Studie PAQ Research vznikala před zveřejněním poslaneckého návrhu k novele školského zákona ze dne 12. září 2024, který má podíl odkladů v Česku výrazně omezit.
- Každé čtvrté až páté dítě v Česku dostane odklad, víc než v zahraničí. V Česku převládá pohled, že dítě má být připraveno na školu, nikoliv škola na dítě. Přístup by bylo dobré postupně změnit a podíl odkladů snížit. Školský systém by měl využívat všechny nástroje, jak podpořit děti v různé fázi rozvoje – včasnou diagnostiku, podpůrné nástroje i proškolení pracovnictva.
- V podílu odkladů panují velké regionální rozdíly, chybí shoda na jednotných kritériích. O odkladu může rozhodnout rodina, postoj poraden, ekonomické znevýhodnění dítěte, dostupnost logopedů, pedagogika v mateřských školách nebo vysoké nároky základních škol.
- Vysoký podíl odkladů se ekonomicky prodražuje. Snížení míry odkladů by mohlo přinést státnímu rozpočtu 2 až 3 mld. Kč ročně, ukazují výpočty PAQ. Dopady ale doprovází řada nejistot, protože často chybí kvalitní data a analýzy. Naše simulace ukazují, že přínosy reformy odkladů by měly být spíše pozitivní, hodně zároveň záleží na tom, o kolik se odklady sníží a jakou dostane žactvo bez odkladu podporu.
- Bez podpory by mohlo dojít ke zvýšení vzdělávacího neúspěchu. To by vedlo k dlouhodobému zhoršení uplatnění žactva a náklady reformy by mohly převýšit přínosy. Bohužel neexistují studie z Česka, které by dokázaly zodpovědět, jaká je dostatečná podpora, aby ke zvýšení neúspěšnosti nedošlo.
- Lepší podpora žactva by měla pomáhat při přechodu mezi MŠ a ZŠ. To zahrnuje sjednocení přístupu poraden, posílení kapacit logopedů a podporu MŠ prostřednictvím vzdělávání učitelek a učitelů pro výuku předškolních kompetencí. Včasné zachycení mezer ve školní připravenosti by mělo zajistit vyšetření (screening) odborníky z poraden přímo v MŠ. Na samotných ZŠ se poté musí proškolit noví asistenti a učitelé ve vzájemné spolupráci při integraci žactva s různou úrovní školní připravenosti.
- Studie vznikala před zveřejněním poslaneckého návrhu, který má podíl odkladů v Česku výrazně omezit. Odklad by podle něj bylo možné udělit pouze dětem s dlouhodobým závažným zdravotním znevýhodněním. Zároveň plánuje výrazné zvýšení podpory v MŠ a na začátku ZŠ. Analýza PAQ není přímou reakcí. Z jejích výsledků ale vyplývá, že ačkoliv cíl snížení podílu odkladů je důležitý, nelze zaručit, že alespoň přechodně nedojde ke zvýšení vzdělávací neúspěšnosti. Tak velký zásah do systému by bylo lepší předem pilotně ověřit a vyhodnotit. Kromě toho by návrh měl víc dbát na přípravu terénu a rozvoj pracovnictva.