Co a jak s dětmi od 2 do 3 let v mateřské škole?

Mateřské školy se tak dostávají, a to hned z několika hledisek, do nezáviděníhodné situace. Jednak musí akceptovat zadání společnosti a požadavky doby, jednak potřebují efektivně komunikovat s rodiči, a navíc jsou odpovědny svým zřizovatelům. Ze všech těchto stran cítí tlaky na rozšíření vzdělávací nabídky a pokrytí hluchého místa, které vzniká mezi ukončením nejkratší (tedy 2leté) možné rodičovské dovolené a tzv. mateřskoškolským věkem dítěte (zpravidla od 3 let). Dalším tlakem bývá požadavek zřizovatele i zákonných zástupců na rozšíření provozní doby. Nejsou výjimkou mateřské školy, které mají otevřeno 12 i více hodin denně a zároveň 12 měsíců v roce.

Jak už bylo zmíněno na začátku, mateřské školy jsou instituce a děti jsou zde organizovány do tříd, podle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, do počtu 24 dětí, na výjimku zřizovatele do 28 dětí. I proto musí být vnitřně uspořádány a organizovány tak, aby zajistily nejen výchovu a vzdělávání, ale i bezpečnost a bezproblémové fungování.

Dalším hlediskem, které musí mít mateřské školy na zřeteli, je pravidelnost, protože dětský organismus se potřebuje naučit určitému rytmu a čím je mladší, tím vhodnější je pravidelné střídání jednotlivých činností.

Tím posledním hlediskem ve výčtu, nikoli v podstatnosti, je samo dítě, jeho potřeby a individuální zvláštnosti a především potřeba volnosti, individuálního a osobnostního přístupu a potřeba seberealizace. Jak zvládá dítě mezi 2. a 3. rokem věku mateřskou školu? Dokáže se v její současné podobě realizovat? Jaký podíl má mít mateřská škola na péči, výchově a vzdělávání dítěte mladšího 3 let? Vzhledem k tomu, že děti mladší 3 let se již v mateřských školách vyskytují, jsou učitelky schopny popsat, jak výchovně-vzdělávací péče probíhá. Na základě těchto praktických poznatků byly vytipovány oblasti, ve kterých se potřeby dětí od 2 do 3 let rozcházejí s možnostmi současné mateřské školy.

Kmenově jsou sice v současnosti v jedné třídě mateřské školy dvě učitelky, ale nemusí mít obě plný úvazek. Překrývají se většinou jen na pobyt venku, protože § 5 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, v platném znění, stanoví, že k zajištění bezpečnosti dětí při pobytu mimo území mateřské školy smí na jednoho pedagogického pracovníka připadat nejvýše 20 dětí. V režimových opatřeních jednotlivých mateřských škol jsou k některým výchovným a pečujícím činnostem, jako je např. převlékání, využíváni provozní zaměstnanci, zvláště u nejmenších dětí a v zimních měsících, ale to není koncepční přístup. Provozní zaměstnanec má v náplni práce především péči o dítě, které se znečistí nebo zraní, tak, aby se pedagog mohl věnovat ostatním dětem ve třídě.

Postupný způsob práce podporuje výchovně-vzdělávací proces, protože ten se neuskutečňuje jen formou vzdělávací nabídky a v hlavní výchovně-vzdělávací činnosti, ale v celém časovém rámci dne. Při sebeobsluze, hygieně, stravování a přípravě na odpočinek vzniká přirozená příležitost k individuálnímu kontaktu mezi dítětem a učitelkou. Navíc postupný způsob práce odstraňuje čekání dětí a přispívá ke klidnějšímu průběhu dne.

Při příchodu do mateřské školy a rozhovoru s rodičem je přítomna jen jedna učitelka. Vzhledem k tomu, že není možné domluvit se s rodiči, aby děti přiváděli postupně, bývá v některých okamžicích šatna přeplněná a spěch, hluk a nervozita nepůsobí na děti dobře. Učitelka při předávacím rozhovoru získává aktuální informace od rodičů a podle nich jedná. Většinou dítěti nabídne pobyt v hracím koutku nebo připravenou hru u stolečku.

Každý přivítací rozhovor a uvedení dítěte do třídy je potřeba dělat individuálně. Některé z dětí se potřebuje tzv. dospat nebo alespoň relaxovat v klidné části třídy. Jiné se potřebují nasnídat nebo vykonat osobní hygienu. Během volné hry registruje především to, aby se děti nehromadily v omezeném prostoru, a nedocházelo tak ke konfliktům.

