Nástin vzdělávání předškolních pedagogů v současnosti

Jedinec je vzděláván po celou dobu svého života, přičemž vzdělávací proces jím bývá více či méně uvědomován. Tradičně bývá vzdělávání zařazováno do školního prostředí, v němž je přímo očekáváno. Společnost vzdělávání různě pojmenovávala, nazývala ho získáváním zkušeností, moudřením, poučením. Čím byl jedinec v minulosti starší, tím byl považován za moudřejšího. Dvacáté a počátek jednadvacátého století převrátily mnohé tradice naruby, realita formovala jiné, nové postoje, názory i požadavky, mezi něž požadavek trvalého „vzdělávání se“ bez diskuse patří.

Na počátku třetího tisíciletí se vzdělávání stalo klíčovým tématem společnosti. Tradiční pojem vycházel z představy, že lze pro vzdělávání vyčerpávajícím způsobem vymezit okruh poznatků, myšlenkových metod, způsobů činností a hodnotících postojů. V dnešní společnosti si má

Moderní společnost si také uvědomuje, že se bez splnění podmínky, aby každý její člen byl vzděláván tak, jak mu jeho schopnosti dovolují, nemůže dále plně a demokraticky rozvíjet. Hledají se proto nejefektivnější vzdělávací cesty, jejichž vhodnost je určená věkem a zájmem jak jednotlivce, tak i společností (Kotásek, Škoda, 1966). A nabízí (dále jen „MŠ“).

Učitele MŠ zařazuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (dále jen „ZPP“), mezi pedagogické pracovníky a je jednou z kategorií učitelů.

Pro učitele tzv. uvádí zákon Může projít vzděláváním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na pedagogiku předškolního věku; vzděláváním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání, nebo vzděláváním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání.

Učitel MŠ, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, získává podle téhož zákona odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na pedagogiku předškolního věkua vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

a zaměření středních škol na učitelství pro MŠ bývá jedním z možných budoucích uplatnění absolventů/ek. Ke vzdělávání a tvorbě učitelské osobnosti tyto střední školy jednoznačně přispívají nemalým dílem. Způsobem odpovídajícím osobnosti dospívajícího připravují na profesi učitele/ky mateřské školy.

A tak již v období studia střední školy, díky nabídnuté šíři obsahového zaměření, může osobnost mladého dospívajícího poznat, zda je učitelství tou profesní dráhou, jíž by se v budoucnu mohl/a vydat. Po rozhodnutí dále se učitelství pro MŠ studijně věnovat, předchozí vzdělanostní příprava získaná na střední škole, rozhodně dospívajícímu start při vyšším či vysokoškolském vzdělávání v učitelství pro MŠ usnadní. Významnou úlohu plní i Stejně jako pedagogické fakulty se podílejí na prohlubování, rozšiřování, upevňování předchozí středoškolské přípravy nebo na vytváření prvních znalostí o učitelství dítěte předškolního věku a jejich ukotvování prostřednictvím vhodných typů pedagogických praxí.

Vysokoškolské přípravné vzdělávání učitelů MŠ je realizováno v současnosti ve studijním oboru Učitelství Cílem socio-profesního přípravného vzdělávání ve specifikovaném studijním oboru je v souvislosti s vývojem v předškolním vzdělávání a společenskou situací nápomoci studentovi v průběhu přípravného vzdělávání budovat a vybudovat základy profesních kompetencí učitele MŠ pro příslušnou oblast edukační reality v takové kvalitě, jež by mu umožnila bez obav jeho samotného i společnosti začít vykonávat profesi.

V období studia by měly být položeny základy kompetencí, které se v průběhu profesionální dráhy však dále utvářejí, přetvářejí a rozvíjejí získávanými zkušenostmi, dalším vzděláváním a rovněž vlivem profesního prostředí. Smyslem je připravit osobnost studujícího tak, aby byl schopen/a a ochoten/a své nabyté učitelství použít a využít ke vzdělávání té věkové skupiny dětí, pro níž byl/a ve vlastním přípravném vzdělávání odborně i osobnostně připravován/a. Na magisterské úrovni je možné studovat pedagogiku předškolního věku.Od absolventů se očekává řešení zásadních otázek teorie a praxe preprimární pedagogiky, aktivní zapojení při jejich účelném prosazování ve prospěch dítěte předškolního věku. Doposud však tak, jako například na Slovensku.

