Násilí

Spolupráce školy a rodičů je jedním ze základních pilířů úspěšného vzdělávání. Už od předškolního věku je důležité budovat důvěru a otevřenou komunikaci mezi pedagogy a rodinou. Jaké máte jako učitelé a ředitelé možnosti efektivně spolupracovat s rodiči? A jde to? Je tu pár klíčových oblastí, na které bychom chtěli zaměřit vaši pozornost - a podnítit vaše letní přemýšlení či sebevzdělávání.

Každý rok v listopadu se po celé České republice rozléhá rytmický zvuk bubnů. Nejde o náhodný hudební happening, ale o systematickou preventivní akci známou jako Bubnovačka. Tato iniciativa, kterou si Centrum LOCIKA přivezlo ze Slovenska v roce 2021, zaznamenala za pouhé čtyři roky v českém prostředí pozoruhodný úspěch. Z původních 16 zapojených škol se rozrostla na působivých 1 200 základních, středních a mateřských škol po celém Česku a více než 150 tisíc účastníků z řad veřejnosti, firem, organizací i institucí. Tento obrovský nárůst svědčí o tom, že Bubnovačka rezonuje se skutečnými potřebami českých vzdělávacích institucí i se společností jako takovou.

V posledním článku letošní série se budeme věnovat tématům nežádoucího chování ve škole mezi žáky, sebepoškozování a suicidalitě. Všechna data prezentovaná v tomto článku pocházejí ze sběrů dat v rámci šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků v Praze v letech 2016 až 2024. Výsledný datový soubor z posledního sběru v listopadu a prosinci 2024 po vyčištění čítal 10 238 respondentů. Anonymní dotazníkové šetření probíhalo na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze.

Pracovníci školních poradenských pracovišť i pedagogové mohou využít podpůrné nástroje, které jsou bezplatně k dispozici v programu Stop násilí1) Diakonie ČCE.

Když se řekne ohrožené dítě, většina z nás si možná představí dítě z chudé rodiny, které bydlí s rodiči na ubytovně nebo v azylovém domě, rodiče nemají zaměstnání, a možná se dokonce některý z nich potýká se závislostí na alkoholu. Jenže tato představa je mylná, ohrožené dítě totiž může vyrůstat i v rodině inženýrů s velmi dobrým finančním zázemím. Ověřte si, zda poznáte ohrožené dítě ve škole.

Bezpečnost na školách je v současné době stále aktuálnější téma, které nemůžeme přehlížet. Tragické události jako střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ukázaly, že vůči podobným situacím nejsou imunní ani české školy. Základní škola na Heyrovského ulici v Plzni se proto rozhodla jednat a uspořádala speciální kurz pro všechny své zaměstnance, který je připraví na krizové situace, jako je napadení útočníkem. Kurz zahrnoval nejen teoretickou přípravu a bezpečnostní doporučení, ale také praktická cvičení, která zaměstnancům pomohla zvládat stres a reagovat efektivně.

Když dítě začne opakovaně vynechávat hodiny klavíru, chodí do hodin výtvarné tvorby často unavené nebo je dlouhodobě patrná změna v jeho chování, nemusí jít jen o běžnou ztrátu motivace. Pedagogové základních uměleckých škol mají díky individuální výuce jedinečnou příležitost zachytit změny v chování žáků, které mohou signalizovat závažnější problémy. Pro včasnou identifikaci ohrožení dítěte a nastavení účinné podpory mohou nyní využít nový metodický nástroj – Kartu KID.

Příběh dvou holčiček z mateřské školy začal nenápadně. První varovné signály zachytila jedna z maminek, která shodou okolností pracovala jako sociální pracovnice a jejíž dcera navštěvovala stejné předškolní zařízení. Zanedbanost oblečení dětí, problémy s hygienou a opakované prosby otce na sociálních sítích o základní vybavení pro děti naznačovaly, že něco není v pořádku. Přestože první pokusy o navázání spolupráce s rodinou selhaly a nabízená pomoc byla odmítána, vytrvalá pozornost pedagogického personálu a mezioborová spolupráce nakonec vedly k odhalení mnohem závažnější situace – násilí páchaného na dětech i jejich matce.

Odhaduje se, že v České republice žije kolem 300 tisíc dětí, které by mohly patřit do kategorie ohrožených dětí. Ve Zprávě o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 20231) to uvedla Iniciativa 8000důvodů ve spolupráci s MŠMT. Podobné odhady počtu dětí, které zažily fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání nebo zanedbávání, přinesla i Studie negativních zážitků z dětství (ACE) v České republice2) z roku 2017. Odhadované počty prevalence násilí páchaného na dětech však neodpovídají skutečně zjištěným případům uváděným v oficiálních statistikách, podle kterých se nám daří zachytit pouze zlomek ohrožených dětí.

Bubnovačka v listopadu spojila neuvěřitelných 156 000 lidí napříč republikou a symbolicky zahájila Týden za dětství bez násilí 2024. Zapojili se žáci a učitelé z více než 1 200 středních, základních i mateřských škol. Takto obrovská účast ukazuje, že téma násilí v rodině přestává být přehlížené. Akce získala již podruhé záštitu prezidenta České republiky a letos nově i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, což je dalším důkazem, že prevence násilí na dětech si získává stále větší pozornost.

