Judikáty - strana 8
Školství: přípustnost odvolání proti rozhodnutí mateřské školy zřízené církví; příslušnost k rozhodnutí o odvolání
k § 35 odst. 1 a § 183 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)*)
I. Na rozhodování mateřské školy zřízené registrovanou církví nebo náboženskou společností o ukončení předškolního vzdělávání podle § 35 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se vztahuje správní řád z roku 2004.
II. Proti rozhodnutí mateřské školy zřízené registrovanou církví nebo náboženskou společností o ukončení předškolního vzdělávání podle § 35 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), lze podat odvolání, o němž přísluší rozhodnout Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2013, čj. 1 As 160/2012-41)
Prejudikatura: č. 1409/2007 Sb. NSS, č. 1911/2009 Sb. NSS a č. 2437/2011 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 3/1997 Sb. a č. 240/2005 Sb.
Věc: a) Ondřej M. a b) Monika S. proti Mateřské škole Sion o ukončení předškolního vzdělávání, o kasační stížnosti žalobce a).
Žalovaná je školskou právnickou osobou ve smyslu § 8 odst. 6 a § 124 až § 140 školského zákona. Jejím zřizovatelem je v souladu s § 8 odst. 6 školského zákona ve spojení s § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), Sbor Jednoty bratrské v Hradci Králové - Sion, jako organizační jednotka registrované církve, jíž bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy.
Dne 1. 5. 2007 podala žalobkyně b) přihlášku svého syna - žalobce a) do žalované mateřské školy a zároveň podepsala "dohodu o podmínkách školky Sion". V dohodě žalobkyně b
7 As 165/2012 - 22
Formulace otázek maturitní zkoušky
I. Vyrozumění ministerstva školství o žádosti o přezkoumání výsledku společné části maturitní zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou nebo o přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky (§ 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění účinném do 8. 11. 2012) je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. přezkoumatelným ve správním soudnictví na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.).
II. Skutečnost, že určitá otázka závisí na odborném posouzení, nemůže znamenat, že ji to vylučuje ze soudní kontroly. Pokud by tomu tak bylo, soudní kontrola by v řadě oblastí zcela ztratila smysl, neboť rozhodování veřejné správy se velmi často týká otázek specializovaných, vysoce odborných, a tedy vymykajících se znalostem soudců. K tomu, aby soud dokázal posoudit i takové otázky, má k dispozici příslušné procesní nástroje, které může v rámci dokazování použít, a to odborné vyjádření nebo znalecký posudek (§ 127 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.).
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobkyně: A. K.,
zastoupená Mgr. Petrem Holešínským, advokátem se sídlem Husinecká 808/5, Praha 3 - Žižkov, proti
žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 7, Praha 1, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2012, č. j. 10 A
278/2011 - 79 - 83, takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 8. 2012, č. j. 10 A 278/2011 - 79 - 83, zrušil
rozhodnutí žalovaného (dále jen „stěžovatel“) ze dne 30. 6. 2011, č. j. 18935/2011 - 23, o
přezkoumání výsledku didaktického testu žalobkyně (dále jen „ú
21 Cdo 1598/2011
Předpoklady pro podání výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. f) zák.
práce
Pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) zák. práce není
významné, zda ke stanovení předpokladů došlo právním předpisem již před vznikem pracovního poměru
nebo teprve v době jeho trvání. Lze tedy dát úspěšně výpověď zaměstnanci, který nesplňuje
předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, i když tyto předpoklady byly
právním předpisem stanoveny teprve v době trvání pracovního poměru zaměstnance a při vzniku tohoto
pracovního poměru nebyly ještě právním předpisem vyžadovány. Právními předpisy, které stanoví
předpoklady pro výkon sjednané práce, se v první řadě rozumí obecně závazné právní
předpisy.
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci
žalobkyně A. J., zastoupené JUDr. Jaroslavem Kubínem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích,
Pražská č. 7, proti žalované Střední odborné škole a Střednímu odbornému učilišti, Písek, Komenského
č. 86 se sídlem v Písku, Komenského č. 86, IČO 00511382, zastoupené JUDr. Janem Tarabou, advokátem
se sídlem v Písku, Prokopova č. 339, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a 90.400,- Kč, vedené
u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 9 C 461/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. ledna 2011 č.j. 6 Co 2773/2010-137, takto:
Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 23. září 2010
č.j. 9 C 461/2009-108 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v
Písku k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Dopisem ze dne 14.5.2009 žalovaná sdělila žalobkyni, že jí dává výpověď z
pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) zák. práce. Důvod k tomuto opatření spatřovala v
tom, že žalobkyně "nesplňuje odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává"
podle ustanovení § 3 odst. 1 p
21 Cdo 908/2011 - Hodnocení intenzity porušení právních povinností ředitelem školské právnické osoby
21 Cdo 908/2011
Hodnocení intenzity porušení právních povinností ředitelem školské právnické
osoby
Při hodnocení, zda porušení nebo neplnění právních povinností ředitelem školské
právnické osoby dosáhlo intenzity vyžadované ustanovením
§ 166 odst. 5 písm. a) zákona č.
