V českých školách přibývá žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a vzdělávací systém na ně není připraven. Podpora postrádá koncepci a nereaguje na konkrétní potřeby dětí ani na jejich úroveň jazyka. Je často závislá na přístupu jednotlivých škol, které o ni musejí žádat prostřednictvím rozvojových programů. Cesta k plnohodnotnému zapojení dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem do vyučování se tím prodlužuje, komplikuje a vzdaluje od rovného přístupu ke vzdělávání.
Znalost češtiny je základním předpokladem akademického úspěchu
Na problematiku dětí s OMJ se zaměřilo setkání odborníků na konferenci Neznalost jazyka neomlouvá?! v Brně, která se konala pod záštitou ombudsmanky Anny Šabatové a neziskové organizace META, o. p. s. Hlavním cílem konference bylo apelovat na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby zavedlo funkční systém jazykového vzdělávání dětí, který je nejdůležitějším předpokladem úspěšné inkluze dětí s OMJ. Podle slov A. Šabatové: „Systém nemá jasnou koncepci, školám chybí podpora a není sjednocen rozsah a obsah jazykové přípravy těchto žáků.“
Úskalí současné podpory
V současnosti mohou děti s cizí státní příslušností využít bezplatnou jazykovou přípravu, která je určena především pro poslední ročníky MŠ a všechny ročníky ZŠ (minimálně 70 vyučovacích hodin). Ve skutečnosti však čerpání nefunguje tak, jak by mělo. Školy musejí žádat o podporu přes časově omezené
rozvojové programy
a to se jim ve většině případů nevyplácí při nízkém počtu žáků cizinců kvůli malé finanční alokaci. Běžnou praxí je, že škola po