Mgr. Pavla Petrů-Kicková

Jedna z implementačních karet Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ se věnuje podpoře předškolního vzdělávání v letech 2021–2023. Mezi klíčové aktivity této sekce patří zvýšení účasti na předškolním vzdělávání, úprava obsahu RVP PV, podpora pedagogů a vedení škol, podpora vzdělávání dětí s OMJ, parametrizace financování a nákladovosti a snížené odkladů školní docházky.

V rámci přerušení provozu mateřské školy jsme nabídli dětem a jejich rodičům nový vzdělávací program „Učí školka“. Prostřednictvím webových stránek jsme se pokusili zprostředkovat náměty, nápady, básničky, písničky, návody na výrobu a pracovní listy co a jak dělat s dětmi, když nemůžou chodit do mateřské školy.

  Slovo úvodem V červnovém čísle Speciálu byla uveřejněna první část vyjádření k podkladové studii plánované revize Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V závěru tohoto vyjádření konstatovala E....

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy seznamuje odbornou i laickou veřejnost s hlavními směry vzdělávací politiky na příští deset let, která je promítnuta do Strategie 2030+. Jádrem této politiky budou učitelé, kterým, a nejen jim, vrátí důvěru v systém. Důvěru bude MŠMT budovat prostřednictvím uvolnění dat o školách, která bude zpracovávat a interpretovat pomocí rezortních výzkumů a mezinárodních komparací.

Předškolní vzdělávání je dlouhodobě hodnoceno jako kvalitní. Zlepšují se materiální podmínky, což přispívá k podpoře kvality vzdělávání. Pedagogové lépe využívají názorně-demonstrativní a dovednostně-praktické metody vzdělávání, uvědomují se podstatu učení hrou a hravými činnostmi a nepodceňují ani spontánní a situační učení. Zkvalitnila se součinnost učitele a asistenta pedagoga při výběru vhodných pedagogických postupů, metod a pomůcek. Učitelé mateřských škol jsou si vědomi, že jejich další osobnostní rozvoj prostřednictvím celoživotního vzdělávání se musí ubírat především cestou trendů současné vzdělávací politiky.

S vědomím všech změn, které se v předškolním vzdělávání chystají (nebo už v něm probíhají), nemá stát zpětnou vazbu o tom, jací jsou a jak změny vnímají předškolní pedagogové. Proto bylo v období od března do června 2018 osloveno 140 náhodně vybraných mateřských škol v celé republice, a to tak, aby ve výzkumném šetření byly zastoupeny všechny kraje.

Společné vzdělávání, kterému se ještě před tím, než vstoupila v platnost vyhláška 2016/27 č. Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, říkalo integrace, probíhalo v mateřských školách přirozenými pokusy o začlenění handicapovaného dítěte do běžného vzdělávacího proudu. Přirozenými proto, že u tříletého dítěte zkrátka nepoznáte jeho jinakost. Integrace představovala větší přizpůsobení se dítěte škole. To byl vlastně její hlavní princip.

"Všeobecné poučení světa začíná v kořenech. Takže všeobecná obnova světa musí začít také tam." (J. A. Komenský)

Co trápí mateřské školy jako instituce, je známé. Přeplněné třídy, nízké platy, vysoká zodpovědnost, přebujelá administrativa, nejednoznačná legislativa, nedostatek kvalifikovaných a kvalitních předškolních pedagogů. Jednotliví pedagogové se ale potýkají i s jinými problémy. Nemluvící, málo chodící, nesamostatné, citově nevyzrále a někdy i agresivní děti.

Povinné předškolní vzdělávání pětiletých dětí, individuální vzdělávání v posledním povinném ročníku předškolního vzdělávání, čtenářské, matematické a digitální gramotnosti, vzdělávání dětí mladších 3 let a nedostatek předškolních pedagogů, to jsou jen některé z aktuálních otázek, které zajímají mateřské školy teď a tady.

  Co a jak s mateřskou školou pro děti od 2 do 7 let? Mgr. Pavla Petrů-Kicková, ředitelka MŠ Dr. E. Beneše, Kralupy nad Vltavou, Společnost pro předškolní výchovu Požadavkem...

Místní akční skupina Nad Prahou, která mapuje potřeby regionu v oblasti vzdělávání a zájmových aktivit, zadala na přelomu roku 2016/2017 rodičům dětí a žáků, ale i samotným žákům dotazník, který zjišťoval jejich názory na vzdělávání a jeho momentální průběh v ORP Kralupy nad Vltavou.

V září 2016 uspořádala Místní akční skupina Nad Prahou společně se Společností pro předškolní výchovu a s Mateřskou školou Dr. E. Beneše v Kralupech nad Vltavou přednášku doc. PhDr. Evy Opravilové, CSc., s názvem: „Individualizace + inkluze = kvalita“.

Mateřská škola je instituce. A každá instituce musí, aby mohla fungovat, mít nějaký řád. Mateřská škola je instituce určená pro předškolní vzdělávání dětí. Podle v současnosti platné legislativy (§ 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) pro děti zpravidla od 3 do 6 let. Požadavkem dnešní občanské společnosti i velké části rodičovské veřejnosti je její rozšíření o péči a výchovu dětí mezi 2. a 3. rokem věku, ne však mladších 2 let.

Kreslení, jako jedna z nejběžnějších výtvarných činností dětí předškolního věku, je opředeno řadou mýtů. Jedním z nich je i poučka, že čím menší dítě, tím větší papír. Vyvracením těchto „didaktických omylů“ (a nejen jim) se věnoval seminář dr. Heleny Hazukové s názvem „Výtvarné činnosti v mateřské škole, to není jen kreslení“.

Období zápisů k předškolnímu vzdělávání v mateřských školách vede k opětovnému zamyšlení nad požadavky na budoucí mateřskoškoláčky.

V každé profesi, učitelskou nevyjímaje, proto, že je kombinací vědecké s uměleckou, může dojít k vyhoření. Ale tak, jako dobrého herce nabíjejí spokojení diváci, tak kvalitního pedagoga zase rozvíjející se děti.

Základem osobnostně orientovaného modelu předškolního vzdělávání je především hra a situační učení. Hrou je myšlena samostatná tvořivá hra, která nepostrádá prvky experimentování. Taková hra totiž dítěti umožňuje osobní prožitek, uplatnění jeho dosavadních vědomostí i zkušeností a vyjádření představ. Pro předškolního pedagoga je pak dětská hra zdrojem informací o dítěti. Ukazuje například stupeň jeho vývoje, jeho tvořivost, soustředěnost, reakci na pokyny, respektování pravidel, rychlost rozhodování, důslednost v realizaci cílů a vyjadřování, a to nejen slovní, ale i nonverbální.

V poslední době se z praxe ozývají čím dál tím více požadavky, aby další vzdělávání pedagogických pracovníků bylo zaměřeno na osvojení si efektivních způsobů komunikace s rodiči. Učitelky mateřských škol konstatují, že je zpochybňována jejich autorita, že rodiče zlehčují jejich informace a mnohdy nekomunikují vůbec. Často se proto cítí nejisté a mají pocit marného snažení.