Místo memorování tvořivost

Učení jako řemeslo - příspěvek do debaty

Exponenciální růst výpočetní kapacity (Mooreův zákon) umožnil masové šíření informací a automatizaci. Základní reakcí na fakt, že objem vědění se zdvojnásobuje každých 12-18 měsíců (Price, Bell, Veselý atd.), je akceptovat, že není možné "probrat všechnu látku". Místo toho se musí výuka zaměřit na to, aby se žáci naučili s informacemi vyrovnávat. Když máme exponenciální růst poznatků, kdo bude vybírat pro žáky ty základní? Výběr učiva do jakéhokoliv kurikula nikdy neskončí shodou. Teď jsme si to při velké revizi RVP znovu vyzkoušeli. Můžeme se jedině shodnout na úrovni dosažených dovedností a kompetencí. Na jakém učivu (znalostech) ho budete trénovat, je úplně jedno. Mohou to být láčkovci nebo kmeny žijící na našem území před příchodem Slovanů a odpustky (ze současné učebnice vlastivědy pro 4. ročník).

Psychologické důsledky přetížení množstvím informací a možností (informational overload) předpověděl již v roce 1970 Alvin Toffler v knize Future Shock. Toffler upozorňuje na to, že vzdělávání musí začít být flexibilní a celoživotní, protože znalosti rychle zastarávají. Škola musí připravovat žáky spíše na učení se učit a kritické myšlení než na zapamatování statických znalostí.

Pedagogické koncepty 

Proto se radikálně mění školství a vzniká celá řada pedagogických konceptů jako Project-Based Learning (PBL), metoda, která žáky učí aplikovat znalosti na komplexní, dlouhodobé úkoly a simuluje týmovou práci typickou pro moderní firmy, Flipped Classroom - model, kde se role učení a domácího úkolu obrátí a umožňují využít drahocenný čas ve třídě na aktivní řešení problémů (vyšší kognitivní úroveň) místo pasivního naslouchání (nižší kognitivní úroveň), dále Inquiry-Based Learning jako badatelský přístup, který klade důraz na aktivní zapojení žáků do procesu zkoumání a objevování a další.

Školství reagovalo na nástup znalostní ekonomiky (Knowledge Economy, KE) zásadní proměnou cílů a metod (World Economic Forum, 2015), přičemž hlavní snahou bylo připravit žáky a studenty na svět, kde je rozsah poznatků a informací enormní a zároveň rychle zastarávají. Tato ekonomika potřebuje lidi, kteří umí s věděním pracovat – ne jen lidi, kteří ho memorují.

Koncept 4C

Největší vliv na proměny školství v jednotlivých státech mělo definování a propagace 4C, se kterou v roce 2002 přišlo Partnership for 21st Century Learning (P21), vlivná americká koalice, jež sdružovala byznys (např. Apple, Microsoft, Cisco), vzdělávací instituce a státní správu. 4C tvoří jádro dovedností, které P21 označil za nezbytné pro úspěch žáků v moderní době:

1. Critical Thinking (Kritické myšlení): Schopnost analyzovat informace a argumenty a řešit problémy.
2. Communication (Komunikace): Schopnost jasně artikulovat myšlenky (ústně i písemně).
3. Collaboration (Kolaborace/Spolupráce): Schopnost efektivně pracovat v týmech s různými lidmi a prostředími.
4. Creativity (Kreativita): Schopnost generovat, rozvíjet a implementovat nové myšlenky.

Rámec P21 syntetizoval dosavadní podněty do jednoduchého, široce přijímaného a globálně vlivného modelu, který je dnes standardně používán pro revizi kurikul.

I když je doporučení Rady EU “Key Competences for Lifelong Learning” z roku 2018 nezávazné, silně ovlivňuje tvůrce politik, školy, vzdělávací instituce a učitele evropských zemí. Eurydice (síť pro vzdělávací politiku v Evropě) má řadu zpráv, které sledují, jak jednotlivé státy integrují klíčové kompetence do svých vzdělávacích systémů. Dokonce i čínské kurikulum od roku 2016 obsahuje překvapivě důraz na tyto kompetence: kreativitu, řešení problémů, spolupráci, kritické myšlení a well-being a zodpovědnost. Spolu se Singapurem kombinují rozvoj kompetencí hybridně: obsah + hodnoty + SEL (Social and Emotional Learning) + projektová výuka. Kompetence jsou povinnou součástí plánování výuky a hodnocení v Austrálii a Novém Zélandu.

Vyváženost

Podle Wheatleyho (Wheatley, 2012) nejde o „buď-anebo“ mezi direct instruction  a kompetenční badatelskou výukou, ale o vyváženost. U žáků, kteří jsou skuteční nováčci v dané oblasti, může být explicitní výuka efektivní - ale zároveň je důležité vytvořit prostředí, kde mají žáci možnost objevovat, přicházet s vlastními otázkami, být spolutvůrci učení. Wheatley uvádí, že v psychologii existují silné poznatky o tom, že autonomie („autonomy“), motivace a identita žáků hrají zásadní roli v učení. Když žák má možnost spolurozhodovat, učit se skrze vlastní otázky či projekty, podporuje to vnitřní motivaci, smysl pro vlastní angažovanost. Základní trivium je určitě efektivní zvládnout prostřednictvím DI či explicitní výuky. Otázkou je, kdy a jak přecházet na student-centred výuku, která bude podporovat autonomii a rozvoj kompetencí nebo jak kombinovat oba přístupy naráz.  O tom bychom měli diskutovat.

