Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., MBA - strana 1

V první části našeho seriálu jsme si legislativně vymezili funkci třídního učitele a v té dnešní se soustředíme na jeho výběr. Pokud řídíte menší školu a končící třídní učitel v posledním ročníku automaticky přebírá ročník první (na základní škole ještě oddělme 1. a 2. stupeň), pak si zřejmě říkáte, že tahle kapitola pro vás potřebná není. Ale co když některý kolega třídní – ať už z nejrůznějších důvodů – odejde a vy novému adeptovi nechcete dát jeho třídu, protože… Tak se pojďme společně podívat, jak výběr třídního učitele provést co nejlépe.

Školství se neustále vyvíjí, přicházejí nové trendy, nová legislativa, nové možnosti, metody, vybavení a také přicházejí nové generace - učitelů, žáků i rodičů. Škola je prostředím, kde spolu komunikují a každý den se potkávají příslušníci několika různých generací. Možná jsme si ani nestihli uvědomit, že tzv. mileniálové, které řada z nás dříve narozených považuje v podstatě za mládež, už jsou ve věku rodičů a že právě tato generace je teď nejčastějším komunikačním partnerem školy. Generace Z je nyní na středních a vysokých školách a již brzy se stane také rodiči našich budoucích žáků. Jak se tedy změnila očekávání týkající se komunikačních způsobů školy u generací, které vyrostly s digitálními technologiemi?

Změna v rámci asociační abecedy Mgr. Irena Trojanová, Ph.D., ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala v Praze Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA, Katedra andragogiky a managementu vzdělávání PedF UK Na změnu...

Chyby jsou s námi stále a je jen na nás, jak se k nim postavíme. My ve Škole rodu ženského jsme si vybraly poučení a sdílení. Poučení ideálně znamená chyby již neopakovat. A sdílíme je, aby se z nich poučili i ostatní. Dnes představujeme naši další chybu a tou je nezacílené vzdělávání.

Ve známé písničce se zpívá „… ješte včera vraveli sme na rovnako, až na malé odchylky, dnes pripadám si ako pako, keďže všetky slova cudzie zdajú sa mi, čo je to s nami…“. Mluvíme na sebe, ale přitom řečené myslí každý jinak. Chyby v komunikaci dokáží pořádně zahýbat vztahy ve sboru, i když zaznívá jenom čeština.

Chyby jsou s námi stále a je jen na nás, jak se k nim postavíme. My ve Škole rodu ženského jsme si vybraly poučení a sdílení. Poučení ideálně znamená chyby již neopakovat. A sdílíme je, aby se z nich poučili i ostatní. V dnešní sedmé části se podíváme na klasickou chybu, kterou představuje přetěžování pilířů.

Chyby jsou s námi stále a je jen na nás, jak se k nim postavíme. My ve Škole rodu ženského jsme si vybraly poučení a sdílení. Poučení ideálně znamená chyby již neopakovat. A sdílíme je, aby se z nich poučili i ostatní. Už jsme se přiznaly k pěti chybám a dnes představíme chybu další, typicky začátečnickou, a tou je pochvala veřejná (pamětníky a znalci historických filmů označovaná jako pochvala před nastoupenou jednotkou). Částečně navazujeme na předchozí část o upřímné kritice, nyní ale uvažujeme velmi pozitivně, byť často s negativním dopadem.

V rámci inspekční návštěvy kontroluje Česká školní inspekce také dokument konkretizující program poradenských služeb ve škole.

Většinou se určitě snažíme jednat se zaměstnanci přátelsky, hledat spíše jejich úspěchy, omezovat zbytečnou kritiku, chápat jejich pohled na věc, vidět na nich to pozitivní, oceňovat, co se daří. Ale někdy se do pozitivní zpětné vazby tak zamotáme, že když chceme konstruktivně kritizovat, jsme tak konstruktivní, až zaměstnanec vůbec nepochopí, že takto tedy ne.

Škola se mírně rozšířila a bylo možné přijmout novou administrativní sílu, nastoupila mladá, příjemná a kvalifikovaná žena. Na začátku se všichni dohodli, že náplň práce konkretizují později, až bude jasné, které úkoly převezme a co bude nejvhodnější pro ni i školu. Začala tedy pracovat. Ukázala se jako velmi schopná, výkonná a ochotná a postupně se vžilo rčení „to by mohla udělat Monča“. Po pár měsících lítala Monča doslova sem a tam a nevěděla, kdo všechno ji úkoluje, komu se vlastně zodpovídá a co vlastně všechno dělá.

