PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA, MPA - strana 2

V návaznosti na obdobně koncipované vzdělávací programy, které byly v letech 2017 a 2018 zaměřeny na práci s úlohami uvolněnými z mezinárodních šetření PISA 2015 a TIMSS 2015 ve výuce a které absolvovaly již téměř 4 000 pedagogů, připravila Česká školní inspekce další vzdělávací program pro učitele základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií (bez ohledu na jejich aprobaci), jehož smyslem je přiblížit pedagogům uvolněné úlohy z mezinárodního šetření PIRLS 2016 zaměřeného na čtenářskou gramotnost, poskytnout jim náměty pro jejich využití ve výuce a podpořit tak mezioborový rozvoj čtenářských dovedností žáků a čtenářské gramotnosti jako takové.

Jedním z diskutovaných témat současnosti je otázka užívání mobilních telefonů ve školách a školských zařízeních (dále jen „školy“). Mobilní telefony jsou v dnešní době běžnou součástí každodenního života, jsou zejména ze strany mladých lidí velmi využívaným nástrojem pro komunikaci s okolím i pro získávání informací o světě. Je možné se tvářit, že by bylo lepší, kdyby mobilní telefony neexistovaly, ale je otázkou, čeho tím dosáhneme. Na úrovni školy je samozřejmě možné, a někdy dokonce i žádoucí užívání mobilních telefonů regulovat. V každém případě však doporučujeme přemýšlet, za jakých podmínek a okolností je daná regulace pozitivní, kdy má ještě výchovný rozměr a kdy už jde o kontraproduktivní zákaz bez respektu k souvislostem a bez snahy o využití potenciálu, který mobilní zařízení nepochybně mají.

Jedním z diskutovaných témat současnosti je otázka užívání mobilních telefonů ve školách a školských zařízeních (dále jen „školy“). Mobilní telefony jsou v dnešní době běžnou součástí každodenního života, jsou zejména ze strany mladých lidí velmi využívaným nástrojem pro komunikaci s okolím i pro získávání informací o světě. Je možné se tvářit, že by bylo lepší, kdyby mobilní telefony neexistovaly, ale je otázkou, čeho tím dosáhneme. Na úrovni školy je samozřejmě možné, a někdy dokonce i žádoucí užívání mobilních telefonů regulovat. V každém případě však doporučujeme přemýšlet, za jakých podmínek a okolností je daná regulace pozitivní, kdy má ještě výchovný rozměr a kdy už jde o kontraproduktivní zákaz bez respektu k souvislostem a bez snahy o využití potenciálu, který mobilní zařízení nepochybně mají.

Jedním ze stěžejních úkolů vzdělávacího systému i samotných škol a školských zařízení je získávat pro pedagogickou práci motivované, nadšené a dobře připravené učitele a zároveň jim po celou dobu jejich pedagogického působení poskytovat adekvátní podporu. Následující článek se zaměří na stav poskytování podpory učitelům, kteří svou pedagogickou praxi začínají, přičemž za začínající učitele budeme pro potřeby tohoto textu považovat pedagogy do dvou let pedagogické praxe. Prezentované informace nejsou souhrnem dojmů či názorů autora, ale reflexí kvantitativních zjištění pramenících z hodnoticí činnosti České školní inspekce ve školách a školských zařízeních s přihlédnutím ke zjištěním z mezinárodního šetření o vyučování a učení TALIS 2013.

Velkým tématem vzdělávacího prostředí jsou stížnosti žáků, jejich zákonných zástupců či jiných osob adresované jak ředitelům škol, tak České školní inspekci. Korektní a úspěšné vyřešení stížnosti či podnětu již na úrovni školy vytváří prostor věnovat více času jejímu rozvoji a zvyšování kvality vzdělávání na jedné straně a zároveň snižuje pravděpodobnost podání stížnosti k České školní inspekci na straně druhé. Prošetřování stížnosti ze strany České školní inspekce navíc představuje velkou zátěž pro všechny dotčené aktéry, a je tedy evidentní, že je vhodné přijímat taková opatření, která povedou k úspěšnému vyřešení situace již v samotném počátku, tedy ve škole.

