Návrh reformy regionálního školství s názvem „Reforma 8+2“

Vydáno: 4 minuty čtení

Naše školství musí být více propojené s reálným životem a zároveň připravené na budoucnost plnou inovací, nových technologií a proměn na trhu práce. Cílem reformy je nejen přizpůsobit systém současným potřebám, ale především vytvořit prostor, kde budou naši studenti rozvíjet své dovednosti, objevovat svůj potenciál a připravovat se na životní výzvy.

V pondělí 9. prosince 2024 hostila Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze pracovní setkání, na kterém byl představen návrh reformy regionálního školství. Akce proběhla pod záštitou předsedy vlády Prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M., a děkana Pedagogické fakulty doc. RNDr. Antonína Jančaříka, Ph.D.

Na setkání dorazilo několik desítek odborníků na vzdělávací politiku, včetně ředitelů škol, zřizovatelů, zástupců Senátu, Poslanecké sněmovny, Ministerstva školství a dalších zástupců neziskového sektoru a analytiků vzdělávání. 

Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy doc. RNDr. Antonín Jančařík, Ph.D., zdůraznil význam systémové změny: „Předložený návrh reformy regionálního školství otevírá diskuzi, kterou náš vzdělávací systém nutně potřebuje. Systém 8+2 nabízí konkrétní řešení klíčových problémů, jako jsou vysoký věk maturantů, brzká diferenciace, předčasné odchody ze vzdělávání a omezená možnost změny vzdělávací trajektorie. Jsem rád, že odborná diskuze může být základem pro kvalitní politická rozhodnutí.“

Náměstek ministra školství Mgr. Jiří Nantl, LL.M., popsal moderní pojetí reformy: „Balík deseti klíčových opatření přináší komplexní pohled na vzdělávání v Česku, reflektuje nejen trendy ve vyspělých zemích, ale i specifické potřeby českého školství.“

Vaše připomínky budou pečlivě zohledněny v dalším procesu finalizace reformy. 

Ekonomické přínosy reformy

Podle studie PAQ Research může zlepšení kompetencí nejslabších žáků Česku přinést každoročně 18 miliard Kč. Žák s dokončeným středním vzděláním odvede za život do veřejných rozpočtů o 2,3–2,8 milionu Kč více než žák s pouhým základním vzděláním. Náklady na intervence zaměřené na snížení předčasných odchodů ze vzdělávání se pohybují kolem 50 000 Kč na žáka ročně.

Deset klíčových opatření reformy:

  1. Prodloužení povinného vzdělávání na 8+2: Zavedení osmi let základního a dvou let povinného středního vzdělávání spolu s univerzálním profilem absolventa, který zajistí klíčové kompetence, jako je kritické myšlení, digitální gramotnost a jazykové znalosti.
  2. Architektura základního školství 3+3+2: Struktura rozdělená do tří úrovní zajišťující lepší prostupnost a flexibilitu vzdělávacího systému.
  3. Jednotná výstupní zkouška na ZŠ: Standardizovaná zkouška na konci základní školy, která usnadní přechod na střední vzdělávání a zajistí rovné šance.
  4. Malá a velká maturita: Dvouúrovňový systém maturit s důrazem na profilaci studentů a přípravu na profesní dráhu nebo vysokoškolské studium.
  5. Revize inkluze: Úprava inkluzivního vzdělávání zajišťující rovné šance a ochranu kvality vzdělávacího procesu ve třídách.
  6. Profesionalizace kariérového poradenství: Posílení role kariérových poradců pro efektivní pomoc žákům při výběru vzdělávací a profesní dráhy.
  7. Optimalizace školské infrastruktury: Efektivní správa a využití modulárních řešení pro rozvoj škol.
  8. Modulární systém výuky: Flexibilní vzdělávací bloky pro personalizaci a přizpůsobení výuky potřebám žáků.
  9. Digitalizace a vzdělávací účty: Digitalizace vzdělávání a zavedení vzdělávacích účtů pro snížení administrativní zátěže škol.
  10. Systém celoživotního vzdělávání: Propojení škol, firem a jednotlivců pro podporu celoživotního učení.

Zdroj: https://preview.mailerlite.io/preview/303812/emails/140427512229398298; https://www.renatazajickova.cz/skolyveforme.html

Další aktuality