Projekt

V rámci projektu Příběhy našich sousedů žákovské či studentské týmy pod vedením svých pedagogů natáčejí pamětníky ze svého okolí. Spolu s regionálním koordinátorem se na setkání s ním připravují, naučí se připravit si zajímavé otázky i natočit kvalitní záznam pamětníkova vyprávění. Společně si prohlédnou dobové fotografie, někdy také vyrazí na místa, která jsou s životem jejich pamětníka spojená. Ze všeho posbíraného materiálu poté mohou vytvořit rozhlasovou reportáž, video, komiks či animaci. Po několika měsících výsledky své práce představí na závěrečné prezentaci široké veřejnosti a mají šanci svým pamětníkům veřejně poděkovat za čas, který s nimi strávili.

V aktuálním školním roce završíme již 15 let fungování projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ). Toto výročí je příležitostí pro bilanci dosavadních úspěchů i malé ohlédnutí do minulosti.

Každý v národě Komenského ví, že škola má být dílnou lidskosti. Výchova k laskavosti, ohleduplnosti a pomoci druhým je důležitou součástí našeho školního vzdělávacího programu – a to nejen na papíře. Jako učitelé máme k dispozici nepřeberné množství materiálů, dokumentů i skvělých projektů na téma dobrovolnictví, charity a pomoci druhým v nouzi, např. od Člověka v tísni nebo Paměti národa. V hodinách čteme společně příběhy, sledujeme poutavé a často velmi silné dokumenty, modelujeme se žáky různé situace, ve kterých si mohou vyzkoušet být alespoň teoreticky v kůži někoho, kdo měl v životě méně štěstí než oni. Někdy také pomáháme v místní komunitě – např. účastí v Tříkrálové sbírce, organizací školního jarmarku s výtěžkem na charitu nebo přípravou programu pro domov seniorů.

Stejně jako u mnoha jiných projektů školy stála na počátku studentská iniciativa. V roce 2013 se skupina žáků Slezského gymnázia v Opavě začala scházet pod vedením Mgr. Kamily Tkáčové. Šéfredaktorem se stal Pavel Witassek a žáci si dali za cíl tvořit smysluplný audiovizuální obsah zpracovaný na vysoké úrovni. První ostruhy získávali prostřednictvím reportáží o chodu školy, brzy se však spektrum jejich činnosti značně rozšířilo.

Studentské projekty zlepšují atmosféru ve škole, motivují studenty k větší aktivitě a posilují vazby s místní komunitou. Jak ale mohou školy těmto iniciativám napomáhat? Klíčem je vytvořit všem zúčastněným vhodné podmínky a využít dostupné možnosti financování – například prostřednictvím Solidárních projektů Evropského sboru solidarity.

Mladí lidé hledají v dnešní době často způsob, jak realizovat své nápady a přispět tak k pozitivním změnám ve svém okolí. Jako učitelé máte jedinečnou příležitost své studenty inspirovat a vést je k tomu, aby se stali iniciátory těchto změn.

Stanislav Laštůvka, ředitel Gymnázia Rájec-Jestřebí s více než třiceti lety zkušeností, sdílí v rozhovoru s Lucií Kalivodovou z Domu zahraniční spolupráce, jak mezinárodní projekty, zejména program Erasmus+, transformovaly školu. Díky jeho vedení se gymnázium stalo centrem inovativního vzdělávání, které připravuje studenty na globální výzvy.

Eduzměna má za sebou pět let. Pět let věnovaných systémové podpoře předškolního a základního vzdělávání v mikroregionu Kutnohorska s ambicí vytvořit přenositelný model změny k lepšímu i pro další ORP. Co se podařilo, kudy vedly slepé uličky a co bude dál, to jsou témata bilančního rozhovoru s ředitelem Nadačního fondu Eduzměna Zdeňkem Slejškou, který je také hlavním architektem projektu.

Ve Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) jsme v minulém školním roce otestovali nový program týdenních rezidencí umělců a umělkyň na školách. V ZŠ Svatoplukova v Olomouci (18 tříd) a ZŠ Středokluky (6 tříd) jsme pomohli vytvořit otevřené prostředí, v němž umělci a umělkyně navázali dialog s dětmi a společně řešili jejich pocity ze školního prostředí a co je potřeba v něm změnit.

Už od roku 2007 tráví žáci Slezského gymnázia v Opavě řadu svých volných odpolední spoluprací se statutárním městem Opava a Opavskou kulturní organizací (OKO). Tyto aktivity rozvíjejí jejich schopnosti a posunují je v myšlení zase o kus dál. Rozmanité činnosti přinášejí žákům vhled do povinností, které tyto instituce plní, a pomáhají pochopit jejich důležitost a komplexnost. Zapojení žáků zmapovala pro náš článek Magdaléna Dubová, aktuálně studentka 4. ročníku.

