Dokumenty - strana 9

Jan Amos Komenský po nocích kreslil obrázky a vyráběl rekvizity, aby svým žákům poskytl názornější a zajímavější výuku. Současní učitelé mají díky moderním technologiím téměř neomezené možnosti učinit svou výuku pestrou, názornou, atraktivní, vykompenzovat menší představivost žáků či studentů, leč většinově toho nevyužívají.

Někdy si říkám, zda by školám pomohlo, kdybychom měli o jeden jednovětý 1) zákon navíc. Mohl by znít nějak takto: „Učitel má právo vést se žákem pedagogický rozhovor.“ Možná by tím ubyly diskuse na téma „rodič si to nepřeje, tj. já s tím žákem prostě mluvit nebudu“, nicméně „potřeboval bych nějaké tipy, aby se zlepšila atmosféra ve třídě a žáci byli schopni spolupracovat“.

Je toho tolik, co se může během hospitace sledovat! Některé věci jsou dobře viditelné, jiné jsou tak trochu schované, a přesto velmi důležité. A v dnešní části se zaměříme na právě takové dvě odlišně uchopitelné položky, kterými jsou komunikace a motivace.

V dnešním rychle se měnícím světě technologií je vzdělávání jedním z klíčových sektorů, který prochází revolucí. Generace alfa, děti narozené po roce 2011, vstupuje do školních lavic s očekáváním, že bude vzdělávána odlišným způsobem. A umělá inteligence (AI) se stává klíčovým nástrojem, který může tuto generaci připravit na budoucnost.

V celé současné záplavě přijatých či ještě nepřijatých školských předpisů (vyhláška o hygienických požadavcích, zákon o pedagogických pracovnících, zákoník práce) nějak zapomínáme na to zásadní a rozhodující: do školy chodí děti a ty se musí učit v bezpečném a podnětném prostředí. Přestože tento článek vychází z mé dřívější úvahy, nemusím na něm ve světle stávajících křiků, ať už v parlamentu, či na sociálních sítích, příliš mnoho měnit. Všichni ti za řečnickým pultíkem nebo u klávesnice nějak nechápou, že dítěti, které sedí ve školní lavici, jsou všechny tlachy naprosto fuk.

Ministerstvo školství připravilo schválila Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027, tedy plán aktivit pro druhou třetinu realizace Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Dokument je nejen výchozím pracovním plánem pro samotné ministerstvo, ale také pro plány jednotlivých krajů a přináší i doporučení pro vedení škol.

Česká společnost se stává stále více multikulturní, což odráží i složení žákovské populace ve školách. Jedním z významných aspektů této skutečnosti je integrace žáků s odlišným mateřským jazykem (dále jen „OMJ“). To přináší nejen výzvy v oblasti jazykového vzdělávání, ale vyžaduje také systematický přístup k sociálnímu a kulturnímu začlenění těchto žáků. Následující článek nabízí metody a aktivity, které podporují začlenění žáků s OMJ do českého systému školství a jejich výuku. Dozvíte se také, jak lze žáky s OMJ co nejlépe připravit na přijímací zkoušky na střední školu a následně jim pomoci se složením maturitní zkoušky.

V září loňského roku oficiálně odstartovala ICT revize rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání. Proběhla setkání ředitelů středních škol, na nichž byly představeny nejdůležitější informace a základní pilíře této informatické revize. Jsou jimi: zavedení nové vzdělávací oblasti Informatické vzdělávání, nové klíčové digitální kompetence a průřezového tématu Člověk a digitální svět.

Podnikavost se daří rozvíjet na méně než třetině středních škol. Na řadě z nich se přitom skrývá spousta potenciálu pro rozvíjení participace, propojování oborů nebo podporu studentských aktivit. Právě tomu se věnoval druhý blok konference Spojme síly ve vzdělávání k podnikavosti v Česku. Tu pořádala Asociace podnikavé Česko a v Poslanecké sněmovně se na ní 19. října setkali hybatelé podnikavosti ze všech krajů České republiky.

Blanka Hniličková je učitelka základů společenských věd na Gymnáziu Arabská v Praze 6, která hledá pro své studenty různé možnosti, jak jim zprostředkovat propojení školy s reálným světem budoucího uplatnění na trhu práce – v podnikání i zaměstnání, tam, kde budou cítit naplnění svých potřeb a budou se moci realizovat. Blanka už od roku 2017 pravidelně začleňuje do výuky různé neformální programy a jedním z nich je vzdělávací program MŮŽEŠ PODNIKAT, kterým na gymnáziu prošly už stovky studentů.