Ze statistik jednoznačně vyplývá, že některé obory vzdělání s maturitní zkouškou ve vybraných středních školách dlouhodobě vykazují příliš vysokou míru neúspěšnosti žáků, a to zejména ve společné části maturitní zkoušky. Mimo jiné právě na tyto školy se ve školním roce 2016/2017 zaměřila Česká školní inspekce s cílem zjistit možné příčiny tohoto stavu a posoudit, zda a jak jednotlivé školy přijímaly a uplatňovaly příslušná opatření směřující ke snížení školní neúspěšnosti žáků a k celkovému zlepšení stavu vzdělávání. V následujícím článku nabízíme stručné shrnutí nejdůležitějších zjištění, celá tematická zpráva je pak k dispozici na webových stránkách České školní inspekce.

Česká školní inspekce v rámci metodické podpory směřující ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání a s důrazem na podporu propojování externího hodnocení s vlastním hodnocením nabízí základním uměleckým školám k využití tiskové sestavy – reporty, které poskytují detailnější přehledné informace o vybraných aspektech vzdělávání v dané škole a také souhrnné informace pro porovnání se situací v ostatních školách stejného druhu v rámci daného kraje i celé České republiky.

Ve dnech 13.–24. listopadu 2017 provede Česká školní inspekce další ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání, které bude v tomto školním roce zaměřeno na žáky 9. ročníků základních škol a žáky 2. ročníků čtyřletých středních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Sledovanými oblastmi budou čtenářská, matematická a sociální gramotnost a témata související s mediální výchovou. Do vzorku je zařazeno přibližně 600 základních škol a zhruba 600 středních škol, přičemž v každé škole budou zjišťovány výsledky žáků pouze v jedné z uvedených oblastí.

Česká školní inspekce v rámci metodické podpory směřující ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání a s důrazem na podporu propojování externího hodnocení s vlastním hodnocením nabízí střediskům volného času k využití tiskové sestavy – reporty, které poskytují detailnější přehledné informace o vybraných aspektech vzdělávání v daném školském zařízení a také souhrnné informace pro porovnání se situací ostatních školských zařízení stejného druhu v rámci daného kraje i celé České republiky.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech schválil dne 18. července 2017 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2017/2018. Jeho součástí je kromě stálých úkolů určených České školní inspekci příslušnými ustanoveními školského zákona, úkolů navazujících na inspekční činnost v předchozích obdobích nebo rozvojových úkolů také několik úkolů specificky orientovaných, které kromě vnitřních podnětů České školní inspekce reflektují také strategické priority, náměty a dokumenty vlády, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či dalších orgánů veřejné správy. Následující článek tyto specifické úkoly rámcově představuje a uvádí také jejich vazbu na příslušné strategické dokumenty.

Česká školní inspekce provedla v období červen 2016 - únor 2017 podrobné inspekční šetření zaměřené na kvalitu výchovně-vzdělávací činnosti v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Inspekční činnost se skládala ze dvou částí - z prezenčních inspekcí v 57 zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a z doplňkového inspekčního elektronického zjišťování, které bylo provedeno v srpnu 2016 v podobě online elektronického dotazníku pro ředitele všech školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy zřizovaných ministerstvem. Svým rozsahem a orientací šlo o první takto koncipované plošné šetření zaměřené na problematiku ústavní nebo ochranné výchovy v České republice. Následující článek nabízí souhrn hlavních závěrů, zjištění a doporučení vzešlých z této inspekční činnosti, celá tematická zpráva je pak k dispozici na webových stránkách České školní inspekce.

Česká školní inspekce, vedle všech dalších aktivit souvisejících s hodnocením kvality a efektivity počátečního vzdělávání, je již od roku 2011 v rámci ČR také garantem a realizátorem mezinárodních šetření výsledků žáků a rovněž stěžejního mezinárodního šetření OECD, zaměřeného na učitele a ředitele škol na úrovni ISCED 2 – TALIS (Teaching and Learning International Survey). V rámci těchto činností se Česká školní inspekce soustředí také na to, aby na základě informací získaných z jednotlivých šetření předávala vzdělávacímu systému, ale i zřizovatelům škol a přímo jednotlivým školám a jejich pedagogům relevantní a využitelná doporučení v oblastech, v nichž byly identifikovány příležitosti ke zlepšení.

Česká školní inspekce v rámci metodické podpory škol směřující ke zvyšování kvality vzdělávání a s důrazem na podporu propojování externího hodnocení s vlastním hodnocením školy nově nabízí mateřským, základním a středním školám k využití tiskové sestavy - reporty, které poskytují detailnější, přehledné informace o vybraných aspektech vzdělávání v dané škole a také souhrnné informace pro porovnání se situací ostatních škol stejného druhu v rámci daného kraje i celé České republiky. Od poloviny května 2017 tak mají mateřské, základní a střední školy v informačním systému České školní inspekce InspIS DATA k dispozici sadu čtyř specifických reportů.