Celé to je pro nás a pro mě jeden velký experiment. Při plánování nabídky seminářů na Gymnáziu Paměti národa jsem se rozhodl, že jeden z mých povinně volitelných seminářů pro třetí ročník bude celý postaven na projektové výuce. Ba co víc, témata na projekty nebudu do třídy přinášet já, ale budou si je přinášet sami studující. Dovolím si ještě malou poznámku na úvod. Samozřejmě vím, že podobné koncepty na některých školách úspěšně fungují a mnoho vyučujících umí s projektovou výukou perfektně pracovat, následující věty tak prosím neberte jako závazný handbook něčeho, přes co nejede vlak, ale jako skromné sdílení zkušeností z rané praxe zavádění institutu seminární projektové výuky na celý školní rok.

„Změna je to jediné, co je v životě jisté“ – určitě tento výrok znáte a nezbývá vám než s ním souhlasit. Ve školství možná platí více než jinde. Zkušenější zažili školské úřady a nyní hledají podobnou podporu ve středním článku. Všichni jsme smířeni s neustále se měnící legislativou a statečně udržujeme krok s nabízejícími se výzvami ve formě projektů. Nově nám do toho všeho ještě vstupuje umělá inteligence s téměř neomezenými možnostmi. A tak jsme usoudily (opravdu s „y“, protože jsme tři autorky), že je potřeba vše trochu teoreticky učesat, doplnit konkrétní pedagogickou změnou a také nabídnout nové inspirace. Ač jsme se společně se Zuzkou Svobodovou věnovaly spíše školskému managementu, pod vlivem Terky Bočanové jsme zamířily více pedagogickým směrem. A přicházíme s knihou Nově projektově: O změnách nejen ve školství.

Projektové metodiky slouží jako návody, jak využít aplikace generativní umělé inteligence pro zlepšení života ve škole.

Program Erasmus+ otevírá dveře do světa zahraničního vzdělávání, které obohacuje nejen žáky, ale i učitele. Díky mezinárodním výjezdům učitelé zlepšují své jazykové a digitální dovednosti, rozšiřují profesní obzory a přinášejí do škol novou inspiraci. Erasmus+ tak podporuje nejen rozvoj jednotlivců, ale i škol jako celku, přičemž klade důraz na evropské hodnoty a mezikulturní porozumění.

Žáci a učitelé gymnázia v Jateční ulici v Ústí nad Labem realizují projekt nazvaný symbolicky Den dobra už od roku 2014, kdy nápad poprvé padl na úrodnou půdu. Od té doby je vždy v adventním čase Den dobra důležitou součástí života školy. Celý projekt je velmi úzce spjat s dobrovolnictvím a některými aktivitami žáků v rámci mezinárodního programu Cena vévody z Edinburghu (DofE), který má v Ústeckém kraji velkou podporu.

Možná už jste slyšeli o dvou studentech Soukromé střední školy výpočetní techniky Františku Ivanovi a Petru Hofmanovi. Kamarádech, kteří zvítězili s aplikací E-jednotka v národním finále Soutěž & Podnikej v loňském roce. Nás zajímalo, jak tato aplikace funguje, jaké s ní mají autoři plány a co se u nich od vítězství v soutěži událo jak na poli studijním, tak pracovním.

Každé šesté dítě v Česku trpí obezitou a každé čtvrté je voženo do školy autem. Na tuto skutečnost a také na neúnosnou dopravní situaci před českými školami reaguje sedmý ročník zářijové výzvy Pěšky do školy.

Střední článek podpory působí od března 2024 v celé České republice. Projekt, jehož hlavním cílem je přímá metodická podpora škol a zřizovatelů, odstartoval 1. července loňského roku jen s několika málo zaměstnanci. Personální obsazení týmu, a to zejména v krajích, proto bylo a stále je největší prioritou.

Nadační fond hledá cesty k podpoře škol na Kutnohorsku už čtvrtým rokem. Celkový rozpočet projektu je přes 200 milionů korun a pilotnímu projektu zbývá poslední rok. Jaké jsou zatím výsledky? A co bude s Eduzměnou dál? Odpovídá Ondřej Matějka, ředitel projektu na Kutnohorsku.

Pro školy a učitelský sbor je v oblasti kariérového poradenství a vzdělávání často důležitá otázka spolupráce s externími subjekty. Řada z nich má již navázané spojení se státními institucemi, oborovými komorami, personálními agenturami nebo zaměstnavateli ze soukromé sféry. Velmi flexibilní, nezávaznou a celoročně dostupnou alternativu představuje program Den pro školu, který reaguje na potřeby pracovního trhu 21. století a sdružuje ve své databázi přes 1 200 prověřených odborníků různých profesí z aktuálních oborů a z celé republiky.