Při získávání středoškolské, vyšší odborné či vysokoškolské kvalifikace se jedná o procesy získávání tzv. Ve vyspělé společnosti je nanejvýš potřebné stanovovat pravidla v těch oblastech života, jež se týkají budoucnosti národa, tedy dětí. Informace o úrovni získané kvalifikace a o oboru ukončeného vzdělávání je velmi užitečná pro společnost, v tomto případě zejména pro rodiče a zaměstnavatele.

Dokládá, že uchazeč/ka o pozici učitele/ky MŠ získal/a přípravu vhodnou pro vzdělávání, péči, výchovu dítěte předškolního věku, tedy byly u něho/ní nastartovány ty profesní kompetence, které jsou pro výkon povolání učitele/ky MŠ potřebné. Na druhé straně je jasné, že do výstavby občanskou veřejností kladně přijímané učitelské osobnosti vstupují velmi významně i další a činitelé další. A podstatnou součástí nabývání informální kvalifikace učitele/ky MŠ je zejména získávání zkušeností prostřednictvím vlastní pedagogické praxe.

Za

všech stupňů by se mělo přihlížet k následujícím

by na jedné straně

vzdělávání je trh práce, v případě učitele/ky MŠ konkrétní společenství v MŠ –

Přinejmenším od 1. sjezdu československého učitelstva v roce 1920je vidět zřejmá snaha předškolních pedagožek ujasnit, jaká je a jaká má být situace v profesi, a to nejen za účelem posílení statusu své profese, ale také ohledně otázky náplně, a také stupně získaného vzdělání. Ochota společnosti vyjít snahám učitelek vstříc se odrazila ve vizi

Znamená to tedy, že je žádoucí se nespokojovat s dosaženou kvalifikací, ale pokoušet se o její zvýšení. A to také proto, že (Vašutová, 2004). Autonomie institucí, nové cíle výchovy a vzdělávání, změna přístupu k dítěti, individualizace, integrace postižených a znevýhodněných dětí, alternativnost vzdělávacích programů, změny v sociálních poměrech klientů – rodičů a další faktory vyžadují profesní kompetence vyšší úrovně a nových kvalit, než je pouhá péče o děti.

Historie národů na území Čech, Moravy a Slezska dokládá, že učitelé byli v naší historii vždy považováni za vzdělance, k nímž jejich spoluobčané hleděli s úctou, k nimž si chodili pro rady a naslouchat učeným slovům. A učitelé MŠ by měli být považováni jako rovnocenní s ostatními kategoriemi učitelů, po čemž desetiletí volají. Zrovnoprávnění ve stupni vzdělávání je jedním z činitelů, jež napomůže k cíli dospět, je jeho podmínkou a předpokladem. Na druhé straně se

Aktivní profesní život dnešních „cetiletých“ bude dlouhý. Proto by učitel/ka v průběhu svého profesního životapodle zvážení podmínek, jež mu/jí život připravil, měla vstoupit do dalšího systematického, organizovaného, cílevědomého, promýšleného, evaluačního vzdělávání.Existuje nebezpečí, že Tyto postupy se mohou v průběhu let či desetiletí stát stereotypy a rutinou a rozvoji dítěte napomohou jen málo nebo vůbec.

Pak naplnění potřeby vzdělávání a vzdělání uspokojuje, také přímo formuje osobnost, stává se prostředkem pro odborné, společenské změny v pedagogickém terénu dotýkající se vztahů s dětmi, s rodiči, se zřizovateli; zvyšuje kvalitu řízení pedagogických procesů a posiluje osobnost v současné nelehké situaci na pracovním trhu.