Téma přijímacích zkoušek na střední školy posledních několik měsíců neopouští veřejný prostor. Mluvíme o jednotné přijímací zkoušce a její (ne)smysluplnosti, o obrovském převisu uchazečů na čtyřleté obory ze silných ročníků, elektronické přihlášce na přijímačky (která snad bude – a snad bude fungovat), o dopadech stávajícího systému na duševní pohodu, wellbeing a budoucnost současných deváťáků. Situace je obrovsky stresující pro všechny, podmínky jsou nepředvídatelné. Věřím, že mnohé střední školy přemýšlí, jak tuto zátěž pro své uchazeče aspoň trochu zmírnit. V článku nastíníme, jak o přijímačkách přemýšlíme v naší střední škole, Gymnáziu Paměti národa (GPN).

Publikujeme netradičně pojatou recenzi knihy Jana Vody Jaký leader chcete být?, kterou jsme pokřtili na konferenci Škola jako místo setkávání v rámci programu sekce Pedagogický lídr.

Každý ředitel školy již mnohokrát slyšel od vedoucí či personálu kuchyně, že v té staré kuchyni už nejde vařit a většina zařízení je v havarijním stavu. Neustálé opravy jen oddalují problém a nejdou provádět donekonečna.

Také jste v posledních letech zaznamenali, že celkový dosah a význam webových stránek školy se postupně snižuje? Uživatelé si – zjednodušeně řečeno – odvykli chodit na web, aby se podívali, „co je nového“. Jako by najednou opadl zájem o fotografie ze školních akcí, procházení aktualit či čtení o úspěších školy.

V loňském roce se ve školství stala jedním z nejdiskutovanějších témat umělá inteligence. Tedy především jazykové modely generativní AI, jež se díky snadné dostupnosti rychle rozšířily po celém světě, Česko nevyjímaje. Právě těmto otázkám se v uplynulém roce věnovali i IT odborníci Václav Maněna a Pavel Matějíček, autoři KYBcastu, podcastu Národního pedagogického institutu ČR orientovaného na praktické otázky kybernetické bezpečnosti ve školách.

Z finančních prostředků zjednodušených projektů výzev Šablony pro MŠ a ZŠ I a Šablony pro SŠ a VOŠ I je mimo jiné hrazeno odměňování pracovníků projektu. Jedná se o osobní náklady pracovníků, kteří se nějakým způsobem podílejí na realizaci projektu.

Potkaly se nejen jednou – a ne u Kolína, advokátka s ředitelkou a povídaly si o všem možném. A také o právních věcech ve školství. A díky spojení školské praxe a právní teorie vznikla tato série rozhovorů, se kterými se setkáváte po celý školní rok 2023/2024. Zamýšlíme se nad personálními záležitostmi ředitele školy a vymýšlíme, jak nastavit personální činnosti co nejlépe. Minule jsme si povídaly o platu a jeho složkách a dnes se podíváme na to, jak je to s přímou a nepřímou pedagogickou činností.

Žákovská mediace nabízí sadu nezpochybnitelných přínosů, zároveň vytváří řadu nároků a výzev pro pracovníky školy a její kulturu. Vedle systémového řešení, ve kterém je mediace součástí procesů celé školy, je možné žákům mediační techniky nabídnout i v odlehčené variantě formou posilování komunikačních kompetencí.

Škola se mírně rozšířila a bylo možné přijmout novou administrativní sílu, nastoupila mladá, příjemná a kvalifikovaná žena. Na začátku se všichni dohodli, že náplň práce konkretizují později, až bude jasné, které úkoly převezme a co bude nejvhodnější pro ni i školu. Začala tedy pracovat. Ukázala se jako velmi schopná, výkonná a ochotná a postupně se vžilo rčení „to by mohla udělat Monča“. Po pár měsících lítala Monča doslova sem a tam a nevěděla, kdo všechno ji úkoluje, komu se vlastně zodpovídá a co vlastně všechno dělá.

Pojďme se zamyslet nad některými méně častými oblastmi, které zavádění umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) do našich životů, škol a vzdělávání přináší. Přemýšlíte, jestli je označení umělá inteligence vhodné? Proč se AI stala celosvětovým fenoménem právě teď? Chová se AI opravdu inteligentně? Proč může být výhodné chovat se k chatbotům slušně? Jak AI mění trh práce? A co může přinést seniorům?