Školní vzdělávací program

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Z důvodu nouze máme málo tělocvikářů, jsme střední škola, gymnázium. Je možné na začátku roku (například formou turistického kurzu apod.) naplnit časovou dotaci tělesné výchovy během roku a poté například v druhém pololetí tělesnou výchovu neučit? Či snížit její časovou dotaci? Samozřejmě chápu, že bychom toto museli zdůraznit a změnit v našem ŠVP. 

Než zaměříme pozornost k tvorbě školního vzdělávacího programu, představme si změny v kontextu úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV, 2025). Některé z nich nejsou viditelné na první pohled, protože se zásadně nezměnilo samotné pojetí předškolního vzdělávání. Pro mnoho mateřských škol v podstatě nepředstavuje úprava RVP PV (2025) žádnou velkou změnu. Pro jiné to změna nesporně bude, protože mají stále rezervy v přijímání principů, jako je osobnostní pojetí dítěte či individualizace, nebo v oblasti pedagogického diagnostikování, které se, i podle dat například České školní inspekce, také příliš nedaří.

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Program Začít spolu již tři desetiletí přináší inovace do škol a propojuje odborníky, kteří usilují o rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny žáky. Nyní přichází s Průvodcem tvorbou ŠVP, který školám pomůže efektivně zavést změny vyplývající z revizí RVP. Tato metodická podpora nabízí nejen strukturovaný proces, ale také praktická řešení přizpůsobená individuálním potřebám škol.

Ve světě, kde technologie hrají čím dál významnější roli, se digitální kompetence stávají základem úspěchu nejen v profesním, ale i v osobním životě. Školy připravují žáky na budoucnost, v níž bude práce s digitálními nástroji nezbytná. Ředitelé škol nejsou jen správci, ale především lídři modernizace vzdělávání. Národní pedagogický institut nabízí podporu při zavádění digitálních technologií do výuky tak, aby dávaly smysl a přinášely užitek.

Školní vzdělávací program má být živým dokumentem, který je průběžně hodnocen a následně případně měněn podle potřeb školy. Změna samozřejmě bývá i iniciována shora, tedy z důvodu změny legislativy. Ale o tom v článku mluvit nechceme. Podělíme se o tři novinky z našeho školního vzdělávacího programu s názvem Škola jazyků a informačních technologií, který zároveň naplňuje naši vizi zaměřenou právě na tyto obory.

Na trhu je velké množství programů, které slibují zázraky na počkání. Jak se v tak široké nabídce vyznat, nakolik je důležité vybrat si správné partnery a proč je klíčové mít vizi? Jiří Ptáčník je ředitelem v Základní škole Zeleneč v regionu Praha–východ. Škola má zkušenost s programem PBIS a v roce 2023 se zapojila do komplexního celoškolního programu prevence šikany KiVa. V rozhovoru se dozvíte, co vše je spojeno se zajišťováním a zaváděním celoškolního vzdělávacího programu a kde začít, když se škola rozhodne vydat se na tuto cestu.

V probíhající revizi RVP ZV se rozhořel „boj“ o výtvarnou a hudební výchovu. Jedná se o vzdělávací oblast Umění a kultura, do které spadá spousta vzdělávacích oborů. Pro základní školy se při tvorbě RVP ZV (2007) zadaly do této oblasti dva vzdělávací obory Hudební výchova a Výtvarná výchova, které školy mohly doplnit o vzdělávací obor Dramatická výchova.

V předchozích dvou dílech jsme se z přípravné fáze dostali do fáze implementace změny, tj. začali jsme již učit projektově a nacházíme se nyní někde v období ledna 2024. Projektová výuka už částečně probíhá, jak ale zařídit, abychom vydrželi? K tomu nám pomohou další tři fáze v modelu J. Kottera, tedy oslava malých vítězství, podpora dalších změn a zakotvení nových postupů.

V prvním díle naší minisérie jsme se seznámili se dvěma přípravnými kroky pro zavedení plánované projektové výuky. V tuto chvíli víme, proč chceme výuku měnit, a máme vytvořený tým, který změnu začne pomalu provádět. Nyní nás čeká skutečně náročné období, protože začneme tvořit vizi a následně strategii, seznamovat s ní ostatní i zkoušet první projektovou výuku. Pomalu se přesouváme z přípravné fáze do fáze implementační. Nebudeme ale předbíhat a podíváme se na jednotlivé kroky postupně.

V současné době dochází k výrazným proměnám rámcových vzdělávacích programů, probíhají jejich revize, mění se výuka informatiky a klíčové kompetence se doplňují o kompetenci digitální. Zároveň se rozšiřují možnosti získávání informací, do škol proniká umělá inteligence, vyvíjejí se nové potřeby na vzdělané odborníky a začíná být pomalu jasné, že oddělené chápání a výuka jednotlivých předmětů nemůže stačit. Rámcové vzdělávací programy nám již od svého vzniku umožňují některé předměty učit společně nebo integrovat obsahy jednoho do druhého. Jak ale tuto potřebnou změnu zavést do školy, když jsme doposud učili všechny předměty zvlášť? Jak si poradit s novým přístupem k výuce? K tomu nestačí jenom dobře míněná snaha a znalost vyučovaných obsahů, je potřeba umět řídit změnu. A s tím se vám pokusíme pomoci prostřednictvím naší minisérie článků k řízení změny podle osmi kroků Johna Kottera na příkladu zavádění projektové výuky.

Komponenta 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace z Národního plánu obnovy (v gesci MŠMT) má za sebou první rok čerpání finančních prostředků přidělených školám na digitální technologie. Jak postupovat při závěrečném vyúčtování finančních prostředků za rok 2022 na digitalizaci škol a jak bude probíhat metodická podpora?

Připravit školu na výuku nového předmětu informatika se na první pohled týká menšího počtu pedagogických pracovníků, než tomu je v případě implementace průřezové digitální kompetence. Ovšem v praxi při řízení změny a rozhodování o jednotlivých krocích musí vedení školy uvažovat o řadě aspektů v těžko oddělitelných souvislostech.

První pololetí s výukou podle ŠVP upraveného v souladu s revizemi ICT pro ZV má za sebou už téměř 600 základních škol. Jak náročná byla příprava a jak pomůže podpora Národního pedagogického institutu České republiky?

PROČ se vůbec dělá „velká“ revize? Nestačilo by pouze MODERNIZOVAT stávající RVP?

K zákonem danému termínu zahájení výuky podle revidovaného RVP v oblasti ICT s novou informatikou a digitálními kompetencemi sice zbývá ještě řada měsíců, ale učitelé a ředitelé ve školách, které dobrovolně začaly již v září 2021, doporučují nečekat na poslední chvíli.

Právní předpisy, metodika, informace

Posledních několik týdnů se znásobilo používání termínů jako revize kurikula a školní vzdělávací program do takové míry, že se bez nich neobejde snad žádná ředitelská či učitelská debata. Obsahy těchto diskuzí ale hodně často ukazují, že účastníci pořádně nechápou, co to vlastně školní kurikulum je, jaký je jeho smysl, výhody a jaká je odpovědnost školy a celého pedagogického týmu.