Podpora žáků

Podpora nadání není jen otázkou individuálního rozvoje, ale také otázkou společenského a ekonomického pokroku. Nadání představuje potenciál, který může přinést inovace, kreativitu a nové perspektivy do různých oblastí našeho života. Nad tím, jak nadané identifikovat a jak poskytovat optimální podporu školským zařízením a jejich pracovníkům, debatovali odborníci 30. dubna 2025 na MŠMT na šestém odborném panelu projektu IPs DATA.

Každé dítě si zaslouží cítit se ve škole v bezpečí a být viděné, i když jeho rodinné zázemí právě prochází bouřlivým obdobím. Právě toto bouřlivé období bývá často důvodem neúspěchů ve výuce, problémů ve vztazích se spolužáky, plačtivosti, agrese. Rodinné krize, jako jsou rozvody, nemoc či úzkosti rodičů, se často promítají do chování dětí a jejich výkonu ve škole. Učitelé a spolužáci mohou hrát klíčovou roli v tom, jak dítě tímto obdobím projde. A věřte, že tak jako my dospělí často potřebujeme oporu, děti jí potřebují někdy mnohem více, na rozdíl od nás nemohou od problému odejít, vzdálit se, mít nadhled.

Tento metodický materiál vymezuje podmínky k zařazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a s další potřebou podpory do školní tělesné výchovy a pohybově orientovaných programů, včetně akcí mimo prostory, kde se uskutečňuje vzdělávání a postupy pro jejich účast nebo naopak jejich uvolnění. 

Duševní zdraví dětí a jeho podpora ve školním prostředí je stále aktuálnějším tématem. Výzkumy ukazují, že negativní zkušenosti v dětství mají významný dopad na psychické zdraví a vzdělávací dráhu žáků. Ať už se jedná o zkušenosti spojené s rodinným prostředím, např. násilí či rozpad rodiny, nebo o celospolečenské krize (pandemie, válka). Jaká opatření mohou přinést pozitivní změnu a jaký je jejich přínos pro školství?

Raný věk dítěte, tedy období do 7 let, je klíčové pro jeho budoucí vzdělávání, rozvoj a úspěšný život. Na tuto zásadní fázi lidského života upozornila mezinárodní konference pořádaná v listopadu 2024 v Praze organizací Places to Grow ve spolupráci s Platformou pro včasnou péči a dalšími partnery. Akce, zaštítěná první dámou Evou Pavlovou, spojila odborníky a zástupce z České republiky i zahraničí.

Každé dítě se vyvíjí svým tempem a čelí různým výzvám. To, co je pro jedno snadné, může být pro druhé obtížné. Rodiče bývají největšími znalci svých dětí a dokážou rozeznat, co je pro ně normální a co je naopak nezvyklé. Pokud cítí, že dítě potřebuje více podpory, měli by dát na svůj instinkt, situaci řešit a co nejdříve vyhledat odborníky.

Na začátku vyučování ke mně ke katedře přichází žákyně s lehce agresivním tónem: „Na třídních schůzkách jste mi napsal za pět a to nemůžete.“ Klidně jí odpovídám: „Podle tónu hlasu, s kterým ke mně hovoříte, jestli tomu rozumím, se vám to nelíbí.“ Dívka odpovídá o něco klidněji: „Ne, to se mi nelíbí.“

Pro dospívající je typické, že se snaží řešit si své věci sami. Psychické obtíže jsou ale i pro dospělého člověka často balvanem na cestě, který nedokáže odvalit sám. Je proto důležité dát dítěti zprávu, že na své těžkosti není samo a že je v pořádku říct si o pomoc.

Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou ty, které vyrůstají v rodinách s omezenými ekonomickými, sociálními a vzdělávacími možnostmi. V průběhu edukačního procesu tak čelí mnoha výzvám a překážkám, které jim znesnadňují vzdělávání. Pokud jsou tyto děti identifikovány již před nástupem do základní školy, je možné jim i jejich rodině poskytnout podporu, která může pozitivně ovlivnit jejich budoucí vzdělávací dráhu.

Na konci loňského školního roku se na nás obrátila pedagožka ze základní školy s následující potíží – přicházejí za ní rodiče žáků, kteří se nechtěli vrátit do školy, trápí se v ní více než jindy, jsou plačtiví, ztrácí zájem o cokoliv, mluví o sebevraždě, přestávají jíst. Pedagožka si za dvacet let své kariéry na takovou „úrodu“ psychických obtíží nepamatuje a domnívá se, že jde zejména o následek koronaviru a s ním spojených opatření.