561/2004 Sb., soud může – obdobně jako v
případě hodnocení intenzity porušení pracovních povinností ze strany jakéhokoli jiného zaměstnance -
přihlédnout osobě ředitele, k jeho dosavadnímu postoji k plnění právních povinností, k době a
situaci, v níž došlo k porušení nebo nesplnění právních povinností, k míře zavinění, ke způsobu a
intenzitě porušení konkrétních povinností, k důsledkům porušení právních povinností pro
zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním ředitel způsobil zaměstnavateli škodu, apod., tak, aby
rozhodnutí o odvolání ředitele z funkce odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli (školské právnické
osobě) lze spravedlivě požadovat, aby ředitel u něho nadále vykonával svou funkci.
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce
Mgr. M. B., zastoupeného JUDr. Ivem Kuběnou, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici č. 50,
proti žalovaným 1) Moravskoslezskému kraji se sídlem krajského úřadu v Ostravě, 28. října č. 117,
IČO 70890692, zastoupenému JUDr. Vítem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě, Tvorkovských č.
223/13, a 2) Gymnáziu a Střední odborné škole, Nový Jičín, příspěvkové organizaci se sídlem v Novém
Jičíně, Palackého č. 50, IČO 00601675, o neplatnost odvolání z funkce, vedené u Okresního soudu v
Ostravě pod sp. zn. 85 C 110/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze
dne 14. ledna 2010 č.j. 85 C 110/2007-232 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. října 2010
č.j. 16 Co 89/2010-280, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne
14.1.2010 č.j. 85 C 110/2007-232 se zastavuje.
II. Roz
Školství: povaha předškolního vzdělávání; přezkum rozhodnutí mateřské školy o přijetí dítěte
k § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.*)
I. Rozhodování mateřské školy o nepřijetí dítěte do (předškolního) vzdělávacího systému podle § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, se odehrává v oblasti veřejné správy. Vzdělávání včetně předškolního je veřejnou službou, je svázáno přísnou regulací a kontrolováno státem; rozhodování o jeho poskytnutí proto nelze považovat za akt vymykající se soudní kontrole.
II. Disponuje-li mateřská škola pravomocí rozhodovat o přijetí dítěte do systému (předškolního) vzdělávání - mateřské školy - podle § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, přičemž zákonné podmínky pro taková rozhodování zákon nikterak neupravuje, pak je nutno zajistit, aby byla při rozhodování vážena předem stanovená kritéria pro přijímání dětí do tohoto systému vzdělávání.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, čj. 1 As 35/2012-40)
Prejudikatura: č. 1108/2007 Sb. NSS, č. 1112/2007 Sb. NSS, č. 1717/2008 Sb. NSS a č. 2566/2012 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 112/1996 Sb.; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 7. 1968, Belgický jazykový případ (stížnosti č. 1474/62, 1677/62, 1691/62, 1769/63, 1994/63, 2126/64, Series A, č. 6, s. 218).
Věc: Viktorie T. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje o nepřijetí žalobkyně k předškolnímu vzdělávání, o kasační stížnosti žalobkyně.
