Podněty ČŠI ke zvýšení kvality a efektivity ŠVP

Vydáno:

V září letošního roku vydala Česká školní inspekce tematickou zprávu „Analýza školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání za období 2007-2011“. Nejdůležitější části této zprávy jsme představili v minulém čísle časopisu Řízení školy. Na následujících stránkách nabízíme podněty a doporučení, které v této věci předala ČŠI ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Podněty ČŠI ke zvýšení kvality a efektivity ŠVP
PhDr.
Ondřej
Andrys
 
náměstek ústřední školní inspektorky pro inspekční činnost
Zajistit vypracování Národního programu vzdělávání, který by obsahoval mj. vzdělávací cíle závazné pro hlediska hodnocení
V období od roku 2005 byl v České republice zásadně přebudován vzdělávací systém, vznikla ojedinělá soustava vzdělávacích programů na národní úrovni a každá základní škola dokázala zpracovat vlastní originální dokument - školní vzdělávací program. Na národní úrovni byl nově vymezen povinný obsah základního vzdělávání ve dvou RVP ZV, podle nichž školy připravily vlastní ŠVP. Současná podoba RVP a ŠVP není bezproblémová. Stav RVP následně vytváří problémy v naplňování ustanovení zákona, podle kterého má být
RVP závazný
pro hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů1) a závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných školám ze státního rozpočtu.
Změnit RVP a sjednotit terminologii RVP s platnými školskými předpisy, upřesnit nejednoznačné pojmy
Dlouhodobé zásady a cíle vzdělávání
jsou součástí školského zákona a odrážejí trvalé hodnoty vzdělávání jak pro společnost, tak na individuální úrovni. Nově je vydefinována vzdělávací instituce a založen
rejstřík škol a školských zařízení.
Řada úkolů pro školy je jasně vymezena v samotném školském zákoně a v prováděcích předpisech. Při přípravě jednotlivých RVP se
nepodařilo terminologicky ani obsahově koordinovat
tyto základní regulátory navzájem, což vyvolalo řadu praktických problémů a nadále ovlivňuje kvalitu dokumentů i aktivity škol. Je nutné zajistit
soulad RVP s platnými právními předpisy.
Především obsah vzdělávání se odlišně člení na vzdělávací obory nebo obsahové okruhy. Odlišnosti jsou i v dalším rozdělení vzdělávacího obsahu mezi vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy. Tyto odlišnosti zakládají nejednotnost ve vymezení obsahu vzdělávání, které znesnadňují práci pedagogickým pracovníkům ve školách a také znemožňují jednotné pojmenování v právních předpisech.
Text RVP není vždy jednoznačný a obsahuje doporučující až metodické formulace, které nejenže mohou být ve školách různě vykládány, ale svým charakterem přesahují i zákonné zmocnění.
Nejednoznačné je postavení doplňujících vzdělávacích oborů, vymezení průřezových témat a v jejich rámci forma konkretizace námětů a činností v ročnících v učebních osnovách. Vzdělávací obsah RVP je v některých částech vymezen příliš obecně, je obtížně uchopitelný a očekávané výstupy jsou pak téměř nekontrolovatelné. Nezbytnost aktualizace RVP i dopracování externích vzdělávacích standardů, které na obsah RVP navazují, prokazují mimo jiné také analýzy výsledků první celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol, kterou ČŠI realizovala v závěru školního roku 2011/2012, a v zásadě také doporučení Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ve vazbě na hodnocení vzdělávání v České republice.
Podíl ŠVP, které jsou ve formálním souladu s RVP, se ve sledovaném období zvyšoval. Tematická zpráva ze září 2012 podobně jako zpráva vydaná v roce 20102)konstatovala relativně vysoký podíl ŠVP, které nejsou zcela v souladu s RVP. Příčiny tohoto stavu mohou souviset s více faktory, jedním z nich je pravděpodobně nedostatečné vnímání legislativní závaznosti ŠVP ze strany škol. Důsledkem je, že školy nepřikládaly při tvorbě vždy význam některým z jejich pohledu formálním náležitostem dokumentu. Řadu věcí a jevů pro ně zřejmých a běžných nepovažují za důležité k zaznamenání v ŠVP.