Školy a školská zařízení mají podle školského zákona povinnost vytvářet mimo jiné také podmínky pro zdravý vývoj dětí a žáků a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí a žáků při vzdělávání a s ním souvisejících činnostech. Jde samozřejmě o nelehký a velmi zodpovědný úkol, při jehož naplňování je třeba školy adekvátně podporovat. Problematice prevence a řešení rizikových jevů se Česká školní inspekce v rámci svých činností dlouhodobě věnuje a výsledky pak prezentuje ve veřejně dostupných zprávách.

Jedním z témat, kterému se Česká školní inspekce v uplynulém školním roce věnovala, bylo vzdělávání nadaných, talentovaných a mimořádně nadaných dětí a žáků. V rámci debat o společném vzdělávání se totiž většinou zdůrazňuje problematika začleňování a vzdělávání dětí a žáků s nějakou formou handicapu a naopak se málo akcentuje fakt, že parametry společného vzdělávání by se měly týkat také dětí a žáků disponujících nějakým talentem či nadáním.

Jedním z témat, kterému se Česká školní inspekce v uplynulém školním roce věnovala, bylo také vzdělávání nadaných, talentovaných a mimořádně nadaných dětí a žáků. V rámci debat o společném vzdělávání se totiž většinou zdůrazňuje problematika začleňování a vzdělávání dětí a žáků s nějakou formou hendikepu, a naopak málo se akcentuje fakt, že parametry společného vzdělávání by se měly týkat také dětí a žáků disponujících nějakým talentem či nadáním.

V nejrůznějších diskuzích a na různých fórech se občas objevují otázky směřující k vymezenému vztahu práv a povinností mezi školami a školskými zařízeními (zejména) a Českou školní inspekcí. Problematiku poskytování součinnosti České školní inspekci ze strany škol a školských zařízení i problematiku součinnosti (v širším slova smyslu), kterou naopak Česká školní inspekce poskytuje jiným, komentujeme v následujícím článku.

Česká školní inspekce v rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES) vyvinula kromě jiného také elektronický informační systém InspIS ŠVP, jehož smyslem je pomoci školám a školským zařízením s tvorbou, úpravami a celkovou administrací školních vzdělávacích programů (ŠVP). Systém uživatele při tvorbě ŠVP systematicky vede, zajišťuje správnost formální podoby dokumentu a pomocí kontrolních vazeb zajišťuje soulad s příslušným rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Systém zajistí také automatizovanou kontrolu učebních plánů a vnitřních vazeb ŠVP s využitím interaktivních nápověd. Je tedy možné soustředit se na obsah a vlastní vzdělávání podle ŠVP, nikoli na jeho formální stránku, správnost či soulad s RVP. Škola, která systém InspIS ŠVP využije a zavede do něj svůj ŠVP, získává navíc výhodu i do budoucna, protože pokud dojde k revizi odpovídajícího RVP, systém tyto změny bude reflektovat a školu navede k úpravám ŠVP tak, aby byl opět v souladu s upraveným RVP.

Česká školní inspekce v rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES), který byl realizován v letech 2011-2015, vyvinula mimo jiné několik informačních systémů (InspIS), které jsou využitelné nejen v rámci činností České školní inspekce, ale některé z nich také přímo v rámci činností jednotlivých škol a školských zařízení. Následující článek představuje několik důležitých úprav a vylepšení těchto systémů, které Česká školní inspekce nedávno provedla.

Česká školní inspekce se ve školním roce 2015/2016 věnovala kromě jiného také vzdělávání v oblasti etické výchovy. Tematická inspekční činnost byla realizována v podobě inspekčního elektronického zjišťování, kterého se zúčastnilo 1 192 mateřských škol, 940 základních škol a 308 středních škol včetně víceletých gymnázií, a prezenční inspekční činnosti, která byla realizována na vzorku 92 základních a 22 středních škol. Podrobnosti o přípravě, průběhu i výsledcích této tematické inspekční činnosti jsou uvedeny v souhrnné tematické zprávě, která je k dispozici na webových stránkách České školní inspekce. Rámcové shrnutí nabízíme v následujícím článku.