Dne 25. 3. 2011 rozhodla ředitelka mateřské školy o nepřijetí žalobkyně k předškolnímu vzdělávání. Žalobkyně podala proti rozhodnutí ředitelky mateřské školy odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 6. 2011 zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Brně, který ji usne
33 Cdo 2727/2010
Ke krajskému zřízení a jeho působnosti
Kraj jednak vykonává samostatnou působnost, v rámci níž spravuje své záležitosti, a
jednak vykonává přenesenou působnost, tj. státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům
kraje. V případě financování škol a školských zařízení byl výkon státní správy svěřen školským
zákonem krajským úřadům, které jsou oprávněny v přenesené působnosti poskytovat dotace v rozsahu a
za podmínek stanovených zákonem č. 306/1999
Sb. právnickým osobám zde vyjmenovaným. Finanční prostředky státního rozpočtu vyčleněné na
činnost škol a školských zařízení jsou sice poskytnuty formou dotace krajskému úřadu do rozpočtu
kraje, který je jejich příjemcem, avšak nakládat s nimi je oprávněn pouze krajský úřad v přenesené
působnosti při výkonu své působnosti podle školského zákona. Krajský úřad je pak poskytuje formou
dotace na základě smlouvy uzavřené mezi ním a příslušnou právnickou osobou (nikoli na základě
rozhodnutí). K poskytování dotací patří nejen uzavírání smluv o poskytnutí dotace a o jejím zvýšení,
ale i posouzení, zda žadatel splnil zákonné podmínky pro uzavření takových smluv, dále odstoupení od
těchto smluv pro nedodržení zákonných pravidel a kontrola vyúčtování dotace. Přiznává-li zákon
krajskému úřadu postavení smluvní strany, způsobilé uzavírat smlouvy o poskytování dotací (tj. činit
právní úkony), a umožňuje-li mu disponovat právy a povinnostmi vyplývajícími z těchto smluvních
vztahů, má krajský úřad i způsobilost být účastníkem řízení ve sporech týkajících se těchto práv a
povinností.
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce
Střediska výchovné péče pro děti a mládež HELP ME se sídlem Brno, Bořetická 2, zastoupeného Mgr.
Michalem Buchlovským, advokátem se sídlem Brno, Cihlářská 19, proti žalovanému Krajskému úřadu
Jihomoravského kraje se sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 3/5 , o určení neplatnosti odst
21 Cdo 1493/2010
Výkon přímé pedagogické činnosti
Smyslem ustanovení § 32 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících není, aby byl
osobám bez náležité kvalifikace umožněn po dobu pěti let výkon přímé pedagogické činnosti bez této
kvalifikace, nýbrž, že jde o výjimku, která těmto osobám sice umožňuje vykonávat přímou pedagogickou
činnost ještě nejdéle po dobu pěti let, ovšem za splnění další podmínky, že v této době (v době pěti
let od účinnosti zákona o pedagogických pracovnících) jednak zahájí studium k získání potřebného
předpokladu, a jednak toto studium také v uvedené době úspěšně ukončí a potřebný předpoklad
získají.
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci
žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Alešem Janů, advokátem se sídlem v Táboře, Čelkovická č. 445,
proti žalované Střední odborné škole a Střednímu odbornému učilišti, Hněvkovice 1, příspěvkové
organizaci se sídlem v Týně nad Vltavou - Hněvkovice na levém břehu Vltavy č. 1, IČO 00073130,
zastoupené JUDr. Stanislavem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže č.
3/66, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod
sp. zn. 30 C 359/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze
dne 12.listopadu 2009 č.j. 8 Co 2266/2009-66, takto:
I. Dovolání žalobce se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů
dovolacího řízení 4.860,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Stanislava
Flašky, advokáta se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže č. 3/66.
Odůvodnění:
Dopisem ze dne 27.4.2009 žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního
poměru podle § 52 písm. f) zák. práce. Důvod k tomuto opatření spatřovala v tom, že zaměstnanec
"nesplňuje odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost dle zákona č.
563/2004 Sb. pro výkon
Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání Školství: rozhodnutí mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání
k § 35 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
I. Rozhodnutí mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání podle § 35 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, podléhá přezkumu ve správním soudnictví bez ohledu na zřizovatele mateřské školy.
II. Rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání podle § 35 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, vydává mateřská škola jako subjekt veřejné správy, nikoliv její ředitel, jenž je pouze vykonavatelem veřejné správy.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2011, čj. 1 As 53/2011-109)
Prejudikatura: č. 1717/2008 Sb. NSS.
Věc: a) Ondřej M. a b) Monika S. proti Mateřské škole Sion o ukončení předškolního vzdělávání, o kasační stížnosti žalobců.
Mateřská škola Sion je školskou právnickou osobou ve smyslu § 8 odst. 6 a § 124 až § 140 školského zákona. Jejím zřizovatelem je v souladu s § 8 odst. 6 školského zákona ve spojení s § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), Sbor Jednoty bratrské v Hradci Králové - Sion jako organizační jednotka registrované církve, jíž bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy.
