvazek v rozsahu 20 hodin týdně a 2 hodiny PSPP řešit formou DPP, nebo nastavit plný úvazek v rozsahu 22 hodin týdně, včetně PSPP?

Od 1. 9 .2025 mám v záměru stávajícího zástupce ředitele pro 1. stupeň ZŠ navíc "jmenovat" i zástupcem statutárního orgánu. Ptám se na Vaše doporučení, jakým způsobem to provést. Zmiňovaný zaměstnanec byl jmenován do funkce zástupce ředitele formou změny, neboť v předchozí době byl zaměstnán v naší organizaci jako pedagog.

Za žáka se sociálním znevýhodněním považujeme žáka, v jehož  vzdělávání lze identifikovat výrazné bariéry vznikající v důsledku sociálně podmíněných (tj. ne-zdravotních) příčin.

Tak trochu zoufalé hledání vhodné školy pro dcery přivedlo Petra a Ivetu Jonášovi k myšlence založit vlastní školu. To se jim podařilo a Základní škola Vitae na pražském Opatově oslavila první dekádu fungování. První dva ročníky absolventů se do ní s úsměvem vracejí, škola má výborné hodnocení od České školní inspekce a Iveta Jonášová získala ocenění Ředitelka roku 2024. Jaké bylo založit školu a je taková, jakou si ji vysnili?

Metodická příručka je určena především ředitelům škol a školských zařízení, využít ji mohou také zřizovatelé. Vysvětluje rozdíl mezi výroční zprávou o činnosti školy a výroční zprávou dle informačního zákona. 

Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?

Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se navýšení kapacity školní jídelny. Dle rejstříku škola a školských zařízení je kapacita naší školní jídelny 250 stravovaných. Vaří se zde i obědy pro mateřskou školu ve vedlejší obci. Tato mateřská škola nyní zvyšuje kapacitu o 12 dětí, tudíž požadují od naší školní jídelny více obědů. V současné době vaříme 240 obědů, pokud bychom vyhověli mateřské škole ve vedlejší obci, jednalo by se o 2 obědy nad stanovenou kapacitu. Mateřské škole bychom rádi vyhověli. Jak mám nyní postupovat? Postačí k tomu souhlas zřizovatele nebo je nutno požádat o změnu v rejstříku škol? 

Je možné uznat kvalifikaci učitelce praktických činností ZŠ (výuka vaření), která 25 let byla mistrovou odborného výcviku na střední škole? Má absolvované střední odborné vzdělání zakončené maturitní zkouškou a absolvovala program celoživotního vzdělávání na VŠ na pedagogické fakultě - pedagogický kurs pro mistry odborné výchovy a učitele předmětu praxe (ukončeno v roce 2000). 

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Česká školní inspekce vydala aktualizované metodické doporučení pro prevenci a řešení stížností a podnětů ve školách a školských zařízeních.

Obětí špatného zacházení se může stát každé dítě. Za špatné zacházení se považuje chování, kterého se vůči dítěti dopouští někdo, koho dítě zná, kdo mu je blízký, kdo o něj má pečovat a chránit ho. Trauma způsobené špatným zacházením může mít vliv nejen na aktuální fyzický a psychický stav dítěte, ale má devastující dopad i na jeho vývoj. Může jej negativně ovlivňovat po celý zbytek života. 

Mezi experty na vzdělávací politiku panuje v otázce víceletých gymnázií shoda: bylo by vhodné je redukovat, ne-li zcela zrušit. To se odráží i v zastropování jejich kapacit ve strategických dokumentech. Veřejnost však tento druh škol požaduje, zejména zástupci střední třídy, kteří chtějí pro své konkrétní dítě domnělý bonus a snaží se využít legální příležitosti existence těchto selektivních škol. Politicky je tak značně nepopulární jakékoliv jejich omezování, rodičovská veřejnost je na tuto otázku velice citlivá.