19. listopadu se díky iniciativě organizace Locika rozezněly mnohé školy, školky, firmy, instituce i veřejné prostory zvuky bubnování. Také u nás ve škole jsme se rádi do této iniciativy zapojili. Protože to chápeme jako vyjádření souhlasu s hodnotami, které jsou nám blízké, protože šlo o téma, o kterém chceme s našimi žáky hovořit, ale také proto, že celá akce byla Locikou tak skvěle připravená, že veškeré naše aktivity spjaté s Bubnovačkou nenarušily běžný chod výuky, jen ho modifikovaly.

„Mami, Honzík byl na mě ve škole zlý a zlomil mi pastelku.“ Věta, kterou slyšel, a situace, kterou musel řešit nejeden rodič. Záležitost, která je nepříjemná jak pro dítě, tak pro jeho rodiče, učitele. Děti se ve školním kolektivu setkávají s různými situacemi, v některých si nevědí rady a nastávají první konflikty. Mnohé konflikty jsou malé a končí omluvou a slibem kamarádství, jiné mohou narůstat a přejít v nepříjemné dění, které ovlivní nejednoho školáka. Někdy se přihodí, že se dítě stane obětí legrace či útoku jiné skupinky dětí a neví, co má dělat. Nechce být „žalobníčkem“, a tak si svou - ač bolavou - zkušenost, která může trvat, nechává pro sebe.

Násilí a zvláště násilí v rodině je pro předškolní děti neuchopitelná situace, která v nich vyvolává strach a nejistotu. Formy násilí nemusí být jen fyzické, ale i psychické. Tím hůř… Můžeme v mateřské škole dětem pomoci? Máme na to nástroje a postupy? Ano! „Dětství bez násilí“ má ve svém mottu Centrum LOCIKA.

Na co se připravit, pokud byl některý ze žáků vystaven násilí v blízkých vztazích a policie celou záležitost vyšetřuje jako trestný čin? Jaká jsou práva dětí během trestního řízení a co může očekávat pedagogický pracovník, když je pozván k výslechu? A v neposlední řadě: co je dětské advokační centrum a jak přesně z jeho služeb mohou těžit školy a pedagogičtí pracovníci? Na tyto a další otázky odpovídaly právnička Pavlína Komedová a ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová v podcastu Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

V přechozích číslech časopisu Školní poradenství v praxi jsme vám představili metodické materiály pro školy k tématu násilí na dětech, týrání, zneužívání a zanedbávání žáka. Jednalo se o příručku s názvem „Týrané zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“ a související stejnojmennou přílohou metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování. V tomto článku pokračujeme s vybranými otázkami týkajícími se komunikace v situacích podezření na žáka ohroženého týráním, zneužíváním, zanedbáváním či domácím násilím.

Zapojte se se svou třídou nebo celou školou do preventivní akce Bubnovačka, která se letos koná 19. listopadu. Smyslem akce ve školním prostředí je účinná prevence násilí v rodině. Prostřednictvím bubnování dáváme hlas dětem, které se staly obětí násilí v rodině a ve společnosti nejsou slyšet. Bubnovačka se letos koná pod záštitou MŠMT.

Každý z nás se ve virtuálním prostoru někdy setkal s negativními komentáři k článku, videu nebo fotografii. Možná jste byli dokonce svědky nenávistného obsahu, který podporoval a šířil nenávist vůči určitému uživateli nebo skupině lidí. A dokonce se vám mohlo stát, že některý z takových obsahů zveřejnil někdo, koho znáte osobně. Jak je možné, že se na internetu z vašeho milého souseda stává nevrlý odpůrce současné politické situace? Co se přihodilo vaší sympatické bývalé spolužačce, že v komentářích pod videem přehnaně kritizuje influencerku za naprostý nesmysl? Proč má potřebu kolega vaší ženy, který vám ochotně pomáhal při stěhování, sdílet nenávistný příspěvek proti uprchlíkům v Evropě? Jedinci na internetu jednají bez zábran a ostychu mimo jiné z důvodu tzv. disinhibičního efektu.

Násilí je "neviditelným" problémem mnoha rodin. Pokud děti vyrůstají v rodině, kde se odehrává násilí, začínají ho vnímat jako normu. Jak přispět k prevenci násilí v blízkých vztazích? Jak dětem ukázat, že zažívat násilí není normální? To nejmenší, co lze udělat, je o tom s nimi mluvit. Příležitost pro otevření tématu nabízí Bubnovačka.

Násilí je „neviditelným“ problémem mnoha rodin. Pokud děti vyrůstají v rodině, kde se odehrává násilí, začínají ho navíc vnímat jako normu. Jak přispět k prevenci násilí v blízkých vztazích? Jak dětem ukázat, že zažívat násilí není normální? To nejmenší, co lze udělat, je o tom s nimi mluvit. Příležitost pro otevření tématu nabízí Bubnovačka.

Bubnovačka je preventivní a osvětová akce, jejímž cílem je upozornit na důležitost ochrany dětí před násilím v blízkých vztazích. Školám nabízí možnost jednorázové akce i inspiraci pro projektové dny. Zapojení je jednoduché, společenský přínos neocenitelný.