Co prozradil průzkum školních webů

Průzkum byl veden elektronicky s použitím nástroje Survey v druhé polovině měsíce srpna, dotazník byl pro školy relativně krátký a vyplnění zabralo zhruba pět až deset minut. Otázky dotazníku formuloval EDUin a Webnode za přispění Ondřeje Neumajera, předního didaktika školního ICT. Podařilo se nazpět získat odpovědi od 274 škol všech velikostí a typů z celé ČR. Neodpustím si jednu pochvalnou poznámku - samozřejmě ne všichni respondenti dotáhli výzkum až do konce, a nemohli být tedy započítáni, míra výtěžnosti je však na poměry průzkumů nebývale vysoká (55 %), v komerčních šetřeních bývá návratnost o řád nižší. Nedokazuje to podle mého ani tak nějakou slepou disciplinovanost škol, průzkum byl zcela anonymní a vedený neziskovou organizací, jako spíše pochopení smyslu kooperace a sdílení, jakož i malou lhostejnost k věcem společným, neřku-li veřejným. Máme tak k dispozici data, která můžeme zobecnit, a udělat si obrázek o online připravenosti na českých školách. Z čistě sociologického hlediska nejde o nějaký superobjektivní pohled, průzkum nebyl reprezentativní, regiony ani typy škol nejsou zastoupeny alikvotně. Profesionálové by mohli mít výhrady k reliabilitě i validitě. Školy, které jsou s internetizací svého provozu na štíru, buď nemusely tušit v některých otázkách, na co se ptáme, především ale nejspíš vůbec neodpovídaly a výzkum vzdaly.

Perioda druhé poloviny srpna nebyla zvolena náhodně, protože typickým očekávaným respondentem byl ředitel/ka školy. Chtěli jsme je zastihnout v okamžiku, kdy přicházejí odpočatí z prázdnin, většinou o týden dříve, než dorazí učitelé, případně během přípravného týdne, ještě než vypukne ostrý provoz. Jsme si vědomi toho, že elektronickou poštu, kterou byla žádost o vyplnění dotazníku šířena, vybírají pravidelně školy, které jsou v tomto smyslu moderní, takže celkově data patrně vyznívají trochu optimističtěji, než je reálný stav, méně příznivá bude v průměru situace především na malých školách.

Tak především: na webech škol to celkem žije. Týdně a častěji aktualizuje příspěvky takřka 80 % škol.

Jak často je v průměru přidáván příspěvek a aktualizován váš web?
denně  18,6 % 
2-3x týdně  34,3 %
týdně  25,9 %
1x za 14 dní  7,3 %
měsíčně  6,6 % 
velmi nepravidelně  7,3 %  

JAK NA TO: Internet je nejrychlejší médium, uživatelé tedy očekávají, že bude nejaktuálnější. Tomu by se měla přizpůsobit i škola. Nemůže se tak dnes stát v podstatě jinak, než že školní web je založen na nějakém redakčním systému (o tom, co to je, viz seriál PR ve školství v Řízení školy č. 1/2015, s. 34). Pouze skrze redakční systém zajistíme, aby více uživatelů, například nejen učitelé, ale i žáci, vkládalo samostatně příspěvky v jednoduchém editoru podobném Wordu.

Situace na školách však není v tomto směru ještě ideální, což nepřímo vyplývá i z výsledků další otázky:

Kdo nejčastěji přispívá na školní web?
učitelé  34,7 % 
webmaster / správce webu  33,9 % 
ředitel/ka   21,5 %
někdo jiný   8,4 %
žáci 1,5 % 

Ze slovních odpovědí škol vyplynulo, že některé mají dokonce zřízenu redakční radu nebo články do aktualit zkoušejí psát děti v rámci trénování publicistického stylu v českém jazyce. Pětina ředitelů, kteří táhnou web z většiny otrocky na svém hrbu a moc lidí k tomu nepustí, je však stále vysoké číslo. Delegovat, kolegové, delegovat!

Další část dotazů se týkala komunikace škol s rodiči, v níž může být právě internet v dnešní době velmi nápomocen. Na otázku Mají rodiče možnost komunikovat s vaší školou online? odpovědělo 83% škol, že ano. Na první pohled bychom mohli být spokojeni, je to drtivá většina. Nám se ale zdá číslo přesto nízké, tuto formu komunikace by dnes měla umožňovat úplně každá škola. I sebemenší škola někde v regionu může mít zveřejněn e-mail, který alespoň občas vedení školy zkontroluje. Argumenty, že není na příslušné počítačové vybavení, neobstojí, na nějaký starší počítač, který stojí méně než lavice nebo židle pro jednoho žáčka, vyčlení peníze při dobré vůli každá škola. Případně vyšle výzvu směrem k rodičům, a on se nějaký v domácnosti vysloužilý, ale stále funkční počítač najde. Často slýchám protiargument, že se učitelé vídají ve školách s rodiči každý den naživo při předávání dětí a internet na komunikaci nepotřebují. I tam rodina občas onemocní a komunikace po telefonu v okamžiku, kdy jsou všichni učitelé u dětí, je problematická.

Komunikace školy s rodiči po internetu ovšem neznamená pouze prostřednictvím e-mailu. Na různost forem směřovala další otázka:

Jakou online formou mohou rodiče s vaší školou komunikovat? 
e-mail na jednotlivé vyučující 84,2 % 
e-mail - jednotný na školu, který je spravován centrálně   64,9 %
prostřednictvím intranetu / školního informačního systému (Bakaláři, Škola OnLine apod.)  45,2 %
webový formulář na stránkách školy  39,5 % 
sociální sítě (Facebook, G+, Twitter...)  31,6 %
Skype, chat s vyučujícím, Hangout...  11,8 %
jiná online forma   5,3 % 

Velmi příjemně překvapí frekvence výskytu možnosti komunikovat s každým vyučujícím prostřednictvím jeho e-mailu, což ocení rodiče ze všech forem interakce pravděpodobně nejvíce. Jistě v budoucnu dále porostou formy chatu a sociální sítě. Rezervy jsou stále v množství škol, které sdílejí informace prostřednictvím školních informačních systémů typu Bakaláři apod.