Zlepšit vazby RVP mezi stupni vzdělání
RVP pro jednotlivé stupně se svým pojetím terminologicky odlišují i od vymezení RVP ve školském zákoně. Výsledky analýzy RVP vydaných pro předškolní, základní a střední vzdělávání ukázaly problémy při přechodu žáků do vyššího stupně vzdělání,
vazby mezi rámci nejsou dostatečně propracovány.
Očekávání pedagogických pracovníků vyššího stupně jsou v rozporu s požadovanými výstupy stupně předchozího tak, jak jsou v RVP popsány. Příčinou je často i
neznalost výstupů předchozího stupně vzdělávání a nízká spolupráce a komunikace mezi školami.
Pouze třetina učitelů/učitelek v MŠ se částečně seznámila s RVP ZV, podíl učitelů/učitelek v 1. třídách ZŠ se znalostí RVP PV byl cca 40 %. Na výstupu ze ZV přiznalo znalost alespoň jednoho RVP SV jen 20 % pedagogických pracovníků v základním vzdělávání a ve středních školách se seznámilo s RVP ZV 48 % pedagogických pracovníků, zejména ve víceletých gymnáziích.
Vytvořit základním školám komplexní podpůrný systém pro další postup kurikulární reformy
Pro další etapu realizace
nových rysů pojetí kurikula
lze využít řady pozitivních poznatků z přechodové etapy, a to jak z činnosti a aktivit samotných škol, tak z výstupů řady rozvojových projektů. V této souvislosti tematická zpráva ze září 2012 konstatuje nedostatky především v metodické podpoře, které nepředcházela cílená informační kampaň podporující
zavádění dvoustupňového kurikula
a účelnost využívání ŠVP ve školách.
Metodická podpora v době zavádění ŠVP do výuky byla nesystémová a dosud uveřejňované materiály jsou často jen dílčího charakteru. Z těchto nedostatků vyplývala i nízká připravenost učitelů na tvorbu a úpravy ŠVP a na práci se ŠVP jako se
strategickým dokumentem
a pomůckou pro plánování výuky. I přes značné nedostatky v metodické podpoře byla ve školách pozorována snaha pedagogických pracovníků o používání takových postupů, které vedou k utváření a rozvoji klíčových kompetencí žáků.
Samotné ŠVP ve školách pomohlo uplatňovat mezipředmětové vazby a především umožnilo rozšiřovat vzdělávací nabídku a vytvářet možnosti širšího zohledňování vzdělávacích potřeb a zájmů žáků a jejich rodičů. Dílčím smyslem oblasti změn cílů a obsahu bylo vytvoření fondu učebnic a dalších podpůrných materiálů, které by odpovídaly novému pojetí kurikula. Tato oblast nebyla přímo sledována tematickým šetřením, ale z výsledků inspekční činnosti vyplývá, že učebnice a pomůcky jsou většinou pouze formálně uvedeny do souladu s RVP, ale jejich koncepce často nepodporuje proměny kurikula. Vzhledem k významné vazbě výuky na učebnice se ukazuje, že nenaplnění tohoto dílčího cíle je
potenciálním rizikem
realizace úkolů v oblasti změn cílů a obsahů vzdělávání.
Snížit administrativní zátěž pro přípravu učebních dokumentů a usnadnit práci se ŠVP
Vlastní tvorba ŠVP znamenala pro školy neúměrné zvýšení administrativní zátěže, která následně také komplikuje provádění dalších potřebných úprav dokumentu. Vzhledem k vysokému podílu ŠVP značného rozsahu by pro školy byla přínosem kvalitní a profesionální softwarová podpora editace, která by umožnila zachovat specifika konkrétních ŠVP, ale zároveň pomohla udržet soulad školního dokumentu s RVP. ČŠI navrhuje úpravu Zásad pro tvorbu školních vzdělávacích programů, které jsou v RVP ZV a které jinak upravují a vyžadují řadu údajů a oblastí, které jsou již popsány nebo vyžadovány podle platné legislativy jiným způsobem, případně se mohou z objektivních důvodů měnit. Je nutné provést úpravy RVP, které odstraní nejednoznačnosti textu a sníží administrativní zátěž pro školy při zpracování a úpravách ŠVP.
