ICT ve škole

Digitální technologie ve školství prošly v posledních desetiletích obrovským vývojem. Stejně jako mnoho jiných škol jsme i my v Základní škole Václava Talicha v Mostě začínali s klasickou tabulí a křídou. Následovaly první projektory, zejména v učebnách s počítači (tehdy se ještě o informatice nemluvilo). Poté přišla éra interaktivních tabulí s pery. Ale i ta jednou musela skončit. S rozvojem mobilních zařízení, jako jsou tablety a chytré telefony, jsme se v naší škole rozhodli přejít na plně dotykové interaktivní panely, které dnes tvoří asi 75 % zobrazovací techniky v našich třídách a projektory a tradiční tabule je doplňují.

Počínaje novým školním rokem vstoupí v platnost povinnost vyučovat podle aktualizovaného ICT kurikula na všech středních školách a učilištích, včetně konzervatoří a lyceí. Nové ICT kurikulum, schválené v roce 2023, reaguje na rostoucí požadavky digitální společnosti a modernizuje výuku informačních a komunikačních technologií. Cílem je nejen posílit technologickou gramotnost studentů, ale také je připravit na digitální výzvy v jejich profesní i osobní sféře. Pro školy však tato změna představuje významnou výzvu, a to nejen v úpravách výukových plánů, školení pedagogů, ale také v zajištění potřebného vybavení. Uvědomujeme si, že přechod na nové ICT kurikulum může být náročný, a proto chceme školám v tomto procesu pomoci.

Mnohá média se stále rozplývají nad možnostmi AI a stále pozapomínají na důvody, pro které tito agenti vznikli a proč se jimi vůbec renomované a i ty méně známé spolky zabývají. Mezi ně patří především zisk, přinejmenším pak benefity plynoucí z reklam.

Administrativa ve školství je jednou z největších výzev, kterým školy čelí. Ředitelé, učitelé a další zaměstnanci tráví hodiny vyplňováním tabulek a dalším výkaznictvím, sledováním docházky a plánováním rozvrhů, což jim ubírá čas na výuku nebo řízení celé školy. Tato rutinní zátěž nejen snižuje efektivitu, ale i vyčerpává energii potřebnou pro vzdělávání dětí a inovace. Jak snížit administrativní zátěž, ušetřit čas (často i náklady) a soustředit se na to, co je skutečně důležité, tedy na vzdělávání dětí?

Jak se učitelům daří vést výuku dle revidovaného RVP v oblasti informatiky a rozvoje digitálních kompetencí studentů? Jaké mají pedagogové postoje k digitálním technologiím? To zjišťoval Národní pedagogický institut ČR v šetření mezi vedením ZŠ, SOŠ a gymnázií a také mezi učiteli. Velkou oporou oběma skupinám jsou podle vyplněných dotazníků ICT koordinátoři.

Nejen zhodnocení situace okolo zákazu či využívání mobilních telefonů ve škole bylo tématem prvních měsíců nového školního roku. Duo M+M, tedy Pavel Matějíček s Václavem Maněnou, si tentokrát v KYBcastu posvítilo na umělou inteligenci, její pokrok a možnosti, jak s ní mohou učitelé v hodinách pracovat.

Ucelený vzdělávací koncept AI pro informatiku na 2. stupni ZŠ a SŠ je rozdělen na tři úrovně.

I ve školním roce 2024/2025 mohou školy využít široké palety služeb Národního pedagogického institutu ČR, mnohé z nich jsou navíc zdarma. S ohledem na novou informatiku, důraz na digitální kompetence a obměnu školní techniky jde jistě o příjemnou zprávu.

Sérii rozhovorů s laureáty Zlaté karabiny uzavíráme s paní Romanou Brožkovou, která získala cenu za mimořádný počin. Konkrétně za úspěšnou integraci dětí-cizinců a rozvoj školky v oblasti ICT. Odpovědi na to, jak by měl podle ní vypadat ideální vztah mezi ředitelem a zástupcem nebo co ji na práci zástupkyně v mateřské škole baví nejvíce, najdete na následujících řádcích.

