Příroda

Zkuste zavřít oči a představit si, jaká by mohla být zahrada ve vaší mateřské škole – pokud byste měli kouzelný prsten a jeho pootočením byste mohli změnit cokoli. Možná by zmizely asfaltové cestičky a místo nich by se objevila bludiště z keřů, dřevěná kuchyňka pro blátivé dobroty nebo kout plný přírodního materiálu, ze kterého si děti mohou stavět bunkry. Dost možná máte se zahradou konkrétní plány, ať už promyšlené a prodiskutované s kolegyněmi, anebo jen tajné sny, co by se dalo, kdyby… kdyby bylo dost peněz, času, pomocníků.

Zahradu církevní školky v Kutné Hoře zlehka prohřívá lednové sluníčko a podlouhlé stíny dodávají místu na tajemném nádechu. Skupinka dětí se honí mezi vzrostlými lískami, další válí sudy v namrzlé trávě a jiná parta si užívá dřevěnou kuchyňku. Do proměny zahrady školka v posledních letech masivně investovala s cílem vybudovat tu krásný prostor, kde bude dobře dětem i dospělým a kde se budou moci všichni setkávat. Do cílové rovinky ještě několik milionů korun zbývá, přesto jde již teď o výjimečné místo, které školku víc a víc otevírá i širší komunitě.

Chcete obohatit své hodiny, učit víc v praxi, propojit svůj předmět se skutečným životem, dopřát dětem víc pohybu na čerstvém vzduchu i zapojení více smyslů? Přinášíme několik příkladů, jak zpestřit dětem i sobě čas ve škole a zároveň pečovat o psychickou i fyzickou pohodu dětí i svou vlastní.

Aktivní učitelé jsou skvělí v tom, co vše připravují pro děti, jak stále zlepšují svou výuku, jak efektivněji rozvíjí dětskou osobnost. Jak ale pečují o sebe a své potřeby? Co se někdy zastavit a zaměřit pozornost na sebe a to, jak se o sebe starat? A co kdyby se z jednoho krátkého začtení stala pravidelná chvilka péče o sebe? Stačí málo, pár drobných změn, a tento rok budete pečovat nejen o potřeby dětí, ale také své. Společný čas tak bude více nabíjet obě strany.

Nechte se inspirovat dny, které táhnou ven. Každý měsíc se nám objevuje jedinečná příležitost, jak se napojit společně s dětmi na rytmus přírody. Každý den je dobrý na to vyrazit ven. Vyberte si, který den láká právě vás!

Častou výmluvou, proč předškoláci nemohou trávit více času venku, je nepříznivé počasí. Ať už je mráz, zrovna prší, anebo je velké horko, vždycky je možné vypravit se s dětmi ven. Podle výzkumu České děti venku, realizovaného agenturou STEM, je navíc dokázáno, že čím jsou děti starší, tím méně času tráví venku. Proč ale neposilovat imunitu, sociální vazby i vztah dětí k přírodě už od školkového věku?

Zeptali jsme se v rozhovoru dvou paní ředitelek a jedné paní učitelky. Les ve škole je program environmentálního vzdělávání, který pro základní školy nabízí ucelenou sadu metodik s připravenými lekcemi, doprovázenou webináři a semináři pro učitele.

Blíží se sezóna dozrávání jahod, a to je příležitost připravit si různé pečené i nepečené dobroty z nich. Dříve, než se do přípravy rozmanitých jahodových pokrmů děti s paními učitelkami pustí, mohou se v rámci různých činností zapojit do pěstování tohoto ovoce a zároveň mají možnost pozorovat vývoj rostliny od období brzkého jara přes květenství až k dozrávajícím plodům. Do pěstování jahod a souvisejích činností se mohou zapojit také rodiče, což umocní prožitek dětí.

V dubnu proběhla v Praze Konference odvahy a dobrodružství, jejímž organizátorem byl Nadační fond dobrodružné výchovy v přírodě. Smyslem akce bylo ukázat, jak postupně se vytrácející dobrodružství navrátit zpět do života dnešních mladých lidí. A to zejména proto, že odvaha a odolnost patří mezi velmi důležité vlastnosti 21. století. Ještě před konáním konference jsme si nejen o ní povídali s Alešem Pokorným, členem správní rady nadačního fondu.

