Dějiny

V rámci projektu Příběhy našich sousedů žákovské či studentské týmy pod vedením svých pedagogů natáčejí pamětníky ze svého okolí. Spolu s regionálním koordinátorem se na setkání s ním připravují, naučí se připravit si zajímavé otázky i natočit kvalitní záznam pamětníkova vyprávění. Společně si prohlédnou dobové fotografie, někdy také vyrazí na místa, která jsou s životem jejich pamětníka spojená. Ze všeho posbíraného materiálu poté mohou vytvořit rozhlasovou reportáž, video, komiks či animaci. Po několika měsících výsledky své práce představí na závěrečné prezentaci široké veřejnosti a mají šanci svým pamětníkům veřejně poděkovat za čas, který s nimi strávili.

Projekt Příběhy našich sousedů, který organizuje Vzdělávání Paměti národa už dvanáct let po celé České republice, může příští školní rok probíhat i ve vaší škole. Co všechno na vaše žáky v projektu čeká a jak se do něj můžete zapojit?

Blíží se konec školního roku a s ním i zasloužený čas prázdnin. Co kdyby ale letní dny vašich žáků nebyly jen o lenošení, ale i o objevování vlastního hlasu, kreativity a o hlubokém zamyšlení nad světem kolem nás? Divadlo Paměti národa otevírá v létě své brány a zve mladé lidi ve věku 11–18 let na pětidenní divadelní dílnu s názvem „Hlas svobody – mezi projevem a respektem (80 let od konce druhé světové války)“.

Ztráta blízké osoby je jednou z nejvíce traumatizujících událostí, které mohou člověka v životě potkat. Pro žáky základní školy je tato zkušenost obzvlášť těžká, neboť se se ztrátou vyrovnávají ve věku, kdy se teprve učí poznávat svět a sami sebe. V minulém čísle časopisu1) jsem si dovolila uveřejnit tři z případů ztráty blízké osoby u školou povinných žáků, se kterými jsem se během své praxe setkala.

Příběhy našich sousedů jsou zavedený a osvědčený vzdělávací projekt, který navazuje na aktivity archivu vzpomínek Paměť národa. Je určen pro žáky základních a středních škol a MŠMT jej doporučuje k výuce novodobých dějin, kterou propojuje s mediální výchovou a občanským vzděláváním. Tolik stručná definice tohoto projektu.

Příspěvek s dovolením začnu nedávnou osobní vzpomínkou. Ve vzdělávání Paměti národa, kde pracuji jako metodik a koordinátor, nám běží spousta projektů, ale ten s nejdelší dobou trvání a snad největším dopadem i dosahem je dokumentaristický projekt Příběhy našich sousedů.

Už pošesté otevíráme brány Letní školy Paměti národa a srdečně zveme učitelky a učitele, kteří chtějí rozvíjet své pedagogické dovednosti a hledají inspiraci pro výuku moderních dějin. Letní škola proběhne od 7. do 10. července 2025 v jedinečném prostředí Broumovského kláštera, kde se budeme věnovat tématu poválečného odsunu německého obyvatelstva.

Snímek Vlny si svým pojetím a zaměřením na silné lidské příběhy ve složité době přímo žádá, aby byl zařazen do výuky. Jako učitelky dějepisu na druhém stupni základní školy jsme však chtěly předejít pouhému zhlédnutí filmu, ze kterého si žáci mnohdy odnesou jen málo. Vytvořily jsme proto soubor materiálů (sestávající z metodiky pro učitele, pracovních listů a doprovodných textů), který by vám a vašim studentům měl pomoci z filmu vytěžit maximum.

V květnu se po celé České republice opět poběží za všechny, kteří se nevzdali. Nezisková organizace Post Bellum pořádá jubilejní 10. ročník Běhu pro Paměť národa. Tento běh připomíná nejen osudy politických vězňů, válečných veteránů, disidentů a dalších hrdinů, ale i těch, kteří za svobodu bojují dnes. Přidejte se k tisícům běžců a oslavte desítku právě během!

Poslední díl seriálu představujícího edukační aktivity pro školy, které nabízí Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, bude věnován programům, které jsou zaměřeny na život na české vesnici v době skladatelova dětství. Dvořákův rok je určen zejmé na žákům prvního stupně ZŠ, výtvarná dílna Rodný dům Antonína Dvořáka je vhodná pro žáky zhruba od druhého ročníku.