“V Učiteli naživo jsme přesvědčeni, že děti a mladí lidé mají postupně přebírat odpovědnost za vlastní učení i jednání, za vlastní život. Učitel se tak z role, kdy je expertem na obsah i proces učení, postupně přesouvá do role, kdy je především průvodcem, tedy expertem na proces učení.”  Ano, klíčové je zde to slovo “postupně”. Když budete praktikovat explicitní výuku podle dostupné literatury, tak tam postupnému přebírání odpovědnosti za vlastní učení není dán žádný prostor. Nevidím tam nikde postupy pro rozvoj hlubšího porozumění, kreativity a samostatného myšlení. Možná to podle autorů patří až na střední školu? Učitel 2. stupně ví, že pokud nejsou děti zvyklé na určité dovednosti (skills) z 1. stupně, velmi obtížně je získávají dodatečně. Jde to, ale musíte u dětí překonávat mnohem víc odporu a zažitých stereotypů. Daleko lépe se konstruktivisticky pracuje s dětmi, které jsou takto trénované již od 1. stupně. Děti v 7. ročníku s předchozí direktivní výukou na moje zadání, při kterém měly samostatně přemýšlet a diskutovat možná řešení, reagovaly slovy: paní učitelko, proč nás to prostě nenaučíte?

Různá paradigmata mají různá východiska, jak píše ve svém neformálním komentáři paní Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D., z FSV UK v Praze. Budeme tedy vycházet z formátu kázání a přednášky nebo z přirozené zvídavosti dítěte, které využije o něco starší a zkušenější osobu nablízku (dospělý nebo starší dítě), aby se s jeho pomocí posouvalo samo ve svém objevování dál? Lze skloubit oba přístupy? Konstruktivistický přístup nám dává prostor zaměřit se nejen na výsledky, ale zejména na proces – zvědomování strategií a analýza vlastního myšlenkového procesu (jak ji známe např. z matematiky Hejného) je klíčová pro schopnost učit se a řídit si vlastní učení.

Umělá inteligence

Hry a projekty naučí děti výše zmíněné kompetence tolik potřebné pro současnost. Novinka je, že AI automatizuje a akceleruje to, co definovalo znalostní ekonomiku, zpracování, analýzu a zejména generování poznatků. AI a datová gramotnost (AI & Data Literacy) se stávají základní dovedností vedle čtení a psaní. Ve škole musíme obrátit pozornost na lidskou přidanou hodnotu. Výuka se musí místo memorování znalostí zaměřit na lidský kontext, tvořivost a etické uvažování; na posilování socioemočních dovedností jako empatie, zvládání emocí, leadership, týmová dynamika a mezilidská komunikace a na výuku etické výchovy, hodnot a postojů klíčových pro udržení lidské sounáležitosti a solidarity. 

 

Zdroj: Řízení školy, Karin Marques 

• pro vyhledávání zdrojů byl použit Chat GPT a Gemini.
• https://www.ucitelnazivo.cz/blog/vyjadreni-ucitele-nazivo-k-clanku-publikovanemu-24-10-2025-v-hospodarskych-novin
• https://archiv.hn.cz/c1-67804930-hry-ani-projekty-deti-tolik-nenauci-uspesne-zeme-stavi-na-bdquo-klasicke-ldquo-vyuce-rika-lektor-budoucich-ucitelu
• Exponential Growth and the Shifting Global Center of Gravity of Science Production, 1900–2011 (Exponenciální růst a posouvající se globální těžiště vědecké produkce, 1900–2011) Autoři: Ronald N. Kostoff, Jesse H. C. Oh, D. R. Briggs, et al. Zdroj: Change: The Magazine of Higher Learning (Dostupné též na ResearchGate, ERIC)
• World Economic Forum. (2015). New Vision for Education: Unlocking the Potential of Technology. Geneva: WEF definovalo nové cíle a metody školství.
• David, Wambui - Competency-Based Education: Shifting Focus from Grades to Skills, Extension, Kiu Publication, PY  - 2024/08/21
• Karl Wheatley: Has Direct Instruction Banished Exploration? Not So Fast! (uvedeno v článku od Anthony Cody, 30. 4. 2012)
• Building a More Effective, Equitable, and Compassionate Educational System: The Role of Direct Instruction — PMC článek, kde se uvádí, že DI vyvinul Engelmann s kolegy v 60. letech. PMC viz Hughes, Morris, Therrien & Benson, 2017
• Alvin Toffler - Future Shock

Jaké jsou hlavní pedagogické koncepty diskutované v rámci moderní vzdělávací reformy?

Moderní vzdělávací reforma zahrnuje koncepty jako Project-Based Learning (PBL), Inquiry-Based Learning, a Flipped Classroom, které kladou důraz na samostatné učení, kritické myšlení, kreativitu a spolupráci.

Jaký dopad má exponenciální růst znalostí na přístup k výuce?

Exponenciální růst znalostí vyžaduje, aby se výuka zaměřila na to, jak žáci informace zpracovávají a adaptují se na měnící se prostředí, spíše než na memorování faktů, které rychle zastarávají.

Jaké jsou psychologické důsledky přetížení množstvím informací na žáky?

Přetížení informacemi může vést k pocitům úzkosti a zmatku, proto je důležité, aby vzdělávací systémy podporovaly flexibilitu, celoživotní učení a rozvoj kritického myšlení.

Jakou roli hraje umělá inteligence ve vzdělávacím systému?

Umělá inteligence automatizuje procesy zpracování, analýzy a generování znalostí, a její integrace do výuky klade důraz na rozvoj socio-emočních dovedností, etického uvažování a lidské kreativity ve vzdělávání.