Chyba je příležitost! Příležitost poučit se, zlepšit se a následně se jí vyhnout… Takto začínal první díl našeho seriálu o chybách, v němž dnes budeme pokračovat už třetí částí. A tentokrát se zaměříme na hospitace a poukážeme na chyby, kterých se v rámci hospitací můžeme velmi snadno dopustit.

Chyba je příležitost! Příležitost poučit se, zlepšit se a následně se jí vyhnout… Takto začínal první díl našeho seriálu o chybách, v němž dnes budeme pokračovat. A tentokrát se zaměříme na porady a poukážeme na chyby, kterých se v rámci porad můžeme velmi snadno dopustit.

Chyba je příležitost! Příležitost poučit se, zlepšit se a následně se jí vyhnout. Vzpomeňme si na starou moudrost „chybami se člověk učí“. Na druhou stranu mohou být některé chyby docela bolestivé, a kdybychom se jim vyhnuli, bylo by nám lépe. Mluvíme o chybách v pracovním životě, protože v osobním životě jsou téměř nepřenositelné. Proto chceme psát o chybách svých i o přešlapech kolegyň a kolegů a předávat je jako příležitosti pro lepší řízení školy. Pojďme se v dnešní první části seriálu podívat na chybu nesprávného přidělení uvádějícího učitele.

Celý Letní speciál časopisu Řízení školy je věnován spolupráci. A protože spolupráce je rodu ženského, tak i naše Škola rodu ženského má v podstatě povinnost se ke spolupráci vyjádřit....

Umělá inteligence (tedy AI) je fenomén současné doby. Ona není tak úplně nová, ale od představení chatu GPT se o ní diskutuje neustále. Odpůrci navrhují ji zakázat, příznivci vychvalují její výhody, občas se objevují vtipné historické narážky - třeba na pradávný protest matematiků vůči kalkulačkám. Ať už na ni máme jakýkoli názor, je tu a nám nezbývá nic jiného, než abychom se vyrovnali nejen s existencí chatu GPT, ale i s tím, že AI postupně vstoupí do dalších a dalších nástrojů, které dnes používáme. Pojďme se podívat, jak s ní můžeme smysluplně spolupracovat, aby byla dobrým sluhou a nestal se z ní zlý pán.

V prvním a druhém díle našeho miniseriálu nejen o virtuálním co-teachingu jsme se společně seznámili s metodou jako takovou a prošli si její výhody a nevýhody, možnosti a bariéry. Nyní nás čeká už konkrétně virtuální co-teaching a podíváme se na situace, při kterých se vyloženě hodí a kdy nám může pomoci vyřešit i některé obtíže – třeba když nám chybí rodilí mluvčí.

V předchozích dvou dílech jsme se z přípravné fáze dostali do fáze implementace změny, tj. začali jsme již učit projektově a nacházíme se nyní někde v období ledna 2024. Projektová výuka už částečně probíhá, jak ale zařídit, abychom vydrželi? K tomu nám pomohou další tři fáze v modelu J. Kottera, tedy oslava malých vítězství, podpora dalších změn a zakotvení nových postupů.

V předchozích dílech našeho seriálu jsme čtenářům představily jednotlivé oblasti nezbytné pro práci funkčního školního poradenského pracoviště (ŠPP). Nyní bychom jednotlivé kompetence a úkoly členů ŠPP ukázaly na konkrétní a reálné kazuistice. Popíšeme proces integrace žáka s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na prvním stupni základní školy a vysvětlíme si na konkrétním příkladu jednotlivé kompetence a role členů ŠPP.

V prvním díle našeho miniseriálu jsme se seznámili s pojmem co-teaching, zjistili jsme, že se jedná o náročný a komplikovaný vztah, a dokonce jsme našli i jeho paralelu s manželským soužitím. Jak to tak bývá, každý vztah má své výhody a nevýhody a nyní nastal čas se na ně upřímně podívat a rozhodnout se, jestli se do co-teachingu budeme ve školách vůbec pouštět.

V prvním díle naší minisérie jsme se seznámili se dvěma přípravnými kroky pro zavedení plánované projektové výuky. V tuto chvíli víme, proč chceme výuku měnit, a máme vytvořený tým, který změnu začne pomalu provádět. Nyní nás čeká skutečně náročné období, protože začneme tvořit vizi a následně strategii, seznamovat s ní ostatní i zkoušet první projektovou výuku. Pomalu se přesouváme z přípravné fáze do fáze implementační. Nebudeme ale předbíhat a podíváme se na jednotlivé kroky postupně.