Stávková pohotovost, stávka a její pracovněprávní dopady

Stávková pohotovost:

• není v právních předpisech upravena,
• vyhlašuje se z pravidla tehdy, nejsou-li naplněny požadavky zaměstnanců,
• signalizuje připravenost zaměstnanců stávkovat za své požadavky,
• dochází k přípravě stávky,
• nepředstavuje přerušení práce nebo překážku v práci.

Stávka za zvýšení platů zaměstnanců v regionálním školství není stávkou podle zákona o kolektivním vyjednávání (zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů), protože nesouvisí se sporem o uzavření kolektivní smlouvy. Právo na tuto stávku vyplývá z čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a není výslovně upraveno zákonem. Tato stávka:

• představuje přerušení práce zaměstnanci,
• je vyhlašována za účelem dosažení konkrétního cíle,
• může ji organizovat kdokoliv, nejen odborová organizace,
• účast na takto vyhlášené stávce je překážkou v práci na straně zaměstnance bez nároku na náhradu platu.

Osoba organizující stávku vytvoří seznam stávkujících, který pak předá zaměstnavateli.

Protože stávka je překážkou v práci bez náhrady platu, nemá zaměstnavatel povinnost za zaměstnance odvádět pojistné na sociálním zabezpečení a zdravotní pojištění. Stávkující zaměstnanec však bude mít povinnost odvést část zdravotního pojištění jen tehdy, pokud jeho plat za daný měsíc bude nižší než minimální mzda. Pojistné na sociálním zabezpečení se odvádí z příjmu dosaženého zaměstnancem v daném kalendářním měsíci. Zaměstnanci proto povinnost doplatit toto pojistné nevznikne.

Doplňujeme informace Středního článku MŠMT 24. 11. 2023

Pokud se učitel zapojí do pondělní stávky a v týdnu bude suplovat, bude to přespočetná hodina?

Účast ve stávce se posuzuje jako překážka na straně zaměstnance. Z toho důvodu budou hodiny přímé pedagogické činnosti za pondělí považovány za vykonané. Případné suplování v daném týdnu bude pak posouzeno jako přespočetná hodina, pokud samozřejmě daný učitel svou přímou pedagogickou činnost splnil i ve zbytku týdne.