Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Proměnu dějepisu z předmětu, kde se diktuje a zapisuje, v předmět, kde se myslí. Už jste slyšeli o Dějepisu+?

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Dějepis+ je projekt, který má za cíl zlepšit výuku moderních dějin na českých školách tak, aby odpovídala aktuálním přístupům ve vzdělávání. A jde na to v českém prostředí netradičně, ale přesně tak, jak se na podobnou výzvu sluší a patří – moderně a inovativně. Tedy od učících komunit a od zvyšování kompetencí zapojených učitelů a vzájemném sdílení s přístupem ke kvalitním a ověřeným výukovým materiálům.

Badatelská výuka v dějepisu

Možná si totiž ještě sami vzpomenete na hodiny dějepisu, ve kterých byl obsah předáván jednotvárně, z pohledu jen z jedné ze zúčastněných stran. Na diskuze nebyl prostor nebo čas, a tak jste si z hodin odnášeli jen několik hustě popsaných stránek plných dat a jmen, ale žádné souvislosti.O nevhodnosti současného pojetí dějepisu bylo v uplynulých měsících a letech slyšet mnoho, často se setkáváme s názorem, že „pro samý pravěk není na moderní dějiny čas”.
 
Řízení školy onlineA přesně to chce projekt Dějepis+ změnit. Spojuje v něm své síly Ministerstvo školství, Národní pedagogický institut, ale také Ústav pro studium totalitních režimů a řada didaktiků a učitelů z terénu. Společně usilují například o posílení povědomí o badatelské výuce, která je známější spíše z přírodovědných předmětů, ale přitom má své důležité místoi v předmětech humanitních.
Nejde totiž jenom o to učit moderní dějiny, ale především o to, aby se celý dějepis učil moderně.
„Klíčovou otázkou k opravdu modernímu a kvalitnímu dějepisnému vzdělávání je, jakým způsobem dějepis vyučovat, tedy jakou formou, co tato podoba výuky v žácích otevírá a jaké vzdělávací cíle naplňuje,”
komentuje Aleš Sedlmeier, zapojený učitel ze ZŠ Praha 7 v jednom z minulých čísel Učitelského měsíčníku.
„Dosavadně hojně používaný způsob výuky, kdy je žákům historie podávána jako jedna jediná pravda o minulosti, totiž kromě své neatraktivity přináší i mnohá významná rizika, kterých bychom si měli být vědomi. Takový způsob výuky nerozvíjí žádné vyšší
kognitivní kompetence a nahrává ideologizaci dějin,” zmiňuje v Deníku Referendum další zapojený učitel, Jiří Karen ze ZŠ Háj ve Slezsku u Opavy.
Děti by se také skrze projekt měly více seznámit s postupy práce se zdroji a s kritickým myšlením.

Vzájemné učení – profesní síťování

Jak takovou výuku vést a jak se na výuku připravit, si učitelé budou předávat skrze tzv. učící skupiny složené z jednoho koordinátora (tedy zkušeného učitele či učitelky) a dalších dobrovolně zapojených učitelů. Projekt je založený na vzájemném učení, profesním síťování, ale zároveň i na autonomii pedagogů.
Tento model – tedy proměna vzdělávacího obsahu a způsobu výuky skrze spolupráci učících se komunit – vychází z úspěšného projektu SINUS, díky kterému byla v Německu inovována výuka matematiky a přírodních věd. Jak dokládá i kontext českého decentralizovaného školství, učící se komunita je jedním z nejefektivnějších nástrojů pro učitelské sdílení a získávání podpory.
Do projektu je už nyní zapojeno na 207 pedagogů z celé republiky. Mezi nimi je mimo jiné například i koordinátorka Alena Zina Janáčková z Moravských Budějovic, která svou učitelskou kariéru zahájila před rokem 1989. Jednímz důvodů, proč se do Dějepisu+ přihlásila, je její obliba práce s materiály, které jsou z praxe, autentické a které podle ní usnadňují možnost interpretovat události, vyjádřit se k nim.
„Dějiny nelze interpretovat jako snůšku dat, pojmů, i když i to je samozřejmě součástí, ale dějiny – to jsou události, lidé a tím pádem příběhy. Myslím, že příběhy jsou, zejména pro žáky, snáze uchopitelné. ,Badatelské úsilí‘ určitě také vyprovokuje historický dokument, který je autentický a je s položenými problémovými otázkami,”
říká učitelka Alena Z. Janáčková. Ve své vlastní výuce ráda spojuje konkrétní dokumenty, autentické fotografie a texty, které vyvolávají otázky, jež se netýkají jen obecných dějin, ale podporují vyhledávání a analogii v okolí nebo ve vlastní rodině.
„Dějepis+ v sobě obsahuje řadu příležitostí. Může zrychlit proměnu dějepisu z předmětu, kde se diktuje a zapisuje, v předmět, kde se myslí. Ale může také zásadně přispět k revizi rámcových vzdělávacích programů, protože jeho součástí je i sběr dat
o tom, co ,dělá‘ s dětmi i učiteli badatelská výuka,” komentuje projekt Jaroslav Pinkas z Ústavu pro studium totalitních režimů, obsahový manažer Dějepis+.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga se vyjádřil, že projekt je primárně zaměřen na v tuto chvíli na výuku na 2. stupni základních škol.
„Jedná se o pilotní projekt, který má ověřit možnosti podpory lokálních komunit učitelů. Pokud se tento model osvědčí, budeme usilovat o jeho aplikaci i v jiných oblastech, než jsou moderní dějiny, tak, aby všichni učitelé měli příležitost zapojit se v lokálních komunitách,“
popsal další možné plány ministr Plaga.
To plně koresponduje se záměry Strategie 2030+ a také propojuje Dějepis+ s už zavedeným projektem SYPO, kde probíhá síťování a spolupráce učitelů v metodických kabinetech zaměřených na různé předměty.
Pro tento školní rok je již přihlašování do projektu uzavřeno, ale pokud vás článek zaujal, napište na e-mail pokusneoverovani@npi.cz a budeme se na vás těšit v dalším ročníku.
 
Zdroj: Pro časopis Učitelský měsíčník Daniel Pražák a Jakub Drbohlav

Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků