10/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 27. prosince 2004
o vyšším odborném vzdělávání
Změna: 470/2006 Sb.
Změna: 279/2016 Sb.
Změna: 423/2020 Sb.
Změna: 306/2025 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 23
odst. 3, § 26 odst. 4, § 103, § 105 odst. 5 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
ČÁST PRVNÍ
VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 2
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání
(1) Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání
ve vyšší odborné škole řediteli školy do 31. května kalendářního roku, ve kterém
chce zahájit vzdělávání.
(2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem
školy stanoveny, se konají nejdříve 14. června.
(3) Termín posledního kola přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy tak,
aby přijímací řízení bylo ukončeno do posledního pracovního dne měsíce října.
(4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení
zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro další kola
přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace
o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.
(5) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu
nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu
stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její
vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5
dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v
jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se musí konat tak, aby přijímací řízení
bylo ukončeno do posledního pracovního dne měsíce října.
(6) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do
příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší
počet přijímaných uchazečů.
(7) Ředitel školy spolu se seznamem přijatých uchazečů podle § 183 odst.
2 školského zákona zveřejní
a) kritéria přijímacího řízení a
b) seznam nepřijatých uchazečů pod přiděleným registračním číslem.
Organizace vzdělávání
§ 3
Organizace vyučování
(1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá
školní výuka bez samostudia, 6 týdnů je určeno pro samostudium a k získání hodnocení
v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava
v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 14 týdnů.
(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostudium
a k získání hodnocení v řádném termínu, období školních prázdnin, případně další
členění školního roku a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu
s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném místě ve
škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Po dobu školních prázdnin lze konat zejména kurzy, odborné praxe a
po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky. Volný čas studentů
v době školních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než 4
týdny.
(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací,
cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem.
(5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.
(6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh
hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím
programem a zveřejní je na přístupném místě ve škole.
§ 4
Nejnižší a nejvyšší počet studentů ve studijní skupině a dělení a spojování
studijních skupin
(1) Nejnižší průměrný počet studentů ve studijní skupině je 10. Nejvyšší
počet studentů ve studijní skupině je 40. Na studijní skupiny v případech oborů vzdělání
82 - Umění a užité umění se věta první nepoužije.
(2) V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze na výuku některých
předmětů nebo v jiných odůvodněných případech dělit studijní skupiny na podskupiny,
případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.
(3) Při dělení studijních skupin a spojování studijních skupin a podskupin
je ředitel školy povinen zohlednit:
a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví studentů,
b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu,
c) specifika studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných
studentů,
d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,
e) požadavky na prostorové zabezpečení výuky,2)
f) požadavky na materiální zabezpečení výuky,
g) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání
i z hlediska ekonomického.
Hodnocení výsledků vzdělávání studentů
§ 5
Formy hodnocení
(1) Škola způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní před zahájením výuky program
vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména:
a) anotaci vyučovaného předmětu,
b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož
i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu,
c) seznam studijních pramenů a dalších studijních pomůcek,
d) cíle učení.
(2) Hodnocení se provádí formou:
a) průběžného hodnocení,
b) zápočtu,
c) klasifikovaného zápočtu,
d) zkoušky.
(3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v přednáškách, v seminářích,
ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující
provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací,
testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení
mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, klasifikovaném zápočtu a zápočtu.
Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.
(4) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje
program vyučovaného předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet
uděluje.
(5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky
klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.
(6) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost
uplatňovat poznatky získané studiem.
(7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu
ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou a lze je uskutečnit způsobem prezenčním
nebo distančním.
(8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny takto:
I--------------I----------I----------I----------I------------I------------I--------------I I Klasifikační I A I B I C I D I E I F I I stupeň I I I I I I I I--------------I----------I----------I----------I------------I------------I--------------I I Číselná I 1,0 I 1,5 I 2,0 I 2,5 I 3,0 I 4 I I klasifikace I I I I I I I I--------------I----------I----------I----------I------------I------------I--------------I I Slovní I Výborně I Velmi I Dobře I Uspokojivě I Dostatečně I Nedostatečně I I hodnocení I I dobře I I I I I I--------------I----------I----------I----------I------------I------------I--------------I
(9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny
známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.