Dne 1. 5. 2007 podala žalobkyně b) přihlášku svého syna - žalobce a) do Mateřské školy Sion a zároveň podepsala "dohodu o podmínkách školky Sion". V dohodě potvrdila, že byla seznámena a souhlasí s křesťanským zaměřením školky Sion, v níž jsou děti vedeny k důležitým životním hodnotám jako je zájem o druhého, láska k pravdě, čestnost, upřímnost atd., které vycházejí z křesťanských hodnot. Součástí programu jsou biblické chvilky a další křesťanské prvk
Řízení před soudem: kompetenční výluka; inspekční zpráva České školní inspekce Školství: inspekční zpráva České školní inspekce
k § 174 odst. 12 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
k § 65 a násl. soudního řádu správního
Inspekční zpráva vyhotovená Českou školní inspekcí podle § 174 odst. 12 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), není rozhodnutím ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s., a nepodléhá tedy samostatnému přezkumu ve správním soudnictví.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2011, čj. 9 As 11/2011-74)
Prejudikatura: č. 860/2006 Sb. NSS a č. 906/2006 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným Anglicko-české gymnázium AMAZON proti České školní inspekci - Pražský inspektorát o zrušení inspekční zprávy, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaný vydal dne 15. 4. 2010 inspekční zprávu o žalobkyni, provozovatelce soukromé střední školy, ve které konstatoval, že "pro účely zvýšení dotací podle § 5 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů je právnická osoba vykonávající činnost školy hodnocena podprůměrně".
Žalobkyně se následně obrátila na Městský soud v Praze a domáhala se zrušení této inspekční zprávy. Městský soud žalobu usnesením ze dne 7. 12. 2010 odmítl s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2006, čj. 3 Aps 2/2005-44, č. 860/2006 Sb. NSS, z něhož vyplývá, že proti inspekční zprávě vyhotovené Českou školní inspekcí dle § 19 odst. 6 již zrušeného zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, se nelze ve správním soudnictví bránit žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s.
Proti tomuto usnesení brojila žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností. Namítala, že inspekční zpráva je podkladem pro rozhodování jiného správního orgánu, a to
2 Aps 3/2010 - 112
Školství: právo na přístup ke školnímu stravování
Právo na přístup ke školnímu stravování je veřejným subjektivním právem, o němž
přísluší rozhodnout řediteli školy nebo školského zařízení dle
§ 164 odst. 1 písm. a) zákona č.
561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Z toho ovšem ještě nevyplývá, že žák
má právní nárok na to, aby mu byla přímo poskytnuta strava jdoucí nad rámec výživových norem a
finančních limitů dle vyhlášky č. 107/2005
Sb., o školním stravování. Není přitom porušením ústavním pořádkem garantované svobody
vyznání, pokud je žákovi umožněno, aby si stravu, která je v souladu s náboženským vyznáním nebo
světonázorem jeho a jeho zákonných zástupců, přinesl do školy, v době oběda si ji nechal ve školní
jídelně ohřát a následně ji zkonzumoval.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2011, čj.
2 Aps 3/2010 112)
Prejudikatura: č. 720/2005 Sb.NSS, č. 923/2006 Sb.NSS a č. 1773/2009 Sb.NSS; nálezy
Ústavního soudu č. 165/1995 Sb., č.
251/2008 Sb. a usnesení č. 30/2002 Sb.ÚS (sp.
zn. IV. ÚS 233/02); rozsudek velkého senátu
Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 6. 2007, Folgero proti Norsku (stížnost č. 15472/02), a
rozsudky ze dne 7. 12. 1976, Kjeldsen, Busk Madsen a Pedersen proti Dánsku (stížnost č. 5095/71,
Series A, č. 23), ze dne 25. 2. 1982, Campbell a Cosans proti Spojenému království (stížnosti č.
7511/76 a 7743/76, Series A, č. 48), ze dne 6. 11. 2008, Leela Forderkreis e.V. a další proti
Německu (stížnost č. 58911/00), ze dne 7. 12. 2010 ve věci Jakobski proti Polsku (stížnost č.
18429/06).
Věc: a) Zuzana C. a b) nezl. Flavio C., zastoupený žalobkyní a) jako zákonnou zástupkyní, proti
1) Základní škole Slovácká a 2) městu Břeclav o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti
žalobců.
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věc
Opatření obecné povahy: negativní vymezení; rámcový vzdělávací program Školství: rámcový vzdělávací program
k § 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
k § 101a a násl. soudního řádu správního ve znění zákona č. 127/2005 Sb.
Rámcový vzdělávací program vydaný podle § 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), je tzv. vnitřním předpisem, nikoliv opatřením obecné povahy.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2011, čj. 1 Ao 1/2011-49)
Prejudikatura: č. 605/2005 Sb. NSS, č. 740/2006 Sb. NSS, č. 1383/2007 Sb. NSS, č. 1915/2009 Sb. NSS, č. 2140/2010 Sb. NSS a č. 2141/2010 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 198/2008 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 14/07); rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 6. 2007, FolgerN a další proti Norsku (stížnost č. 15472/02).
