Úpravy kurikula, digitalizace administrativy a pokusy o reformu financování odhalily pozitivní aspekty i přetrvávající nedostatky systému.
Modernizace kurikula v mateřských a základních školách
Ministerstvo školství představilo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy. Hlavní cíl reformy byl jasný: vytvořit prostředí, kde každý žák může rozvinout svůj potenciál a naučit se aplikovat nabyté znalosti v praxi.
K tomu se na jaře odehrála i veřejná konzultace, která ukázala rozdílné přijetí jednotlivých dokumentů mezi odbornou a pedagogickou veřejností. Změny v předškolním vzdělávání byly hodnocené převážně pozitivně. Naopak RVP pro základní vzdělávání čelilo a stále ještě čelí kritice za nedostatečný proces řízení revize i narychlo navrhované změny. Mezi nejvíce diskutované návrhy patřilo rozšíření výuky cizího jazyka od 1. třídy a zvýšení cílové úrovně znalostí jazyků. Odborná veřejnost upozornila na nedostatek kvalifikovaných učitelů pro tento účel.
Navzdory problémům se ministerstvo, potažmo šéf rezortu Mikuláš Bek, chystá oba dokumenty schválit do konce roku, přestože odborná veřejnost i zástupci učitelů volají pro odložení.
Digitalizace přihlášek na střední školy
Jaro 2024 přineslo důležitou změnu v podobě digitalizace přihlášek na střední školy. Tento krok nejen zkrátil administrativní procesy, ale poskytl také cenná data na celostátní úrovni.
Analýza dat ukázala nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po vzdělávacích oborech. Zájem uchazečů se soustřeďuje hlavně na maturitní obory, zatímco kapacity nematuritních oborů zůstávají nenaplněné. Ministerstvo školství nyní hledá cestu, jak tento nesoulad odstranit, a zvažuje reformy přijímacího řízení, včetně posunutí termínů zkoušek.
Platy učitelů a změny financování
Jednou z nejvíce sledovaných událostí byla novela školského zákona, která zaručuje platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Realita však příliš neodpovídá očekáváním. Platy se vypočítávají na základě dva roky starých dat, což způsobilo, že učitelé nedosahují slíbené úrovně.
Další kontroverzní opatření přišlo v podobě snížení takzvaných PHmaxů – maximálního počtu hodin financovaných ze státního rozpočtu. Limity byly redukovány na 95 procent původní hodnoty, což vyvolalo kritiku pedagogů i ředitelů škol.
Ministerstvo školství také pokračovalo v plánech na změny financování nepedagogických pozic. Tento návrh však zatím nenalezl legislativní oporu a zůstává nejasné, kdy a zda bude realizován.
Podpůrné pozice a jejich financování
S koncem roku 2024 končí financování podpůrných pozic ze zdrojů Evropské unie. Ministerstvo ukotvilo financování těchto pozic do školského zákona, ale mimo jeho rámec zatím zůstává pozice sociálních pedagogů.
Pilotní projekt indexového financování má pomoci školám s větším počtem sociálně znevýhodněných žáků. Tento model se testuje na 400 školách a očekává se, že jeho rozšíření přinese výrazné zlepšení podmínek pro výuku.
Reforma středoškolských oborů
V říjnu ministerstvo představilo tři varianty reformy soustavy středoškolských oborů. Změny zahrnují zavedení tzv. společných oborových základů, které by měly usnadnit přestupy mezi kvalifikacemi. Pilotní projekty zahrnují i nový obor „všeobecné lyceum“, jehož zavedení má podpořit širší vzdělávací spektrum.
Kritika však poukazuje na nedostatečné provázání s národními standardy kvalifikací a na legislativní překážky, které mohou bránit hladkému zavádění těchto změn.
Bilancování roku 2024 se věnuje i Audit vzdělávacího systému, první jeho část najdete ZDE.
Zdroj: Tisková zpráva ze dne 18. prosinec 2024; EDUin; https://www.eduin.cz/clanky/jaky-byl-rok-2024/