Když začínám pracovat s novou třídou, občas používám takovou aktivitu: přinesu do hodiny změť různých kartiček, panáčků a prapodivných pinčlíků a nalákám žáky na údajně skvělou deskovou hru. Chvíli zmateně prohlížejí ten nepřehledný soubor zbytků z různých her a pak na mě nevyhnutelně vrhnou tázavý pohled: „A kde jsou pravidla?“ Tím plynule navážeme na to, proč potřebujeme pravidla ve třídě a ve škole.
Máte pravidla pro AI? A mohla bych je vidět? aneb Umělá inteligence ve škole a proč jí dát mantinely
Andrej
Novik
Scioškola
Používání umělé inteligence (AI) na školách mi někdy připomíná právě takovou hru bez návodu. Máme spoustu aplikací, nástrojů, chatbotů a hlavně různých přístupů. Nejhorší je, když se tyto přístupy liší i uvnitř jedné sborovny.
Digitální pedagogičtí kovbojové „střílejí“ tokeny ze svých chatbotů hlava nehlava, bez ohledu na to, že kolega ve vedlejší třídě možná používání AI striktně nedovoluje, nebo o něm ještě ani nepřemýšlel. Pro žáky je pak škola méně přehledná a předvídatelná. Jeden učitel jim zadá úkol a o AI nepadne ani slovo – student pak tápe, jestli je to tichý souhlas, nebo skrytý zákaz. Zatímco druhý jim rovnou pošle odkaz na ChatGPT. Jak se v tom má student vyznat?
Hra, kterou už dávno hrají