Výchovné problémy žáka

Platí pro udělování výchovných opatření za klasifikační období pololetí školního roku nebo se opatření postupně navyšují bez ohledu na ukončení pololetí? Např. pokud má žák uděleno napomenutí třídního učitele v prvním pololetí školního roku a ve druhém pololetí poruší opět školní řád (např. chybné nebo pozdní omlouvání absence), může mu být uloženo opět napomenutí třídního učitele nebo musí být už uložena důtka třídního učitele? Jde o to, zda je pro udělování výchovných opatření považováno pololetí za klasifikační období a od nového pololetí se hodnotí „od nuly“ nebo se za celý školní rok postupuje hierarchicky a výchovná opatření se tedy postupně navyšují po celou dobu školního roku?

Základní odpovědnost za vzdělávání a výchovu dítěte mají zákonní zástupci (rodiče). Povinnosti a odpovědnost vzhledem ke vzdělávání a výchově žáků však mají také školy, které se musí pohybovat v právním rámci týkajícím se této problematiky.

Střediska výchovné péče jsou školská zařízení preventivně výchovné péče. Cílem preventivně výchovné péče je předcházet vzniku a rozvoji rizikových projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí. Střediska poskytují podporu dětem, rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu a pedagogickým pracovníkům.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze společně s organizací Barevný svět dětí připravila nový projekt Domů nevidíš - určený učitelům, kteří pracují s žáky s problematickým zázemím.

Nedávno na mě na sociálních sítích vyskočila reklama cílící na učitele s nabídkou webinářů zaměřených na „zlobivé žáky“. Text mě zaujal natolik, že jsem se rozhodla Michala Prokeše z eduall.cz oslovit a zeptat se ho, jak to s těmi „zlobivými“ žáky vlastně je. Musím říct, že pokud má někdo všestrannou a bohatou zkušenost s dětmi s projevy náročného chování, je to právě on.

Základní předpisy, metodické materiály