Postižení tělesně

Častým profesním snem gymnazistů je stát se pedagogem, psychologem či speciálním pedagogem. Možnost vyzkoušet si schopnosti potřebné pro tato povolání nabízí žákům Slezského gymnázia právě spolupráce s Mateřskou školou Eliška v Opavě. Garantka projektu Mgr. Kamila Tkáčová viděla možnost propojit teoretické znalosti vyučované v předmětu základy společenských věd s praktickými dovednostmi, a proto se již v roce 2004 dohodla na spolupráci Slezského gymnázia se speciální Mateřskou školou Eliška. Tato dlouholetá spolupráce tedy studentům všech ročníků nabízí možnost vyzkoušet si, zda to, co chtějí studovat, je zároveň tím, co je bude bavit.

Na počátku byla snaha seznámit s hlavními riziky internetu též uživatele se zrakovým postižením. Výsledkem je sada tzv. hmatových modelů (někdy označovaných jako haptické), které doplňují úspěšnou knihu On-line ZOO z edice CZ.NIC. Díky spolupráci se společností Prusa Research a její dílnou PrusaLab1) si všechny modely může na 3D tiskárně vytisknout nejen každá škola či organizace pracující s osobami se zrakovým postižením, ale také rodiče, kterým není lhostejné, čemu se jejich děti na internetu věnují.

Podpora rozvoje správného vidění u dítěte v předškolním věku je velmi důležitá, protože mnoho nedostatků, které by měly závažný dopad na vzdělávání po zahájení povinné školní docházky, je možné napravit a dopad zrakového znevýhodnění na vzdělávání tak minimalizovat. U dětí se zrakovým postižením vyššího stupně je nutné cíleně rozvíjet specifické dovednosti, jejichž rozvoj umožní další vzdělávání.

Podpora rozvoje správného vidění u dítěte v předškolním věku je velmi důležitá, protože mnoho nedostatků, které by měly závažný dopad na vzdělávání po zahájení povinné školní docházky, je možné napravit a dopad zrakového znevýhodnění na vzdělávání tak minimalizovat. U dětí se zrakovým postižením vyššího stupně je nutné cíleně rozvíjet specifické dovednosti, jejichž rozvoj umožní další vzdělávání.

Sluchová vada, pokud není u dítěte včas rozpoznána a nedochází ke sluchové rehabilitaci, může velmi významným způsobem ovlivnit úroveň komunikačních dovedností a osvojení jazyka majoritní společnosti. Předškolní věk je proto nejvýznamnějším obdobím, kdy je nutné komunikační kompetence rozvíjet.

Jak máme postupovat v případě umístění žáka na vozíčku v naší škole? Náš zřizovatel má povinnost na svém území umístit žáka na vozíku (my jsme jedna ze dvou bezbariérových škol) - zároveň nám nemůže toto přijetí nařídit. A my nemůžeme upřednostnit nespádového vozíčkáře na úkor spádového žáka.  

Je možné učit neslyšící a těžce nedoslýchavé žáky anglický jazyk v inkluzivní třídě? Jak na to, aby nebyl takový žák odkázán výhradně na asistenta pedagoga (dále „AP“) a individuální vzdělávací plán? Ve své bakalářské práci jsem se pokusila hledat takové způsoby inkluze těžce sluchově postižených žáků (dále „TSP“) do výuky anglického jazyka na běžných školách, které by snížily nároky na přípravy pro učitele a zároveň by umožnily, aby inkluze TSP žáka ostatním, běžně slyšícím spolužákům prospívala.