OMJ

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).

Přinášíme pokračování seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme poznali příběh žákyně Oleny, která měla potíže s integrací do kolektivu. Letmo jsme zmínili i jejího mladšího bratra Romana, o kterém se více dozvíme dnes. Jakým žákem byl na Ukrajině a jak se jeho situace změnila příchodem do nového prostředí? Jaké projevy demotivace se u něj objevují? A hlavně – co s tím můžeme dělat?

Člověk v tísni připravil další, rozšiřující online kurz pro ukrajinské asistentky a asistenty pedagoga. Obsahuje kurz českého jazyka zaměřený specificky na školní prostředí a kurz práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ve škole, postavený na několika příbězích konkrétních dětí. „Kurz mohou využít ukrajinští asistenti, kteří si díky němu mohou rozšířit své pedagogické dovednosti, i česky mluvící učitelé a asistenti pedagoga, kteří ve třídách pracují se žáky s odlišným mateřským jazykem,“ popisuje využití Veronika Kartáková, která v Člověku v tísni působí jako metodička vzdělávání ukrajinských žáků a pedagogických pracovníků.

Toto důležité téma pro středoškolské vzdělávání je podrobně rozebíráno v dvoudílném podcastovém seriálu s Michaelou Jiroutovou, která má bohaté zkušenosti s prací v oblasti inkluzivního vzdělávání v neziskové organizace META.

Invaze ruských vojsk na území Ukrajiny donutila miliony lidí opustit své domovy. Do České republiky tak přijelo hledat bezpečí přes pět set tisíc z nich. Ve velké míře se jedná o ženy a děti. A pod označením „děti“ se neskrývají jen dvouletá batolata a desetiletí školáci, ale i dospívající, kteří jako děti už tolik nevypadají. Zatímco se integrace ukrajinských žáků do českých mateřských a základních škol poměrně daří, proces začleňování dvaceti tisíc středoškoláků, kteří na území České republiky pobývají, se stále nedá hodnotit jako úspěšný.

Nové podcasty Zapojme všechny přináší příběh člověka, který již 19 let žije v České republice a u kterého byste při poslechu jeho češtiny jen těžko poznali, že není rodilým mluvčím. Díky jeho píli a přístupu ke studiu OMJ se ho dnes již nikdo neptá, odkud pochází… V prvním díle se dozvíte, jak si osvojit jiný jazyk a co nejrychleji se adaptovat v novém prostředí. Druhý díl se zaměřuje na pomoc a podporu žáků s OMJ ve třídách.

S novým školním rokem přišlo do škol několik desítek tisíc nových dětí a žáků z Ukrajiny. Protože se vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem, navíc ve větší míře, nemá mnoho pedagogů příliš zkušeností, přinášíme vám inspiraci, jak vyjít vstříc potřebám nově příchozích žáků a sladit je s potřebami své školy. Inspiraci našli redaktoři webu Zapojmevšechny.cz ve Velké Británii, kde mají ve školách již letitou zkušenost s adaptací a vzděláváním dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem z mnoha různých (a to i mimoevropských) zemí. Mnohé léty osvědčené vzdělávací strategie a učební aktivity z nich se dají úspěšně přenést i do českého vzdělávacího systému.

Provizorní škola pro ukrajinské žáky vznikla v březnu za spolupráce města Brno a Základní školy Jana Amose Komenského, pod kterou spadá. Skrze spolek přivedla Masarykova univerzita ke škole dobrovolníky, kteří by se ukrajinským žákům věnovali. Jedním z nich byla také studentka Tereza Veverková.