(10) Udělení zápočtu do výkazu o studiu vyučující předmětu zapíše slovem
„započteno“ a uvede datum jeho udělení. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
Hodnocení klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející do výkazu o studiu
a uvede datum hodnocení. Je-li výkaz o studiu veden v listinné podobě, připojí vyučující
předmětu nebo zkoušející také svůj podpis.
(11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů
a konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu.
(12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným
vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditového systému (ECTS) používaného
v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA).
§ 6
Komisionální přezkoušení
(1) Forma komisionální zkoušky se použije v případech, kdy student požádá
ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svého vzdělávání.
Student může požádat o přezkoušení nejpozději do 3 pracovních dnů od oznámení výsledku
klasifikace. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky
a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program.
(2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak,
aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní před jejím konáním. Pokud
je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.
(3) Komisi jmenuje ředitel školy.
(4) Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo
jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující studenta danému předmětu,
a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu.
(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce
se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta.
(6) Student může v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku.
Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným
způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu
hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program.
(7) Student se může ze závažných důvodů od komisionální zkoušky omluvit,
avšak nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví,
případně se studentem dohodne náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky
se lze omluvit pouze jednou.
(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke
zkoušce bez omluvy, jeho omluva nebyla uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla
zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných,
zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů
od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti
důvodů rozhoduje ředitel školy.
(9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy
v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná
nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu; formy zkoušky se mohou kombinovat.
(10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání
zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech,
kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů
z důvodu ochrany soukromí pacienta.
Absolventská práce a absolutorium
§ 6a
(1) Zadání absolventské práce určí ředitel školy nejpozději 9 měsíců před
termínem obhajoby absolventské práce. Téma a zadání absolventské práce je stejné
i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
(2) Zadání absolventské práce obsahuje
a) téma absolventské práce,
b) termín odevzdání absolventské práce,
c) způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu absolventské práce a
d) požadavek na počet vyhotovení absolventské práce.
(3) Ředitel školy nejpozději
a) 9 měsíců před termínem konání absolutoria určí vedoucího absolventské práce a
zveřejní kritéria hodnocení a
b) 1 měsíc před termínem obhajoby absolventské práce stanoví oponenta absolventské
práce.
(4) Vedoucím absolventské práce a oponentem absolventské práce může být
i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu k právnické osobě
vykonávající činnost školy, jestliže působí nebo působila v oblasti související s
tématem absolventské práce.
(5) Vedoucí absolventské práce a oponent absolventské práce zpracují samostatné
písemné posudky a hodnocení absolventské práce. Posudky předají studentovi a členům
zkušební komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby absolventské práce.
(6) Neodevzdá-li student pro vážné důvody absolventskou práci v termínu
stanoveném podle odstavce 2 písm. b) a omluví-li se s uvedením těchto důvodů písemně
řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání absolventské práce, ředitel
školy stanoví náhradní termín pro odevzdání absolventské práce a nový termín konání
absolutoria. Pokud student absolventskou práci neodevzdá v termínu podle odstavce
2 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů, posuzuje se, jako by práci
neobhájil.
nadpis vypuštěn
§ 7
nadpis vypuštěn
(1) Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:
a) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3 nebo 4 roky od
1. do 30. června,
b) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 roku
od 2. do 31. ledna.
(2) Student se může přihlásit k absolutoriu, pokud odevzdal ve stanoveném
nebo náhradním termínu absolventskou práci.
(3) Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo možné
ji konat do šesti měsíců od konání řádného nebo náhradního termínu absolutoria.
(4) Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo možné
jej konat do šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria.
(5) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí
být zveřejněny nejméně 1 měsíc předem na viditelném a přístupném místě ve škole a
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 8
Organizace absolutoria
(1) Před zahájením konání absolutoria neprobíhá výuka studentů posledního
ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních dnů.