Láká vás zlepšit svou výuku a zároveň se trochu zrelaxovat? Váháte, zda vyrážet ven už na jaře? Je tam vůbec co s dětmi dělat? Co zkusit odhalit záhadu brzkých jarních květů? Víte, proč kvetou tak časně?

Přemýšlíte, čím v družině překvapit děti? Jak jim zpestřit a zpříjemnit čas mezi výukou ve třídách a pobytem doma nebo kroužkem?

Souzníte s myšlenkou, že by se více dětí mělo učit venku, ve svém přirozeném prostředí pomocí pozorování, vlastních prožitků a zároveň v souvislostech? Hledáte výukové plány, které vám budou v tomto směru dobrým pomocníkem? Možná jste je právě našli!

Nový školní rok právě odstartoval. Jako vychovatelky a vychovatelé školních družin máte skvělou příležitost děti formovat a trávit s nimi nemalé množství času aktivitami, které je mohou ovlivnit klidně na celý život. Pokud stejně jako my fandíte vzdělávání venku, rádi vám pomůžeme s realizací.

Mohlo by to znít jako nějaká hláška z filmu. Každý z nás zná přece Hliníka, který se do Humpolce přestěhoval – stejně jako my každý rok na jeden týden. Naše mateřská škola jezdí pravidelně na školu v přírodě do Vřesníka u Humpolce. Pojďme se společně podívat, jak se nám na škole v přírodě líbí…

„Jsem na poslední hodině, kde děti už trochu znuděně polehávají na lavici. Není divu po pěti hodinách sezení. Takže když zazvoní, všichni vyskočí a hurá ven. Jenže ono se ven nepůjde a většina dětí se jen přemístí do družiny, kde na ně čeká další program.“

V minulých článcích jsme zmínili tzv. vysoce funkční prostředí a wellbeing. Chceme-li pomáhat žákům v rozvoji jejich základních kompetencí, musíme dbát na prostředí, ve kterém učení probíhá, a na okolnosti, za jakých probíhá. Ostatně je to i v zájmu vedení škol a učitelů, které má jejich práce přece také bavit. Vyšší pozornost byla wellbeingu a prostředí pro učení věnována v období pandemie. Ale zajímat bychom se o ně měli i bez krize. Toto téma můžeme očekávat jistě také v připravovaném RVP.

Co se vám vybaví, když slyšíte spojení „nejlepší opylovatelé“? Pravděpodobně včely. Tedy ještě pravděpodobněji včela medonosná. Skutečnost ale není ani tak jednoduchá, ani tak jednoznačná. Spolek Včelí stráž se prostřednictvím projektu Brouček, motýl, čmelák, včela – přírodu nám dělá snaží o edukaci pedagogů.

O prospěšnosti venkovního pobytu a venkovního učení toho již bylo napsáno mnoho. Tématem se zabývá celá řada článků, vědeckých studií i obsáhlých knih. Zároveň nemálo škol učení venku v současnosti zažívá na vlastní kůži, užívá si benefity, které venkovní prostředí nabízí, a vrací se tím k něčemu, co by pro nás i pro děti mělo být vlastně přirozené.

"Ve hře dítě vždy překračuje svůj věk, překračuje své běžné chování. Ve hře se dítě chová, jako by samo sebe o hlavu přerostlo." Citát Lva Vygotského je úvodem knihy "Svobodná hra", kterou na základě mnoha vlastních zkušeností napsali manželé Justina a Petr Danišovi. Kniha, kterou Justina doplňuje velmi zajímavými semináři na totožné téma, je erudovanou inspirací a zároveň jakýmsi mottem, že bychom na význam hry neměli zapomínat.

Zahrada je místo, kde můžeme odpočívat, hrát si, tvořit nebo zkoumat. Mnoho mateřských škol má zahradu, ve které děti tráví čas každý den. Zahrady jsou různé, některé jsou staré a rozlehlé, se vzrostlými stromy, některé jsou menší a rozčleněné do různých koutků. Některé zahrady mají „jen“ trávník a pískoviště, nové zahrady bojují o stín a často trpí nedostatkem přírodního zázemí.