Host z MŠMT a "finance"

I bez výkladu pana náměstka k oknům powerpointové prezentace se lze nad předloženými daty zamyslet a udělat si představu o celkovém vývoji počtu žáků na ZUŠ vzhledem k demografickému vývoji i o pohybu v počtech žáků v uměleckých oborech. To, co je ale nejzajímavější, je, že statistické údaje nabízejí porovnání mezi jednotlivými kraji v ČR, a to je jistě (nejen pro krajské předsedy AZUŠ) zajímavý podklad k přemýšlení.

Nová podoba financování, o které se už delší dobu mluví, se netýká pouze ZUŠ, ale celého systému vzdělávání a všech druhů škol podle školského zákona. U ZUŠ je důležité zmínit, že zůstává zachováno normativní financování s tím, že MŠMT nově stanovuje oborový normativ, který, při nutnosti zachování rovného přístupu všech žáků k poskytovanému vzdělávání, v zásadě napravuje největší „normativní“ nespravedlnost – mezikrajové rozdíly.

Při nastavení tohoto „oborového normativu“ se zohledňovaly nejrůznější komponenty a specifika (průměrný počet žáků ve třídě, počet povinných vyučovacích hodin podle RVP ZUV, stupeň studia, obor apod.), ale skoro se chce říci, že je celkem jedno, jaký je ve skutečnosti výsledek. To podstatné totiž je, že od 1. ledna 2020 byla nastavena jasná pravidla pro všechny kraje v zacházení s finančními prostředky pro základní umělecké vzdělávání.

Je potěšující, že Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky do roku 2023 počítá s tím, že do školského rejstříku nebudou zapisovány nové školy ani navyšovány kapacity (bez rozdílu zřizovatele) v těch krajích, kde podíl kapacit ZUŠ již nyní překračuje 20 %. Pan náměstek na valné hromadě také konstatoval: „Počítáme s tím, že Dlouhodobé záměry jednotlivých krajů budou obsahovat analýzu dostupnosti základního uměleckého vzdělávání v rámci daného kraje a zároveň se tak uvedou i kritéria pro zápis nových míst poskytovaného vzdělávání ZUŠ.“

Zde je ale třeba zmínit, že Dlouhodobý záměr MŠMT je sice koncepční dokument, kterého by se měly kraje držet a nastavené směry akceptovat, ale při současném porovnání těchto dokumentů je na první pohled patrné, že si v mnoha krajích s pokyny zadávanými od MŠMT příliš hlavu nelámou (jistě výzva pro krajské předsedy AZUŠ k aktivní vlivové práci ve chvíli, kdy se v krajích sepisují a připomínkují Dlouhodobé záměry).

Za zmínku v této souvislosti stojí i to, že MŠMT, vedle svého Dlouhodobého záměru, vydalo podstatnější dokument, který je v podstatě DZ „nadřazen“ – Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (tzv. Strategie 2030+). Materiál, který se zabývá vzdělávacími trendy, určuje směr vzdělávání v naší zemi nejen do roku 2030, ale i dále (proto v názvu +) a vymezuje zásadní strategické cíle a linie.

Kapitola 7.4 (Strategická linie č. 4) se zabývá také prioritami ve financování. Zmiňuje se zde potřeba celkového zvýšení finančních prostředků do školství, zajištění stability tohoto navyšování, redukce nerovnosti ve vzdělávání apod. Finance se plánují na dotažení kurikulární reformy, úpravu hodnocení vzdělávacích procesů, podporu sociálně znevýhodněných žáků, celoživotní učení, mimoškolní a neformální vzdělávání a další. Základní umělecké školství v dokumentu zmíněno není. O tom ale třeba zas někdy příště.