(2) Příprava na jednotlivou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z cizího
jazyka a na obhajobu absolventské práce trvá 20 minut. Pokud student koná jednotlivé
zkoušky a obhajobu absolventské práce souhrnně, příprava trvá celkem 60 minut.
(3) Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součástí
virtuální či jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.
(4) Zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 20 minut a zkouška z cizího
jazyka trvá nejvýše 20 minut.
(5) Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných
předmětů.
(6) Pokud student koná jednotlivé zkoušky a obhajobu absolventské práce
souhrnně, trvá zkušební blok nejvýše 60 minut; pokud je součástí obhajoby absolventské
práce nebo zkoušky virtuální nebo jiná prezentace, trvá zkušební blok nejvýše 80
minut.
§ 9
Hodnocení absolutoria
(1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny
takto:
I--------------I----------I----------I----------I------------I------------I--------------I I Klasifikační I A I B I C I D I E I F I I stupeň I I I I I I I I--------------I----------I----------I----------I------------I------------I--------------I I Číselná I 1,0 I 1,5 I 2,0 I 2,5 I 3,0 I 4 I I klasifikace I I I I I I I I--------------I----------I----------I----------I------------I------------I--------------I I Slovní I Výborně I Velmi I Dobře I Uspokojivě I Dostatečně I Nedostatečně I I hodnocení I I dobře I I I I I I--------------I----------I----------I----------I------------I------------I--------------I
(2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky
z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.
(3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni
a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby
absolventské práce hůře než B - velmi dobře,
b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské
práce hůře než E - dostatečně, nebo
c) neprospěl, jestliže student je hodnocen z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské
práce F - nedostatečně.
(4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek
oznámí studentovi předseda zkušební komise v den, ve kterém konal student absolutorium.
ČÁST DRUHÁ
ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
§ 10
Obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu
Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje:
a) identifikační údaje,
b) návrh vzdělávacího programu,
c) doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu.
§ 11
Identifikační údaje
Identifikačními údaji podle § 10 písm. a) jsou:
a) název, sídlo a právní forma právnické osoby, která vykonává, nebo
bude vykonávat činnost vyšší odborné školy,
b) zřizovatel školy v případě školské právnické osoby nebo příspěvkové
organizace,
c) kód a název oboru vzdělání,
d) název vzdělávacího programu,
e) zaměření vzdělávacího programu, pokud se na zaměření dělí,
f) podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání,
g) délka vzdělávacího programu (počet ročníků a období),
h) forma vzdělávání,
i) vyučovací jazyk.
§ 12
Návrh vzdělávacího programu
Návrh vzdělávacího programu obsahuje:
a) profil absolventa, který vymezuje výstupní znalosti, schopnosti a
dovednosti absolventa,
b) možnosti uplatnění absolventa, které obsahují výčet profesních činností,
případně profesí, pro jejichž výkon je absolvent připravován,
c) charakteristiku vzdělávacího programu, která se skládá z:
1. pojetí
a cílů vzdělávacího programu,
2. charakteristiky vzdělávacího programu včetně podmínek
bezpečnosti práce a ochrany zdraví,
3. organizace výuky,
4. případných dalších podmínek
pro přijímání studentů, např. podmínek pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami, konání talentových zkoušek apod.,
d) u každé formy vzdělávání přesné vymezení rozsahu a formy teoretické
přípravy, konzultačních hodin, samostudia, případně dalších způsobů práce se studenty,
e) obsah vzdělávání ve vzdělávacím programu uspořádaný do předmětů nebo
jiných ucelených částí učiva, například modulů (dále jen "předmět") a jejich rozdělení
na povinné, povinně volitelné a volitelné,
f) učební plán s časovými dotacemi předmětů pro každou z uvedených forem
vzdělávání, součástí učebního plánu jsou i poznámky k učebnímu plánu a přehled využití
týdnů v jednotlivých obdobích s vyznačením činností podle § 3 odst. 1,
g) obsah předmětů včetně odborné praxe, návrh fyzických nebo právnických
osob, na jejichž pracovištích se odborná praxe bude konat,
h) formy hodnocení předmětů v jednotlivých obdobích, označení předmětů,
které budou součástí absolutoria,
i) seznam studijních pramenů a dalších studijních pomůcek pro studenty
včetně možnosti využití moderních informačních technologií.
