Doplňková činnost
Jsme ZŠ a MŠ, příspěvková organizace, bez doplňkové činnosti, nejsme plátci DPH. Můžeme i tak vystavit fakturu např. za sběr odpadů (papíru, hliníku)?
Provozujeme doplňkovou činnost (DČ): pronájmy, stravování cizích strávníků. Potřebujeme alokovat určité procento mzdových nákladů provozních zaměstnanců (uklizečky, školník, ekonom, mzdovka, kuchařky) na DČ, v kalkulaci těchto doplňkových služeb s nimi počítáme. První varianta: je nutné rozdělit úvazky těchto zaměstnanců na hlavní činnost a doplňkovou činnost? Druhá varianta: nebo plně postačí měsíčně vyčlenit z jejich mzdových nákladů určité procento na DČ a pouze v účetnictví takto odděleně sledovat? První varianta je složitější, bude k tomu nutný dodatek k pracovní smlouvě, kde bude uvedeno rozdělení úvazků na HČ a DČ, s tím např. nemusí zaměstnanec souhlasit. Novou pracovní smlouvu/dohodu nechceme, DČ není pro ně činností navíc, mají ve svém úvazku na ní kapacitu. Druhá varianta je jednoduchá, ale nevím, zda neporuším rozpočtovou kázeň. Pokud pouze vyčlením mzdové náklady na DČ a nerozdělím úvazky na HČ a DČ, budou mi celé úvazky vstupovat do P1c-01 jako hrazené ze SR. Prosím jak by to mělo být správně?
Jsme škola s doplňkovou činností. Alokujeme poměrnou část mezd (určité procento) na doplňkovou činnost (DČ) . Je mzda v DČ základem pro odvod do FKSP, nebo se z těchto mezd odvod do FKSP neprovádí?
Na našem gymnáziu organizujeme a učíme přípravné kurzy z češtiny a matematiky pro žáky základních škol. Celkem se kurzů účastní cca 180 žáků, kteří si kurzy platí (2 000 Kč). Tento rok bych chtěla nabídnout 20 žákům ze sociálně slabých rodin kurz zdarma. Mohu to udělat? Případně jakým způsobem, aby to bylo v souladu se všemi předpisy?
Soukromá školská právnická osoba (základní škola) nemá ve zřizovací listině uvedenou hospodářskou (vedlejší) činnost. Může při akcích školy (např. vánoční jarmark), kterých se zúčastní rodiče dětí, prodávat výrobky žáků? Za utržené peníze by děti pořídily materiál na další výrobky.
Jsme základní umělecká škola (příspěvková organizace zřízená krajem), ve zřizovací listině máme povolenou doplňkovou činnost: Pořádání kulturních produkcí, zábav, přehlídek a obdobných akcí. Provozujeme několikrát do roka velké taneční koncerty, kterých se účastní takřka všichni žáci tanečního oboru. Koncert je určen pro širokou veřejnost. Kulturnímu domu platíme vysoký nájem, a proto vybíráme vstupné. Celou tuto činnost provozujeme jako doplňkovou činnost. Postupujeme správně, když tyto koncerty účtujeme jako doplňkovou činnost?
Doplňková činnost příspěvkových organizací je obecně upravena zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“). Podle § 27 odst. 2 písm. c) a g) tohoto zákona zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně.
