Školství

Z podpůrných opatření budou od 1. 1. 2026 hradit obce veškeré pomůcky, které napíše SPC, PPP s finanční náročností nebo pouze ty nad 40000 Kč?

Dle jaké legislativy je možný přestup žáka z 1. ročníku střední školy ze Slovenska do 1. ročníku střední školy v ČR. Žák nekonal přijímací řízení v ČR. Přestup je možný jen mezi školami, které jsou zapsané ve Školském rejstříku, nelze tedy postupovat dle §66 odst. 4. školského zákona.

O kolik dětí ve třídě se snižuje jejich maximální počet, když jsou ve třídě 3 děti s PO3?

Je možné vyhovět žádosti rodičů na změnu druhého cizího jazyka v průběhu vzdělávání? Druhý cizí jazyk je dle ŠVP nastavený od 7. do 9. ročníku s dotací 2 h/t. Na výběr je ze dvou jazyků. Žák má za sebou jeden rok španělštiny a rodič žádá, aby od dalšího školního začalo místo španělštiny navštěvovat němčinu.

Dítě bylo řádně přijato v rámci vyhlášeného zápisu pro školní rok 2024/2025 do 1. třídy. Žákyně do školy nenastoupila, takže škola začala podnikat kroky, aby zjistila, proč nenastoupila. Snažila se o komunikace emailem, na který matka nereagovala. Později se emailem ozvala babička s informací, že dcera s vnučkou se odstěhovala do Německa. Škola požadovala potvrzení o nástupu dítěte do školy v Německu, ale byl jí zaslán pouze naskenovaný jakýsi dokument v německém jazyce bez jakékoli další informace od zákonného zástupce. Z překladu dokumentu škola zjistila, že škola v Německu povolila odklad povinné školní docházky. Škola požadovala oficiální dokument a poté i další doklad o docházce např. do mateřské školy, který nebyl přiložen. Po této emailové zprávě se školou přerušila babička jakoukoli komunikaci. Telefonní čísla na rodinu byla již na začátku září 2024 nedostupná. Poté škola nahlásila situaci na OSPOD. Na základě výše uvedeného nemá škola od zákonného zástupce po celou dobu 1. ročníku žádnou informaci ani omluvu, takže u ní evidují neomluvené hodiny. Jak má dále škola postupovat, aby se neomluvené hodiny nadále nenavyšovaly? Jak vést žákyni v evidenci matriky? 

Žák SŠ neprospěl v 2. pololetí z nejvýše 2 povinných předmětů, škola stanovila opravnou zkoušku podle § 69 odst. 7 ŠZ na 29.8. Pokud žák u zkoušky neuspěje nebo se k ní nedostaví (vzdá se pokusu), jakou lhůtu může (musí) škola umožnit pro podání žádosti o opakování ročníku podle § 66 odst. 7? Nebo obráceně, od kdy už škola nemůže vyjít žádosti vstříc a musí ji odmítnout žádost z důvodu pozdního podání, i kdyby chtěla? Má žádost o opakování ročníku stanovenou formu, např. stačí ústní žádost po telefonu, pokud škola chce vyjít žákovi vstříc?

Prosím o informaci, jak správně započíst pedagogickou praxi učiteli střední školy s následujícími údaji o dosavadním zaměstnání budoucího zaměstnance: 5.9.1985 - 9.6.1993 odborná technická pracovnice České pošty; 9.6.1987 - 10.6.1993 - mateřská, rodičovská. 

Naše škola má 16 tříd základní školy a 5 oddělení školní družiny. Zvažujeme možnost mít dva zástupce ředitele a rádi bychom se ujistili, že rozumíme pravidlům týkajícím se jejich přímé výuky. Podle metodické příručky jsme spočítali, že se v případě školy s celkovým počtem tříd 21 (16 tříd + 5 oddělení ŠD) stanoví přímá pedagogická činnost odpočtem 22 hodin, tzn. pro každého zástupce ředitele 11 hodin týdně. Můžete prosím potvrdit, že tento výpočet odpovídá platným předpisům? A zda existují případné výjimky nebo doporučení pro naši situaci?

Je možné používat na školním dvoře houpačky, které jsou zavěšeny na větvích vzrostlých stromů? Pokud ano, musí mít nějakou pravidelnou revizi?

Ráda bych si vyjasnila otázku proplácení cestovních náhrad mezi dvěma pracovišti, která jsou obě uvedena jako místa výkonu práce v pracovní smlouvě. Jedno z těchto pracovišť je detašované a nachází se v jiné obci, avšak organizačně spadá pod naši základní školu. Vzdálenost mezi oběma pracovišti činí přibližně 3 km a nacházejí se ve dvou samostatných obcích. Zajímá mě, zda mají zaměstnanci nárok na proplácení cestovních náhrad, pokud jsou obě místa výkonu práce výslovně uvedena ve smlouvě. V takovém případě se podle mého názoru nejedná o pracovní cestu ve smyslu zákoníku práce, a tedy by zaměstnancům neměl vznikat nárok na cestovní náhrady. Přesto se na tyto přesuny někdy vypisují cestovní příkazy. Konzultovala jsem situaci s právníkem, který uvedl, že cestovní příkaz by měl být v těchto případech vyplněn a náhrada vyplacena. Jako příklad uvádím situaci, kdy jedna ze zaměstnankyň pravidelně převáží dokumenty mezi pracovišti – při cestě do zaměstnání ze svého bydliště projíždí kolem hlavního pracoviště, kde vyloží dokumenty, a poté pokračuje na své vlastní pracoviště. Na tuto cestu si rovněž vypisuje cestovní příkaz. Z mého pohledu by bylo vhodné tyto přesuny mezi pracovišti evidovat například ve sdílené excelové tabulce pro přehled o jejich četnosti, nicméně neměly by být hrazeny jako pracovní cesty. Prosím o potvrzení, zda je můj výklad správný, případně o doporučení, jak v těchto případech správně postupovat.

