Myšlení

Umělá inteligence se stává běžnou součástí vzdělávacího procesu a každodenního života dětí a dospívajících. Přináší to nové výzvy, které mohou zásadně ovlivnit rozvoj kognitivních schopností a sociálních dovedností žáků. Poradenští pracovníci jsou často prvními, za kým přicházejí učitelé i zákonní zástupci s otázkami ohledně vlivu těchto technologií na duševní zdraví a rozvoj dětí. V tomto článku představíme dva významné scénáře rizik spojených s umělou inteligencí ve vzdělávání, které můžeme již dnes pozorovat v jejich zárodku.

Již od roku 2000 se Česká republika pravidelně zapojuje do mezinárodního šetření PISA, které sleduje úroveň čtenářských, matematických a přírodovědných dovedností u patnáctiletých žáků. Poslední cyklus šetření PISA byl realizován v roce 2018 a jeho součástí bylo také sledování konceptu nastavení mysli žáků. Mezinárodní výsledky k této problematice byly publikovány ze strany OECD na jaře 2021 a následně Česká školní inspekce zpracovala sekundární analýzu ve vztahu k českému prostředí. V ní naznačujeme, do jaké míry u českých žáků převažuje tzv. růstové myšlení 1) a zda žáci s růstovým myšlením dosahují lepších výsledků ve čtenářských dovednostech ve srovnání se svými vrstevníky s tzv. fixním způsobem uvažování  2) . Sekundární analýza je k dispozici na www.csicr.cz; následující text shrnuje několik vybraných zjištění.