Zadat do počítače libovolné téma hodiny, stáří žáků a během pár minut si stáhnout kompletní přípravu. Před dvěma roky ještě něco nepředstavitelného, s rychlým nástupem umělé inteligence už běžná realita.

Školství prochází změnami. Digitální kompetence, umělá inteligence, roboti a mnohé další termíny se opakovaně vynořují ze všech koutů. Internet je plný tipů, metodik, nabídek školení, webinářů i konferencí. Co z toho si vybrat? Kolik času je potřeba věnovat tomu, abychom udrželi krok s dobou? A je to vůbec nutné? Kéž by existovalo nějaké řešení. Třeba někdo, kdo by všechno sledoval a pro své kolegy by na míru vybíral jen to, co konkrétně jim ve výuce pomůže naplnit nové cíle. Někdo, kdo by je také motivoval a byl jim oporou. Není třeba zůstávat u přání, protože řešení existuje – ICT koordinátor Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR).

Svět výpočetní techniky mu v dětství učaroval natolik, že se po večerech vracel do školy. Láska k počítačům byla tak silná, že se z Tomáše Bazalíka stal ještě na gymnáziu správce školní sítě, což předurčilo jeho budoucí kariéru. Stal se z něj IT guru Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) a majitel IT firmy. Kruh pomyslně uzavřel návratem do škol v obou ze svých profesí.

Pro některé školy jsou digitální technologie zatím strašákem. To ovšem neplatí o základní škole v Ludgeřovicích u Ostravy, jejíž ředitel Karel Moric věří, že brzy budou suplovat i roli klasických učebnic.

Na Základní škole Pražačka působí jako ICT metodik, učí informatiku od 4. po 9. ročník a ještě trochu na sousedícím Gymnáziu Na Pražačce. „A hlavně pořád učím i sebe,“ nezapomene dodat pedagog Josef Meszáros.

V září loňského roku oficiálně odstartovala ICT revize rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání. Proběhla setkání ředitelů středních škol, na nichž byly představeny nejdůležitější informace a základní pilíře této informatické revize. Jsou jimi: zavedení nové vzdělávací oblasti Informatické vzdělávání, nové klíčové digitální kompetence a průřezového tématu Člověk a digitální svět.

Čtenáři mých úvah (jinak se to snad ani nedá nazvat) vědí, že velmi rád používám jednoduché ankety, na základě kterých můžeme získávat sice nevalidní, ale přinejmenším zajímavé výsledky. A přesně takovou situací je i srovnávací pohled na roli ICT koordinátora v běhu posledních 12 let. Přijměte proto prosím má následující slova s jistou nadsázkou.

Webové stránky jsou již řadu let nezbytným nástrojem prezentace každé školy. S nástupem sociálních sítí ale také rapidně vzrostlo množství videoobsahu kolem nás. Bez ohledu na to, jak se stavíme k možnosti využití samotných sociálních sítí, se právě video ukázalo být ideálním způsobem, jak atraktivně předat určité informace a propagovat školu jako takovou – a to i na webu.

Ohlédnutí za druhým pololetím školního roku 2022/23 nám přináší opravdu velkou radost. Intenzivně jsme pracovali na zdokonalování panelů ÁMOS a rozšiřování sítě, která má dosah již na 344 škol a 190 tisíc žáků. Průběžně jsme připravovali zajímavý a přínosný interaktivní obsah. Cílem je, aby každý žák vždy našel užitečnou novinku či inspiraci.

Důležitá otázka pro ředitele školy: Jaké hledat technologie, abychom v informační bezpečnosti účinně pokryli to podstatné?

Třetí důležitá otázka pro ředitele školy: Jak vypadá hackerský útok a co nás můžou stát následky?