ICT ve škole - strana 4

Začínáme si pomalu zvykat, že se občas doslechneme o nepříjemném hackerském útoku na nemocnice, firmy, státní orgány nebo jiné organizace. A co prostředí našich škol?

Individuální konzultace s odborníky jsou důležitou součástí podpory Národního pedagogického institutu ČR školám v souvislosti s výukou nové informatiky a začleněním digitální kompetence do jednotlivých předmětů. Využívají je zejména ředitelé těch škol, které s přípravami na změny začínají. Nejste to právě vy?

„Nemůžeme tak položit rovnítko mezi únik dat způsobený kybernetickým útokem a sankční odpovědnost správce osobních údajů. Vždy je nutné posoudit míru zabezpečení v kontextu zpracování osobních údajů,“ řekl J. Kaucký, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů, v nedávno publikovaném článku. Tato zdánlivě jednoduchá věta si zaslouží v návaznosti na řadu událostí ze srpna 2022 pár poznámek.

O využití IT ve výuce cizích jazyků dnes není sporu. Ať již jde o klasické poslechy, podporu TPR, či CLIL, najdeme celou řadu příkladů metod, které stojí za vyzkoušení. Mnohé zdroje využívají licenční politiky a jsou víceméně komerční, mnohé jsou naopak postaveny na otevřených vzdělávacích zdrojích a jsou volně přístupné. Základním problémem, který brání většímu využití takových možností v české škole, je jejich relativní nedostupnost, protože nikdo dnes nemůže strávit svůj pracovní či spíše volný čas neustálým vyhledávacím lelkováním v online prostředí.

Devět měsíců dělí základní školy od povinného zahájení výuky podle revidovaného RVP ZV v digitální oblasti na prvním stupni, druhý stupeň musí začít o rok později. Jak se co nejrychleji „dostat do obrazu“, pokud s přípravami začínáte? Například díky nové službě školám – lektorům pro celou sborovnu –, kterou NPI ČR od září nabízí.

V minulém článku Dobrý sluha, ale špatný pán aneb o digitálních technologiích v životě a učení teenagerů (Řízení školy 10/2022) jsem představil náš výzkum, který se zaměřil nejen na využívání digitálních technologií ve škole, ale zejména sledoval život rodin i samotných adolescentů s technologiemi.

DIGIplovárna je součástí podpory škol při revizích RVP ZV v digitální oblasti. Nejde však o klasickou vzdělávací akci, spíše o přátelský prostor ke sdílení zkušeností v menších skupinkách účastníků. Každá DIGIplovárna má svého „plavčíka“, vyškoleného moderátora z řad pedagogů, a téma. Konkrétní obsahovou náplň si tvoří účastníci sami.

Nárůst využívání digitálních technologií v průmyslu, ve vzdělávání i v domácnosti s sebou pochopitelně přináší celou řadu systémových otázek. K těm nepochybně patří úzká vazba mezi vlastnictvím digitálních technologií, jejich efektivní správou a uživatelskou přívětivostí. Většina dílčích zařízení je dnes alespoň na nějakou dobu připojena do různé infrastruktury, cloudů či jen k veřejnému internetu. Není dne, kdy by se v online prostoru neobjevil článek o nových hrozbách, virech, ransomwaru, phishingu či wishingu. Tato původně cizí slova se už stala součástí novodobé češtiny. Nemůžeme také zapomínat na otvírající se digitální propast mezi těmi, kteří mají k technologiím a internetu přístup, a těmi, kteří zejména kvůli svému sociálnímu statusu jednoduše nemají příležitost.

Těžko bychom nacházeli obor, který neprošel proměnou díky digitálním technologiím. Tyto změny je třeba promítnout i do výuky jednotlivých vzdělávacích oborů ve školách. Postupně tak začnou ve všech předmětech přibývat aktivity využívající technologie k řešení dílčích, ale i zásadních oborových úkolů a témat.

Moderní náborové kampaně zahrnují mnoho nástrojů, které se liší cenou, efektivitou a přesahem do dalších součástí života školy. Do čeho se školám vyplatí investovat? Je to bezpochyby online prezentace – internetový marketing je nejlevnější cestou, jak oslovit cílové publikum bez ohledu na velikost školy.

Všechna čtyřletá i víceletá gymnázia musí zahájit výuku podle revidovaného RVP v digitální oblasti nejpozději od 1. září 2025, a to ve všech ročnících. Některé školy ale využily možnost začít dobrovolně už v tomto školním roce. Jakýkoli „předtermín“ s sebou zároveň nese i příležitost pro postupný náběh výuky. Ať se ve svém gymnáziu rozhodnete jakkoli, můžete zdarma čerpat podporu Národního pedagogického institutu ČR.

Digitální technologie se staly jedním základních stavebních kamenů soudobé společnosti, kultury i každodenního života. Dnešní mladí lidé vyrůstají ve světě, ve kterém jsou digitální technologie běžnou a přirozenou součástí prakticky všech aspektů jejich života, školu a učení nevyjímaje.

Zadání školního webu nemusí být pro ředitele druhou maturitou, když ví, kam sáhnout pro radu.

Od prvního září mají před sebou základní školy poslední rok příprav na výuku nové informatiky a rozvíjení digitálních kompetencí žáků na prvním stupni. Na druhém stupni je třeba začít učit podle revidovaného RVP ZV v informatické a digitální oblasti o rok později. Víte, jakou nabídku podpory má pro vás Národní pedagogický institut ČR?

Již několik let mám možnost působit jako školní psycholožka v jedné „tradiční“, středně velké základní škole. Na základě této zkušenosti se nebojím konstatovat, že poslední dva roky byly opravdu náročné, ale zároveň také poučné. Ukázalo se, že školy jsou instituce, které se poměrně rychle adaptují na nové situace, a jejich zaměstnanci si zvládli osvojit dovednosti a postupy, které potřebovali k distanční výuce. Budu-li se na pandemii dívat s růžovými brýlemi na nose, tak musím konstatovat, že právě díky pandemii se v krátké době zvedla digitální gramotnost učitelů. Využívání digitálních výukových platforem, aplikace typu Kahoot, prezentace na sociálních sítích apod. nejsou ve školních třídách žádnou výjimkou ani v současném postpandemickém období. Musím ovšem také poznamenat, že digitální technologie nejsou pouze výukovým prostředkem a prostředím, ale mohou být také polem pro nežádoucí rizikové chování.

Digitální technologie jsou dneska všude, ve škole, v domácnosti, v průmyslu, na úřadech. Obklopují nás a bez jejich využití si už ani neumíme přítomnost představit. Denně volíme mezi bezpečností, efektivní správou a uživatelskou přívětivostí. Zkuste si vyplnit jakýkoli formulář, třeba při žádosti o příspěvek na bydlení, a zjistíte, že právě o této poslední funkcionalitě nejspíš na ministerstvu neslyšeli. Většina funkčních celků samozřejmě souvisí s připojením do různé infrastruktury, cloudů a k registrům, veřejným i neveřejným.

Praktický „tahák“ pro ředitele škol aneb Jak správně zadat tvorbu školního webu

Vzorová zadávací dokumentace

Školní web není holubník. Zákony mu stanovují pravidla, která musí respektovat, aby se na webu cítil pohodlně jakýkoliv návštěvník.