Podpořit další rozvoj vlastního hodnocení škol jako partnerského systému vnějším hodnocením MŠMT, zřizovatele a ČŠI
V oblasti
zvyšování kvality vzdělávání
šlo o vytvoření systému vnějšího a vnitřního hodnocení postaveného na jasné koncepci vzdělávací politiky, na definování vzdělávacích cílů, z nichž budou odvozena
hlediska pro hodnocení
a vypracování hodnotících nástrojů. Vzhledem ke sledovaným ŠVP se jednalo také o vytvoření evaluačních standardů a vývoj evaluačních nástrojů. V souvislosti s RVP lze konstatovat, že standardizace výstupů povinného vzdělávání je zatím jen v podobě rozpracovaných výstupů bez provedené vlastní standardizace. Navíc v RVP ZV byl relativně vysoký počet očekávaných výstupů, který se jejich rozpracováním do pracovních verzí standardu ještě zvýšil.
Jedním z dílčích cílů oblasti bylo vytvořit ucelený systém hodnocení žáků na konci každého stupně vzdělávání, založený na diagnóze předpokladů a dosažených výsledků a zároveň zvýšit diagnostické kompetence učitelů. Princip tzv. výstupního hodnocení byl v průběhu implementace novelou školského zákona změněn. Ve vztahu k tomuto cíli tematická zpráva poukazuje na snahu pedagogických pracovníků uplatňovat diferencovaný přístup k žákům, ale zároveň také na nedostatečnou obeznámenost s metodami hodnocení žáků a poskytování průběžné zpětné vazby žákům v průběhu výuky.
Analyzovat současný rozsah pedagogické autonomie školy a změnit postavení ředitele školy
V oblasti vnitřní proměny školy se jednalo o vytvoření nástrojů pro uplatnění autonomie školy. Cílem bylo vytvořit
organizační a metodickou podporu pro vlastní rozvoj škol
a také vybudovat společnou podpůrnou infrastrukturu ve spolupráci pedagogických center, fakult vzdělávajících učitele apod. Současný stav podpořil tzv. úplnou autonomii škol a řada ekonomických a administrativních úkolů velmi omezuje prostor ředitele školy pro řízení hlavního, tj. pedagogického procesu. V základním vzdělávání je vysoký podíl tzv. malých škol do 150 žáků a je nutné
zvážit přerozdělení úkolů ředitele a zřizovatele
tak, aby byly lépe zajištěny podmínky zvyšování kvality a úrovně požadovaných výstupů v pedagogických procesech. V oblasti pedagogických pracovníků jako nositelů kvality se jednalo o částečné zlepšení ekonomických podmínek škol, především pak podmínek platových, o vytvoření standardu učitelské profese, a také o podporu oborových a předmětových didaktik.
K
vnitřní proměně škol
ve sledovaném období docházelo, byť organizační a metodická podpora této vnitřní proměny nebyla systematická a cílená. Dokládají to zjištění v průběhu tematického šetření, například: významný počet pedagogických pracovníků se aktivně zapojil do procesu přípravy a úprav ŠVP a do plánování výuky ve škole a byl vytvořen prostor pro zavedení inovací.
V souvislosti s tvorbou ŠVP a výukou podle něj byla podpořena
týmová práce v pedagogickém sboru
a také byl posílen význam metodických orgánů školy. Cílená podpora se promítla do zkvalitnění
vzdělávání vedoucích pracovníků škol
v programech DVPP zaměřených na řízení škol a vedení školních týmů. Zjištění ČŠI dokládá rostoucí zájem o využívání různých výukových metod a o získání nových kompetencí, zejména cestou dalšího vzdělávání. Přesto stále přetrvává nízká připravenost učitelů třeba na
práci s žáky se sociálním znevýhodněním nebo s žáky nadanými.
Zlepšit partnerství s vysokými školami
V průběhu tvorby a následné implementace kurikulárních dokumentů ve vzdělávací praxi byla promarněna příležitost
systematické spolupráce s fakultami připravujícími učitele
tak, aby tyto fakulty průběžně aktualizovaly své pedagogické studijní programy i podle potřeb vzdělávací politiky státu. Tuto spolupráci by bylo vhodné v budoucnu spojit s úpravami RVP nebo s dokončením tvorby evaluačních standardů. Je nezbytné, aby se změnila i nabídka VŠ v oblasti DVPP a do vzdělávacích programů je nutné zařadit moduly směřující k nově požadovaným kompetencím: znalost AJ, informační gramotnost pedagogických pracovníků, dovednosti související s pedagogickou diagnostikou a problematikou inkluzivního vzdělávání. Na velmi nízké úrovni je pedagogický výzkum, a pokud se realizoval, je velmi obtížný přístup k výstupům výzkumných týmů a nízká možnost aplikování výsledků v praxi.