Jsou zaměstnanci školy povinni např. pero Epipen? Jak podávání léků ošetřit ve školním řádu?

Obracím se na vás s prosbou o radu v následující situaci: v interní směrnici naší organizace máme nastavené vyplácení příspěvků na penzijní připojištění z FKSP jednou ročně (v prosinci) našim zaměstnancům. K zaměstnancům patřila v období vyplácení penzijního příspěvku za rok 2024 ještě bývalá paní ředitelka naší školy, jejíž pracovní poměr byl ukončen k 31. 12. 2024. Interní chybou našeho zaměstnance odešel příspěvek na nesprávné číslo účtu. Banka bohužel vrátila platbu až v březnu 2025. Mezitím bývalá zaměstnankyně zrušila v roce 2025 celou smlouvu o penzijním připojištění, tedy nemáme kam znovu odeslat nárokový příspěvek. Jak bychom měli prosím postupovat, abychom nepoškodili našeho bývalého zaměstnance a současně abychom se vyhnuli případným pracovněprávním sporům ze strany bývalé paní ředitelky? 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně financování školního stravování v případě soukromé střední školy, která nemá vlastní jídelnu a zajišťuje obědy pro žáky prostřednictvím jiné školy na základě smlouvy. Ráda bych se zeptala: 1. Zda existuje ze strany střední školy jakákoli zákonná povinnost (nebo doporučení) přispívat na obědy žákům v tomto režimu. 2. Zda je v normativním financování soukromých škol zahrnuta položka či částka, která by mohla být určena na tento účel, případně podle čeho se výše takového příspěvku řídí. 

V každé škole najdeme dveře, chodby, třídy, spoustu lidí… a mimo jiné i konflikty, skryté či otevřené. Aby konflikty plnily svou pozitivní funkci (ukazují, že někdo potřebuje s něčím pomoct), potřebujeme je řešit rychle a zručně. Technika mediace nabízí zručnost, rychlost nabízí její specifická disciplína – interní školní mediace.

Měl bych dotaz k poskytování informací o průběhu a výsledcích vzdělávání zákonným zástupcům podle § 21 odst. 3 školského zákona u zletilého žáka. Toto právo rodiče (zákonného zástupce) je vázáno na plnění vyživovací povinnosti. V jakém případě a na základě čeho je ale možné tvrdit, že rodič vyživovací povinnost neplní a tudíž na poskytování informací právo nemá? Konkrétně řešíme tento případ: Naše zletilá žákyně si nepřeje, aby o jejích studijních výsledcích byla informována její matka. Důvodem je psychický nátlak na dceru v souvislosti se známkami. Dále také informace z rozvrhu, z čehož jde vyčíst kdy se kde nachází, čehož matka využila v nátlaku na svou mladší dceru, která tím pádem byla sama doma. Rodiče žákyně jsou stále manželé, ale skoro dva roky žijí odděleně. K rozvodovému soudu se schyluje. Matka stále má nebo si vyžaduje přístup k domovu dcer, které žijí s otcem. Dle žákyně matka neplní vyživovací povinnost, peníze ji pravidelně neposílá. Sama se v tomto bude obracet na soud, jelikož jakožto stále studující má nárok na podporu od matky. Žákyně tvrdí, že sama musí žádat soud, aby matce přikázal platit příspěvky. 

Jak se má zachovat vychovatelka při předávání dítěte zákonnému zástupci, který přijel autem a vykazuje známky opilosti nebo má vychovatelka podezření, že je ZZ pod vlivem drog? 

„Škola je dílna lidskosti, kdež lidé mladí a suroví bývají ku přijetí plných pravých obrysů vzdělávaní, aby nezůstali pařezy, nýbrž stali se živými obrazy Boha, tvory Tvůrci nejpodobnějšími.“ Jan Amos Komenský Když jsem v tom věku byl, kdy rozum jsem jakžtakž pobral a dobré od zlého rozpoznávat se zhruba naučil, začal jsem ve své práci hledat větší zalíbení. Hodně jsem přemýšlel o tom, proč dělám práci, kterou dělám, proč tak, jak ji dělám, a jaký vlastně jsem. Ale na nic jsem nepřicházel. Vyšel jsem si tedy ven na vzduch, aby mě něco napadlo.

Počet dětí ve školách ovlivňuje kromě měnící se úrovně porodnosti také vnitřní i vnější migrace nebo společenské změny, jako byla pandemie covidu-19 nebo příchod uprchlíků z Ukrajiny. Ve vývoji většiny ukazatelů popisujících školství v Česku existují velké regionální rozdíly.

Druhý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice je věnován významné osobnosti rozvoje vzdělávání v ČR prof. PhDr. Stanislavu Štechovi, CSc. Stanislav Štech je profesorem pedagogické psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. Od července 2015 působil jako náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřiny Valachové, od června do prosince 2017 byl pak sám ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve vládě Bohuslava Sobotky a od února 2017 je předsedou České sekce UNESCO . Byl také členem expertní skupiny, která měla za úkol připravit Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Ve školství jde o docela oblíbené a neustále se vracející téma. Mladí, dynamičtí, nadšení, novátorští učitelé ztrácejí chuť i energii v prostředí plném starých, neměnných pořádků, konzervativních kolegů a ještě konzervativnějších ředitelů, takže poměrně rozladění a zklamaní odcházejí po poměrně krátké době působení ze školství. A tento popis určitě odpovídá skutečnosti. A pak existuje ještě druhý pohled.