Česko se řadí mezi země EU s největšími rozdíly ve výsledcích. Ty se navíc v průběhu let neustále prohlubují. Patnáctiletí studenti z majetnějších českých rodin dosahují velmi dobrých výsledků ve vzdělávání – podle testů PISA patří mezi nejlepší v Evropě. Naproti tomu žáci pocházející z méně příznivých sociálních podmínek se ve srovnání se svými evropskými vrstevníky ze stejných poměrů pohybují pouze kolem průměru.
Ověřená opatření mohou žactvo ze sociálně slabšího prostředí účinně podpořit. Zatím je však dostatečně nevyužíváme.
Testování PISA měří matematickou, čtenářskou a přírodovědnou gramotnost u patnáctiletého žactva. Zachycuje také údaje o socioekonomickém zázemí rodiny (ESCS). V EU výsledky PISA celkově klesají. I český průměr se v matematické a přírodovědné gramotnosti dlouhodobě mírně zhoršuje. K výraznému poklesu od roku 2018 došlo především v matematice.
Česko v posledních 15 letech dokázalo zastavit pokles výsledků žáků z bohatších rodin. Z dat PISA nelze posoudit, zda jde o zásluhu vzdělávacího systému jako celku, nebo zda větší roli hráli rodiče či jednotlivé školy. Každopádně se nepodařilo podobně zamezit propadu výsledků u žáků z chudších rodin.
Docházka, řízení, slibované investice
Potřebujeme efektivnější řízení vzdělávacího systému. V Česku ho máme nebývale roztříštěný, což vede k obrovským rozdílům v kvalitě výuky, podporuje segregaci a zvyšuje nerovnosti.
Česko investuje do vzdělávání méně, než slibuje. Současný návrh rozpočtu nedosahuje výše, které se původně minulá Vláda ve svém programovém prohlášení zavázala. Budoucí Vláda se také zavazuje k postupnému navyšování výdajů na vzdělání až na průměr zemí OECD.
==>> Chci si přečíst celou zprávu PAQ Research
Zdroj: Tisková zpráva PAQ Research