Ke zvýšení kvality základního vzdělávání je třeba využívat při úpravách RVP spolupráci s fakultami připravujícími učitele tak, aby shoda v přístupech umožnila okamžité
promítnutí do obsahu vzdělávání budoucích učitelů a vznik nabídky DVPP pro stávající sbory.
Změnit systém financování v základním školství
Poznatky ČŠI ukazují, že většina škol se i v situaci nedostatečné podpory s mnoha problémy zpracování ŠVP postupně
vypořádala
a snaží se zorientovat v procesu zásadní transformace vzdělávání víceméně samostatně. Lze konstatovat, že k celkovému výraznějšímu zlepšení ekonomických podmínek vzdělávání, jejichž vymezení by také mělo být součástí RVP, v posledních letech nedochází.
Poukazuje se především na to, že nezajištění ekonomických podmínek ze strany státu neumožní realizovat započaté proměny. Navíc přetrvávají značné
rozdíly ve financování škol mezi jednotlivými kraji.
V současném systému financování zcela
chybí možnost nárokové podpory
pro žáky se SVP, není vyřešena podpora pro žáky se sociálním znevýhodněním ani pro skupiny žáků nadaných.
Velkým přínosem v základním školství se staly rozvojové programy, do kterých se postupně zapojily téměř všechny školy ve všech krajích. Je jednoznačně doložitelné, že účast školy v kterémkoli rozvojovém programu prokazatelně pozitivně ovlivnila vědomosti, dovednosti i postoje pedagogických pracovníků požadované při realizaci cílů kurikulární reformy.
Dále je nutné zajistit cílenou podporu pro vybudování fondu učebnic, které budou podporovat nové pojetí kurikula, včetně standardů a ve struktuře státních podpor vytvořit zdroje pro vývoj, modernizaci a obnovu vhodného softwarového prostředí, které bude školám umožňovat provádět snadno
úpravy ŠVP, kontrolovat soulad s RVP
a zachová v maximální možné míře
profilační specifika jednotlivých ŠVP.
Zpracovat zásady pro optimalizaci sítě škol poskytujících základní vzdělávání
V další etapě bude nutno přizpůsobit i
organizační struktury
na všech úrovních podle dosavadních výsledků postupu reformy kurikula.
Je třeba zvýšit efektivitu optimalizace vzdělávací soustavy a zajistit srovnatelné ekonomické podmínky pro vzdělávání. V souvislosti s kurikulární reformou jsou hlavními rizikovými faktory problémy spojené s pomalým postupem transformace bývalých zvláštních škola s redukcí víceletých gymnázií. V obou případech zřizuje většinu těchto škol příslušný kraj. Pro naplnění potřeb inkluzivního vzdělávání bude nutno zvážit regulaci těchto programů a zajistit podporu venkovským školám. Kritická je především situace na 2. stupni základního vzdělávání.
V české vzdělávací soustavě a v RVP nejsou prozatím důsledně implementovány vnější
mezinárodní hodnotící systémy
(např. ISCED), což by umožnilo přizpůsobit architekturu vzdělávací soustavy potřebám současné praxe v kontextu společenských změn.
Kompletní tematická zpráva „Analýza školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání za období 2007-2011“ je k dispozici na webových stránkách České školní inspekce.
1 § 3 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2 Tematická zpráva.
Inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů za období 2007-2010
Praha, 2010. Dostupné na: http://www.csicr.cz/getattachment/6c32c65f-10d9-408a-9917-67be7766a8c7.

Související dokumenty

Pracovní situace

Příprava školy na kontrolu České školní inspekce
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Málotřídní
Informace o školních úrazech
Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015
Změna ve vyplňování záznamů o úrazech
Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2013/2014
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016
Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2014/2015
Poskytování osobních údajů při kontrole České školní inspekce
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2013/2014
Koncepční záměry ČŠI 2014 - 2020
Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2012/2013
Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2015/2016
Tematické zprávy 2015/2016
Leden 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Prosinec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Červen a červenec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Srpen a září 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)