Věc: a) Radim U., b) Kateřina U., c) Jan R., d) Zdeňka R., e) Magdaléna D., f) Vojtěch D., DiS, g) Ing. Alena P., h) Ing. Jiří P., ch) Mgr. Vítězslav P., PhD., i) Barbora S. a j) Pavel S. proti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy o návrhu na zrušení opatření obecné povahy.
Dne 13. 12. 2004 vydala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy postupem podle § 4 školského zákona Opatření, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen "Opatření" a "Rámcový vzdělávací program"). Uvedený Rámcový vzdělávací program byl změněn Opatřením ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 16. 12. 2009, a to tak, že do něj byl jako část 5.10.3 zařazen nový doplňující vzdělávací obor s názvem "Etická výchova". Příloha č. 1 posledně uvedeného opatření specifikovala obsah nového vzdělávacího oboru tak, že jej tvoří deset témat (např. "mezilidské vztahy a komunikace", "důstojnost lidské osoby, pozitivní hodnocení sebe", "pozitivní hodnocení druhých" atd.), na něž navazuje šest aplikačních
33 Cdo 3006/2009
K neinvestičním výdajům školy
Podle § 14 odst. 3 zákona č.
564/1990 Sb., resp podle
§ 178 odst. 6 zákona č.
561/2004 Sb. je obec, jejíž žáci s trvalým
pobytem na jejím území plní povinnou školní docházku ve škole, kterou zřídila jiná obec, povinna
hradit této obci neinvestiční výdaje školy (vyjma těch, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu a
přidělovány krajským úřadem) připadající na žáky s místem trvalého pobytu na jejím území ve skutečné
výši; není tudíž podstatné, že kapacita žáků stanovená rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy ČR nebyla ve školních letech naplněna. Neinvestiční výdaje připadající na jednoho žáka v
daných školních letech jsou výsledkem podílu veličiny představující neinvestiční výdaje hrazené
školou (dělenec) a veličiny, jež představuje celkový skutečný počet žáků plnících povinnou školní
docházku (dělitel).
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Městské
části Praha 13 proti žalované obci Zbuzany , zastoupené JUDr. Janem Oškrdalem, advokátem se sídlem v
Praze 5, Štefánikova 65, o 65.614,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod
sp. zn. 7 C 220/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2009,
č.j. 21 Co 92/2009-183, a proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 23. 10. 2008, č.j. 7 C
220/2005-158 (ve znění opravného usnesení ze dne 10. 12. 2008, č.j. 7 C 220/2005-157), takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 23. 10.
2008, č.j. 7 C 220/2005-158, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 12. 2008, č.j. 7 C 220/2005-157,
se zastavuje.
II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2009, č.j. 21 Co
92/2009-183, se zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 23. 10. 2008
2 As 66/2010 - 74
Školský rejstřík
Pedagogicko-psychologická poradna nemůže být zapsána do rejstříku školských zařízení podle § 148 odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, pokud služby jí poskytované odporují preferencím Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a příslušného kraje. Zamítnutí žádosti z těchto důvodů není omezením práva podnikat ve smyslu čl. 26 Listiny základních práv a svobod.
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně:
Pedagogicko-psychologická poradna LOGO, s. r. o., se sídlem Brno, Vsetínská 20,
zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem, se sídlem Praha 2, Jugoslávská 12, proti
žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Praha 1,
Karmelitská 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2008, č. j. 29 628/2007-21, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2010, č. j. 11 Ca
139/2008 - 47, takto:
I.Kasační stížnost se zamítá.
II.Žalovanému se nepřiznáváprávo na náhradu nákladů řízení o
kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 10. 3. 2008, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje,
odboru školství, ze dne 26. 9. 2007, č. j. JMK 86 903/2007. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta žádost
stěžovatelky o zápis školského poradenského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení.
Městský soud v napadeném rozsudku zaujal právní názor, že žalobkyně nesplnila podmínku pro zápis
zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vyžadovanou v
§ 148 odst. 3 písm. a) zákona č.
561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
Režim stavby podle vyhl. č. 157/1976 Sb. má předepsaný určité
náležitosti; musí být též podepsán statutárními orgány účastníků výstavby nebo
jimi písemně určenými pracovníky. Pokud tato nutná náležitost, vyplývající z
úst. § 6 odst. 6 cit. vyhlášky není splněna, nejde o režim stavby podle
uvedeného předpisu a nelze z něj vyvozovat majetkové sankce podle § 10 za
prodlení se splněním závazku ukončit činnost v určitém termínu.