Předškolní vzdělávání se v mateřských školách uskutečňuje v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání prostřednictvím vzdělávací nabídky pro děti zpravidla od 3 do 6 let. V tomto dokumentu jsou stanoveny rámcové cíle a klíčové , ke kterým by mělo dítě ukončující předškolní vzdělávání dospět. Vzdělávací aktivity, ať již řízené, nebo spontánní, by měly probíhat především skupinově i individuálně.

V případě dětí mladších 3 let se jedná spíš o výchovně-vzdělávací a pečující činnost. Zejména proto, že pozornost, kterou je dítě mezi 2. a 3. rokem života schopno udržet, je krátkodobá a trvá průměrně cca 10 minut. Této schopnosti musí učitelka přizpůsobit nabídku. Méně předvádět a popisovat, aby děti nemusely pasivně čekat, až na ně dojde řada. Činnostní přístup potřebuje lepší věcné, psychosociální, organizační i personální podmínky. Čím mladší děti učitelka ve třídě má, tím menší počet by jich měl být. Individuální průběh aktivit je pro dítě mezi 2. a 3. rokem věku nezbytností.

Hra je nejpřirozenější vzdělávací činností dítěte předškolního věku. Vychází totiž z jeho vnitřní potřeby být aktivní. Kolem třetího roku věku dítěte se objevuje úlohová hra, která mu umožňuje převzít nějakou roli, improvizovat a jednoduše plánovat. Mateřské školy jsou připraveny a vybaveny pro úlohové, konstruktivní i didaktické hry dětí mezi 3. a 6. rokem věku.

Děti mladší 3 let se zaměřují především na krátkodobou manipulaci s předměty a pro své hry potřebují společníka v podobě dospělé osoby. Ten je také nutný pro napodobivé hry, které dítěti mezi 2. a 3. rokem věku pomáhají zachytit a pochopit pozorované situace. Mateřské školy potřebují vytvořit materiální podmínky v podobě větších prostor, které budou více vyhovovat individuálním činnostem. Dovybavit se hračkami a didaktickým materiálem odpovídajícím věku od 2 do 3 let. A dále přizpůsobit vnitřní i venkovní prostory hygienickým a bezpečnostním normám dětí mladších 3 let.

Pobyt venku se uskutečňuje za každého počasí. Pokud je počasí příznivější, využívají mateřské školy především svých zahrad, které musí z hlediska bezpečnosti odpovídat věkovým potřebám dětí. Při pobytu na školní zahradě může být na jednu třídu přítomna jen jedna učitelka, protože se nejedná o pobyt mimo území mateřské školy. Vycházka mimo areál mateřské školy je podnětnější proto, že zahrada může poskytnout jen omezené poznávání přírody i společnosti. Biotopy lesa, okolí řeky, potoka jsou proměnlivější a už jen jejich pozorování rozšiřuje poznávání dětí. I ulice, obec, město jsou každý den jiné a poskytují možnost pozorovat různorodou práci lidí.

Vzhledem k tomu, že dítě mladší 3 let potřebuje ke svému životu ještě pomoc a oporu dospělého, který mu nabídne nové možnosti a ukáže jiné způsoby využití herních prvků na školní zahradě, je nezbytné, aby i při pobytu na ní byly přítomny dvě učitelky. Pokud se týká vycházek, většina ne tříletých dětí není v současné době fyzicky ani psychicky schopna se jich účastnit. Chůze v období od 2 do 3 let věku dítěte se sice zdokonaluje, připojují se souhyby paží. Dítě zvládá užší stopu, má ale krátký krok a našlapuje na celé chodidlo. Ale přesto není ještě zcela jistá, a to zejména proto, že současné děti jsou v naprosté většině přepravovány do školky, na kroužky apod. autem, a proto mají minimum příležitostí ke zdokonalování chůze.

Relaxace probíhá v mateřských školách jen jednou denně, a to po obědě. Spánek je diferencovaný, protože jeho potřeba je u každého dítěte jiná. Postupné vstávání napomáhá spontánnímu probuzení a děti se nehromadí u oblékání, při osobní hygieně, ke kterým potřebují dopomoc učitelky.

Jak už bylo uvedeno na počátku tohoto textu, tlak rodičů i zřizovatelů nutí mateřské školy k tomu, aby byly v provozu od časných ranních (výjimkou není ani provoz od 6:00 hodin) do pozdních odpoledních hodin (18:00). Pokud tuto dobu rodiče využívají, přivádějí dítě ráno obvykle nedospané s potřebou klidu pro odpočinek. Pro všechny děti, a pro mladší 3 let zejména, je fixace správného spánkového návyku podmínkou pro správné zrání nervové soustavy.