Nejen v Česku, ale i na Slovensku se v současnosti školy připravují na velkou kurikulární reformu. Obě země přitom za sebou mají hned několik pokusů o změnu vzdělávání, jejichž výsledky jsou spíše rozpačité. Podle Jozefa Ondáše, který se řízením systémových změn zabývá nejen ve vzdělávání, ale především v byznysovém prostředí, je v obou zemích příprava reformy stále na začátku. Už se rýsuje obsah kurikulárních dokumentů a začínají vznikat metodiky pro učitele, které jim mají pomoci dostat nové kurikulum do výuky. „Stále ale chybí představa, jak změnit mindset vzdělávacího ekosystému,“ upozorňuje Jozef Ondáš. Bez změny v myšlení těch, kdo se ve vzdělávacím systému pohybují, přitom kurikulární reformě moc šancí na úspěch nedává. Jozef Ondáš přednášel v Praze v rámci česko-slovenského projektu Spolu k novému kurikulu.
Změnu je třeba řídit, jinak nemá moc šancí na úspěch
Vydáno:
8 minut čtení
Změnu je třeba řídit, jinak nemá moc šancí na úspěch
Radka
Hrdinová
SKAV
Vy máte zkušenost s tím, jak dosáhnout systémové změny v byznyse, ale zabýváte se i vzděláváním. Jak velké jsou rozdíly mezi těmito dvěma světy?
Principiálně z pohledu řízení systémové změny mezi nimi velké rozdíly nevidím. Ať jde o korporaci, nebo o vzdělávací systém, vždy je třeba přístup upravit tak, aby zahrnoval specifika konkrétního ekosystému, jehož změnu řídíte. Ve školství nyní usilujeme o kurikulární reformu, která chce změnit