§ 13
Doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu
Doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu obsahují:
a) soupis specializovaných učeben, laboratoří, ateliérů a dalších výukových
prostor odborných předmětů, popis jejich technické úrovně a údaje o jejich počtu
a kapacitě,
b) údaje o stávajícím vybavení výpočetní technikou a o možnostech jejího
využití k uskutečňování vzdělávacího programu,
c) záměr rozvoje a odůvodnění vzdělávacího programu, podmínky pro hodnocení
a zabezpečení kvality vzdělávacího programu,
d) údaje o rozvoji spolupráce s odbornou praxí, vyššími odbornými a vysokými
školami a dalšími právnickými osobami včetně zahraničních, charakteristiku této spolupráce
a její rozsah,
e) zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu včetně případného
vyjádření profesních sdružení a právnických osob.
ČÁST TŘETÍ
ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ
§ 14
Výše úplaty
(1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen "školné")
v jednotlivých oborech vzdělání vyšších odborných škol zřizovaných státem, krajem,
svazkem obcí nebo obcí se za školní rok stanovuje takto:
-----------------------------------------------------------------
Vzdělávací programy ve skupinách Výše školného
oborů vzdělání
-----------------------------------------------------------------
82 - Umění a užité umění 5 000,- Kč
-----------------------------------------------------------------
41 - Zemědělství a lesnictví 4 000,- Kč
43 - Veterinářství a veterinární
prevence
65 - Gastronomie, hotelnictví
a turismus
-----------------------------------------------------------------
72 - Publicistika, knihovnictví 2 500,- Kč
a informatika
68 - Právo, právní a veřejnosprávní
činnost
-----------------------------------------------------------------
ostatní 3 000,- Kč
-----------------------------------------------------------------
(2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné
až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.
(3) Za dobu, kdy škola poskytuje vzdělávání distančním způsobem, se školné
nevrací.
§ 15
Splatnost školného
(1) Student uhradí školné ve dvou splátkách:
a) nejpozději do 15. října za zimní období a nejpozději do 15. února
za letní období příslušného školního roku,
b) přijatý uchazeč o studium musí uhradit první splátku nejpozději do
15 dnů po obdržení rozhodnutí o přijetí.
(2) Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student poměrnou
částku za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přijetí
nabylo právní moci.
(3) Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního nebo
letního období se školné nevrací.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 16
Přechodné ustanovení
(1) Ve školním roce 2004/2005 se školné stanoví podle dosavadních právních
předpisů.
(2) Podle ustanovení § 3 odst. 5 se postupuje od školního roku 2005/2006.
Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(3) Podle ustanovení § 4 odst. 1 se postupuje od školního roku 2005/2006
počínaje prvním ročníkem.
(4) Ustanovení § 8 odst. 4 a § 8 odst. 5 se nepoužije, pokud učební dokumenty
vydané podle dosavadních právních předpisů, které se podle § 185 odst. 2 zákona považují
za akreditované vzdělávací programy, stanovují podmínky zkoušky z odborných předmětů
odlišně.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 470/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podané přede dnem nabytí účinnosti
této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl.II vyhlášky č. 306/2025 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Na studijní skupiny ve vzdělávacím programu, který byl akreditován přede
dnem 1. září 2025, nebo řízení o žádosti o akreditaci bylo zahájeno přede dnem 1.
září 2025, nebo pokud byla platnost akreditace takového programu prodloužena, se
§ 4 odst. 1 věta první vyhlášky č. 10/2005 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září
2025, do 31. srpna 2028 nepoužije. Studijní skupiny ve vzdělávacím programu podle
věty první do 31. srpna 2028 mají
a) nejnižší počet studentů ve studijní skupině při zahájení studia v prvním ročníku
10, nebo
b) nejnižší průměrný počet studentů ve studijní skupině 10.
2.
neplatil
3. Lhůta uvedená v § 6a odst. 1 a odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 10/2005 Sb.,
ve znění účinném ode dne 1. září 2025, činí ve školním roce 2025/2026 8 měsíců.
2) Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory
a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení.