ICT ve škole

Nejen zhodnocení situace okolo zákazu či využívání mobilních telefonů ve škole bylo tématem prvních měsíců nového školního roku. Duo M+M, tedy Pavel Matějíček s Václavem Maněnou, si tentokrát v KYBcastu posvítilo na umělou inteligenci, její pokrok a možnosti, jak s ní mohou učitelé v hodinách pracovat.

Ucelený vzdělávací koncept AI pro informatiku na 2. stupni ZŠ a SŠ je rozdělen na tři úrovně.

I ve školním roce 2024/2025 mohou školy využít široké palety služeb Národního pedagogického institutu ČR, mnohé z nich jsou navíc zdarma. S ohledem na novou informatiku, důraz na digitální kompetence a obměnu školní techniky jde jistě o příjemnou zprávu.

Školství prochází změnami. Digitální kompetence, umělá inteligence, roboti a mnohé další termíny se opakovaně vynořují ze všech koutů. Internet je plný tipů, metodik, nabídek školení, webinářů i konferencí. Co z toho si vybrat? Kolik času je potřeba věnovat tomu, abychom udrželi krok s dobou? A je to vůbec nutné? Kéž by existovalo nějaké řešení. Třeba někdo, kdo by všechno sledoval a pro své kolegy by na míru vybíral jen to, co konkrétně jim ve výuce pomůže naplnit nové cíle. Někdo, kdo by je také motivoval a byl jim oporou. Není třeba zůstávat u přání, protože řešení existuje – ICT koordinátor Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR).

Sérii rozhovorů s laureáty Zlaté karabiny uzavíráme s paní Romanou Brožkovou, která získala cenu za mimořádný počin. Konkrétně za úspěšnou integraci dětí-cizinců a rozvoj školky v oblasti ICT. Odpovědi na to, jak by měl podle ní vypadat ideální vztah mezi ředitelem a zástupcem nebo co ji na práci zástupkyně v mateřské škole baví nejvíce, najdete na následujících řádcích.

Zadat do počítače libovolné téma hodiny, stáří žáků a během pár minut si stáhnout kompletní přípravu. Před dvěma roky ještě něco nepředstavitelného, s rychlým nástupem umělé inteligence už běžná realita.

Svět výpočetní techniky mu v dětství učaroval natolik, že se po večerech vracel do školy. Láska k počítačům byla tak silná, že se z Tomáše Bazalíka stal ještě na gymnáziu správce školní sítě, což předurčilo jeho budoucí kariéru. Stal se z něj IT guru Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) a majitel IT firmy. Kruh pomyslně uzavřel návratem do škol v obou ze svých profesí.

Pro některé školy jsou digitální technologie zatím strašákem. To ovšem neplatí o základní škole v Ludgeřovicích u Ostravy, jejíž ředitel Karel Moric věří, že brzy budou suplovat i roli klasických učebnic.

Na Základní škole Pražačka působí jako ICT metodik, učí informatiku od 4. po 9. ročník a ještě trochu na sousedícím Gymnáziu Na Pražačce. „A hlavně pořád učím i sebe,“ nezapomene dodat pedagog Josef Meszáros.

V září loňského roku oficiálně odstartovala ICT revize rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání. Proběhla setkání ředitelů středních škol, na nichž byly představeny nejdůležitější informace a základní pilíře této informatické revize. Jsou jimi: zavedení nové vzdělávací oblasti Informatické vzdělávání, nové klíčové digitální kompetence a průřezového tématu Člověk a digitální svět.

Čtenáři mých úvah (jinak se to snad ani nedá nazvat) vědí, že velmi rád používám jednoduché ankety, na základě kterých můžeme získávat sice nevalidní, ale přinejmenším zajímavé výsledky. A přesně takovou situací je i srovnávací pohled na roli ICT koordinátora v běhu posledních 12 let. Přijměte proto prosím má následující slova s jistou nadsázkou.

Webové stránky jsou již řadu let nezbytným nástrojem prezentace každé školy. S nástupem sociálních sítí ale také rapidně vzrostlo množství videoobsahu kolem nás. Bez ohledu na to, jak se stavíme k možnosti využití samotných sociálních sítí, se právě video ukázalo být ideálním způsobem, jak atraktivně předat určité informace a propagovat školu jako takovou – a to i na webu.

Ohlédnutí za druhým pololetím školního roku 2022/23 nám přináší opravdu velkou radost. Intenzivně jsme pracovali na zdokonalování panelů ÁMOS a rozšiřování sítě, která má dosah již na 344 škol a 190 tisíc žáků. Průběžně jsme připravovali zajímavý a přínosný interaktivní obsah. Cílem je, aby každý žák vždy našel užitečnou novinku či inspiraci.

Důležitá otázka pro ředitele školy: Jaké hledat technologie, abychom v informační bezpečnosti účinně pokryli to podstatné?

Třetí důležitá otázka pro ředitele školy: Jak vypadá hackerský útok a co nás můžou stát následky?

Druhá důležitá otázka pro ředitele školy: Jaké jsou největší online hrozby pro školy?

Data, informace a modelování, Algoritmizace a programování, Informační systémy, Digitální technologie – to jsou oblasti nového předmětu informatika, které se v září objeví v učebních plánech čtvrtých a pátých ročníků základních škol. Patříte k těm, kteří je budou učit?

Přes sedmdesát procent základních škol má za sebou úpravu školních vzdělávacích programů týkající se nové informatiky, digitální kompetence a už sbírá zkušenosti s výukou. Vyplývá to z dotazníkového šetření Národního pedagogického institutu ČR ze září loňského roku. Školy, které už učí, však nadále mohou čerpat podporu, stejně jako ty, které se teprve připravují.

Estonsko má zhruba tolik obyvatel jako Praha, přesto je o něm ve světě vzdělávání často slyšet. Estonské děti se pravidelně umisťují na špičce všech žebříčků v matematice, přírodovědě i jazykových dovednostech. Země je navíc proslulá vysokou úrovní digitalizace. „Myslím si, že v Česku existují školy, které jsou skutečnými průkopníky inovací a jsou opravdu hodně daleko,“ říká výzkumný pracovník Mart Laanpere. „Naší výhodou ale je, že v Estonsku jsou víceméně všechny školy na stejné, a to velmi dobré úrovni.“

Devatenáctiletý mladík v říjnu loňského roku z nenávisti vůči LGBT lidem zastřelil dva mladé muže. Teroristickému útoku se mohlo předejít, kdyby si někdo včas všiml, že se mladík radikalizuje. Projekt Commander se snaží rozšířit povědomí o nebezpečí radikalizace dospívajících.