Následující kapitola je tak trochu návštěvou z budoucnosti, s níž se ovšem nadpoloviční většina škol úspěšně vypořádala již nyní. Používají intranet a skrze něj mnohé osobnější a detailnější údaje pro žáky a rodiče o průběhu a výsledcích vzdělávání.

Používá vaše škola intranet?
ano   58,4 %
ne    41,6 %  

JAK NA TO: Intranet je část webu chráněná přístupovými údaji (uživatelským jménem a heslem). Většina profesionálních školních informačních systémů typu Bakaláři nebo Škola OnLine umožňuje zřízení přístupu každému žákovi, učiteli i rodiči. Správce nastaví každému jeho práva (učitel může údaje zadávat, rodič třeba jenom prohlížet). Sdílet online je pak možné například klasifikaci, plán akcí, suplování, rozvrhy hodin, elektronickou třídní knihu apod. Prvotní nastavení a implementace bývají složitější a je třeba zásah odborníka, poté už ale po relativně jednoduchém zaškolení a osahání mohou systém provozovat pedagogové s běžnou úrovní digitální gramotnosti. Tuto cestu intranetu rozhodně doporučujeme, vede k velkému zvýšení komfortu a často i zájmu rodičů o dění ve škole.

Co vše školy využívající intranet na něm provozují:
klasifikace  76,8 % 
seznamy žáků  55,5 % 
třídní kniha - záznamy vyučovaných hodin  5,5 % 
docházka   53,5 % 
studijní podklady od vyučujících  52,9 % 
omlouvání absencí  51,6 %  
podrobnosti k organizovaným akcím  48,4 %  
rozvrhy tříd  43,9 %  
suplování  42,6 %  
domácí úkoly   41,9 %  
administrace stravování (přehled odebraných obědů, výběr jídel, odhlášky) 31,0 %
informace k platbám  28,4 %
detailní kontakty na jednotlivé učitele  26,5 %  
fotografie ze školního života  23,2 % 
školní jídelníček  21,9 %
přihlašování na školní akce nebo předměty  21,3 %  

Asi největší slabinou škol, která vyplynula z průzkumu, je fakt, že se ještě nenaučily pravidelně sledovat a analyzovat návštěvnost svých webových stránek.

Samotné sledování návštěvnosti stránek je ještě relativně uspokojivé, vůbec tento parametr nesleduje 17 % a jen nepravidelně 19% škol:

Sledujete pravidelně návštěvnost školního webu?
týdně a častěji 45,6 %
měsíčně  16,1 %  
čtvrtletně  2,2 %  
ročně  0 %
nepravidelně 19,3 % 
návštěvnost neměříme  16,8 % 

Větší rezervu přináší vyhodnocení otázky, kdo na školní web chodí. Toto podstatné kritérium pravidelně sleduje jen necelá třetina škol.

Zjišťujete, kdo jsou skuteční návštěvníci vašeho webu?
ano  28,5 % 
ne   58,8 % 
nevím  12,8 %  

Přitom z pohledu public relations je velmi podstatné mít přehled o svých zákaznících - vědět, odkud se rekrutují a jaké mají potřeby. Díky analytickým nástrojům návštěvnosti můžeme pravidelně dostávat detailní informace, kdy, odkud a kam návštěvníci klikají, odkud k nám přistupují (regionálně i podle prokliku například z vyhledávače nebo jiného portálu, případně přímým zadáním adresy). Můžeme tak mnohem efektivněji řídit naše kampaně.

Další slabinou, kterou rodiče asi příliš neocení, je fakt, že většina škol nemá stanovenu dobu, dokdy musí rodič dostat odpověď na svůj dotaz, konkrétně je to 79% škol.

JAK NA TO: V praxi se asi většina škol snaží odpovídat co nejdříve a věříme, že se jim to i daří, rozhodně ale doporučujeme tento proces standardizovat a stanovit osobu odpovědnou za vyřizování dotazů, jakož i maximální lhůtu, dokdy by měl rodič odpověď dostat. V opačném případě hrozí problémy - u velkých škol, kde je více zaměstnanců, často jeden spoléhá, že to udělá ten druhý. U škol malých naopak dochází k častému přetížení těch několika málo zaměstnanců natolik, že jim rodičovský dotaz zapadne i při sebelepší vůli.

U těch škol, které odpověděly na předchozí otázku kladně a mají stanovenou lhůtu pro odpověď na dotaz, je vše v pořádku. Odezva je velmi operativní, jak vyplývá z následující tabulky. Byť možná některé školy otázku úplně nepochopily a odpovídaly podle většinové praxe, nikoliv na oficiálně stanovenou lhůtu.

Jak je tato doba dlouhá?
v řádu hodin   15,5 %
do 1 pracovního dne  39,7 %
do 2-3 pracovních dnů 34,5 %
do týdne  10,3 %  

Průzkum přinesl některé cenné údaje a zajímavá zjištění, mnohem více poznatků ale shromáždíme díky probíhající soutěži školních webů sCOOL web. Ty představíme na konferenci o školních webech, která proběhne 20. listopadu v Praze, a samozřejmě s nimi seznámíme i vás na stránkách tohoto časopisu. Díky soutěži vám budeme moci představit pro inspiraci vítězné webové počiny. Konkrétní příklady táhnou nejlépe.