Vývoj dítěte

Dítě má rádo v životě pravidelnost. Když si na ni zvykne, a že to někdy není pro dospělé vůbec jednoduché, dává mu životní jistotu, zesiluje jeho pocit bezpečí, umožňuje mu předvídat chod událostí, reakce lidí kolem něho. Takže pak tento stereotyp nejen neodmítá, ale dokonce vyžaduje. Některé děti málo, jiné hodně, z čehož my děláme div ne autistickou poruchu. Jsou děti, které dělají scény, když nemají na kakao svůj hrníček s kočičkou, odmítají si vzít jiné tričko než se sloníkem… Tyto projevy však nejsou patologické – jsou výrazem přirozené potřeby po stabilitě a předvídatelnosti.

V předchozích dílech našeho seriálu na téma žák základní školy a smrt blízké osoby jsme se zabývali tím, jak se proměňoval pohled společnosti na smrt blízkého člověka v průběhu historie a jakým způsobem je smrt vnímána v dnešní době. Zaměřili jsme se také na to, jak může dítě prožívat ztrátu blízké osoby a jak různé faktory — například typ vztahu k zesnulému, podpora okolí či celkové prostředí — ovlivňují jeho reakce na tuto událost.

Na konci března se sešli v Hradci Králové učitelé, aby oslavili Den učitelů. Mezi gratulanty byl i vedoucí tamního odboru školství, který se ve svém proslovu nechal slyšet, že učitele oceňuje za to, že „zvládají tu zvěř“. Co na to říct?

Osud a zájem o zdravý pohyb i vývoj vlastních dětí svedl dohromady dvě podnikavé ženy Janu a Evu. Netrvalo dlouho a vznikl koncept pohybové hry pro děti (ale i dospělé) s názvem Hravé cviky pro špuntíky. Jde o ucelený soubor, který efektivně pomáhá psychomotorickému rozvoji dětí.

Některé pravdy jsou opakovány tak často, že je lidé přestanou vnímat, možná jim časem i věřit, nevím…

Snaha rozumět trendům ve vývoji dítěte je pochopitelná. Do určité míry totiž toto porozumění ovlivňuje náš přístup k němu.