V prvním díle seriálu o edukačních programech v Rodném domě Antonína Dvořáka jsme představili dva, které se zaměřují na skladatelovy inspirace a jeho dětství v Nelahozevsi. Další dva spadají do kategorie programů vycházejících z literárních děl, která Antonín Dvořák hudebně zpracoval. Prvním z nich je U lavice dítě stálo…, druhým pak Povedené nebo podvedené. Oba jsou určeny pro žáky druhého stupně základních škol a středoškolské studenty.

V tomto roce uběhne 80 let od konce druhé světové války. Víme, že je důležité si tuto historickou událost neustále připomínat. Stejně tak je nutné vědět, co jí předcházelo a co následovalo. Konec války s sebou přinesl radost, štěstí a hlavně naději, že už bude jen lépe. Ale platilo to pro všechny?

Olga Kovaříková, učitelka z Přerova nad Labem, získala třetí místo v soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Svou cestu k ocenění nevnímá jako osobní úspěch, ale jako potvrzení, že učení může být radostné a inspirativní. V rozhovoru vypráví o těžkých začátcích, přístupu k hodnocení i o tom, proč si myslí, že děti nepotřebují perfektní výsledky, ale důvěru a prostor objevovat svět. „Moje hodiny nejsou dokonalé, ale snažím se vytvořit podmínky, kdy se děti nebojí ptát a bádají,“ říká.

Téma wellbeingu na školách velmi rezonuje i ve Vzdělávání Paměti národa. Na základě našich edukačních programů uváděných již řadu let vnímáme, že jedním z nejdůležitějších faktorů je vytvářet bezpečné prostředí podporující pohodu, otevřenost a celkovou spokojenost žáků i pedagogů. Díky našim kvalitně vypracovaným programům a s pomocí motivovaných a zkušených lektorů se nám to daří. Proto vám chceme naše programy nabídnout nejen jako podporu ve výuce moderní historie, ale také jako programy podporující wellbeing.

Téma wellbeingu se v posledních letech stává neodmyslitelnou součástí vzdělávání. Pohoda žáků i pedagogů je klíčová nejen pro jejich osobní rozvoj, ale i pro efektivní učení a spolupráci ve školním prostředí. Do Týdne pro wellbeing, který podporuje vytvoření bezpečného a otevřeného prostředí ve školách, se letos zapojuje i Vzdělávání Paměti národa.

Legacy of the Past: Exploring the World of Family History je název pilotního projektu zaměřeného na práci s mládeží, zejména s dětmi ve věku 10–14 let, které musely nedobrovolně opustit své domovy na Ukrajině v důsledku války. Ruská agrese je připravila o část rodinných vazeb a přinutila je začít nový život v cizí zemi. Česká republika je sice Ukrajině geograficky blízká, ale kulturní rozdíly mohou být pro děti značné. Jak náročné je udržet si v cizí zemi vazbu na domov a pocit vlastní identity v době, kdy si teprve začínají tyto hodnoty utvářet?

Jedním z důležitých poslání House of Lobkowicz je vzdělávání. Edukační programy pro všechny stupně škol jsou k dispozici jak v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, tak na zámku v Nelahozevsi a nově také v nedávno zrekonstruované m Rodném domě Antonína Dvořáka. Ten se nach ází jen pár kroků od železniční stanice pod zmíněným renesančním zámkem, asi půl hodiny jízdy vlakem od Prahy. V současnosti je tam na výběr ze šesti různých vzdělávacích programů, které si postupně představíme.

Petr Pánek není vystudovaný učitel ani historik, přesto výrazně přispěl k výuce moderních dějin v tuzemských školách. Spolek PANT1) (dříve občanské sdružení), které v roce 2007 založil, se dlouhodobě věnuje popularizaci moderních dějin a vzdělávání. Zvídavost a široký záběr jsou charakteristiky, které Petra vystihují, a stejný popis lze použít i na Centrum PANT v Ostravě, které vede. To se stalo od svého založení unikátním vzdělávacím prostorem, který je otevřen pro všechny, kdo chtějí nad důležitými tématy přemýšlet.

Leden není pouze měsícem nových začátků, ale také obdobím několika významných výročí. Jedno z nich připadá na 27. ledna, kdy si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Rodný dům Antonína Dvořáka je unikátní svou interaktivní expozicí. Propojuje prvky ze skladatelova dětství a vesnického prostředí tehdejší doby s moderními technologiemi. Od září 2024 mohou školy navíc využít nabídku několika vzdělávacích programů a obohatit a rozšířit jejich prostřednictvím výuku žáků základních i středních škol. Jsou navrženy tak, aby doplňovaly výuku a navazovaly na rámcové vzdělávací programy.